Jste zde

Jak zelená je elektřina z větru? Světový den připadá na dnešek

Podle odborníků, kteří mapovali energetické výdaje z provozu větrných elektráren, bude uhlíková stopa větrné farmy na vyprodukovanou kilowatthodinu více než 120krát nižší než u tradičních zdrojů. Odstíny zelené se hodnotily při příležitosti Mezinárodního dne větru.
Veškeré energetické výdaje, které s sebou přináší provoz větrných elektráren, zachycují dva modelové projekty. Do vstupů je započtena energie nutná k výrobě potřebného materiálu a veškeré energetické výdaje související s výrobou, výstavbou, provozem, údržbou a následným rozebráním a recyklací elektrárny.
 
List rotoru prototypu nové 7 MW elektrárny Siemens SWT-7.0-154 měří 75 metrů a jednotlivé listy spojuje náboj o průměru 4 metry. Lopatky rotoru mají plochu 18 600 m2. Každý list je vyráběn jako jeden odlitek bez lepených míst a bude tak lehčí o 20 %. Systém využívá bezpřevodovkovou technologii, kterou Siemens představil jako první výrobce v polovině roku 2011. Od té doby se tato technologie stala ve větrné energetice základním srovnávacím měřítkem
 
Prvním projektem je větrná farma s osmdesáti větrníky umístěnými na moři. Při plánované životnosti 25 let farma vygeneruje 53 milionů MWh elektrické energie. Po započtení veškerých vstupů vychází uhlíková stopa farmy na 7 g CO2 na vyprodukovanou kilowatthodinu. Energie generovaná z fosilních paliv si sebou nese břímě v průměrné výši 865 g CO2 na kilowatthodinu.
 
Větrná farma na moři tak za dobu své pětadvacetileté existence může ušetřit 45 milionů tun oxidu uhličitého. Pro pojmutí tohoto množství CO2 by bylo třeba zhruba 1 286 kilometrů čtverečních středoevropského lesa – to je téměř 2,5x rozloha Krkonošského národního parku. Energie, která musí být do výstavby a provozu farmy vložena, se vrací již za 10 měsíců provozu.
 
Druhým vzorovým projektem je menší větrná farma s dvaceti větrníky stojícími na pevnině. Její výstavba i údržba je méně náročná než na moři, vyrobí však také méně energie. Přesto se při zvažované průměrné rychlosti větru 8,5 metru za vteřinu energie do ní vložená vrátí za pouhých 5 měsíců.

 

Vítr slaví, turbíny s ním

 
Světový den větru (Global Wind Day) je celosvětový svátek větru, který připadá na dnešek, tj. 15. června. Poukazuje na význam větru, jeho sílu a možnost změnit přístup ke způsobu, jakým lidstvo získává energii.
 

Větrníky u nás doma

V České republice se v současnosti točí větrné elektrárny o celkovém instal. výkonu 283 MW:
  • větrné elektrárny v ČR loni vyrobily 469 mil. kWh elektřiny a ušetřily tak 459 tisíc tun uhlí (téměř 9 000 vagónů), které by bylo spáleno při výrobě stejného množství elektřiny v uhelné elektrárně
  • aktuální výkupní cenou 1,98 Kč/kWh je větrná energie nejlevnějším obnovitelným zdrojem elektřiny
  • celkové náklady na výrobu elektřiny jsou pouze 2 Kč na kWh, zatímco u elektřiny z uhlí a jádra to bude jednou tolik
  • máme nemalý potenciál pro další rozvoj větrných elektráren, které mohou pokrýt třetinu spotřeby elektřiny u nás
Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii
Podle údajů České společnosti pro větrnou energii činí celkové instalace ve větrné energetice k roku 2014 v České republice 283 MW výkonu. Celosvětový instalovaný výkon větrných elektráren v roce 2014 činil 369 597 MW. Z toho 31 % připadá na Čínu, 17,8 % na USA, Německo je třetí s 10,6 %. Čína také nejrychleji buduje nové větrné zdroje.
 
Po celém světě je v provozu přes 15 tisíc větrných turbín s logem Siemens, které dodávají 28 tisíc MW. V České republice je firma podepsána pod větrným parkem Červený vrch na Olomoucku, který tvoří šest elektráren SWT-2,3-101 s celkovým výkonem 13,8 MW. Na svém kontě má také nejedno prvenství v oblasti větrné energetiky, např. první mořskou větrnou elektrárnu (tzv. offshore) na světě instalovala v roce 1991 v dánském Windeby, v roce 2009 byl spuštěn projekt Hywind – vůbec první plovoucí větrná elektrárna a zapomenout nesmíme ani na největší mořskou větrnou farmu London Array (175 turbín, výkon 630 MW).
 
Například nová větrná turbína pro pozemní využití s velikostí rotoru 130 m (SWT-3.3-130) umí využít sílu mírného nebo středního větru tak, že generuje až 3,3 MW. Nová vlajková loď mezi mořskými větrnými turbínami (SWT-7.0-154, viz obr.) pak dokáže při velikosti rotoru 154 m vygenerovat celých 7 MW.
 
Naše vývojáře pak odkazujeme na aplikační stránky Infineon Solutions for Wind Energy Systems (www.infineon.com/windenergy), kde naleznou další potřebnou inspiraci. Stejnojmenný přehledový dokument můžeme stáhnout i dole pod článkem.
 
 
PřílohaVelikost
PDF icon solutions_for_wind_energy_systems.pdf5.43 MB
Hodnocení článku: 

Komentáře

Ještě by to chtělo zahrnou do těch výkupních cen dotace, pak už by to tak sluníčkově nevycházelo.

Mám za to že by HW nemuselo šířit pomatenou ekopropagandu ...

Vyrábí to elektřinu? Vyrábí. Řídí se to počítačem? Řídí. Patří to na HW? Patří.  Vyrobit 75metrovou lopatku pro větrnou turbínu na jedno lití je stejná frajeřina jako vyrobit třímetrovou pro parní turbínu atomové elektrárnu na jedno kování. Pomatená ekopropaganda se koná akorát  v něčí hlavě, pro nás normální techniky je zvykem kupovat tu levnější elektřinu a je nám nějak jedno, jestli jí nafoukal vítr, nasvítilo sluníčko nebo Dukovany prodávají pod cenou, protože Dlouhé Stráně jsou plné po okraj a jódová jáma se jim zrovna nehodí. Na dotace můžeme nadávat jak špačci, ale jsme v Evropě 21. století. Máme dvě stě let tradice dotovat silnice, železnice, přehrady, elektrárny, porodnice a kdovíco, že se jí dřív než za dalších sto let nezbavíme.

Nepochybuji o smysluplnosti výstavby větrných elektráren tam, kde fouká vítr. Výpočet energetické návratnosti je ale nejspíše velmi nereálný. Uvedený příklad na souši je pro průměrný vítr 8.5 m/s to jest cca 30 km/h. To se myslí průměr za 365 dní a 24 h ? Takto u nás nikdy nefouká. Je to i vidět na údajích pro ČR. Viz http://www.draci.net/prumerna-rychlost-vetru-v-cr.a133.html. Vyrobilo se 459 000 MWh a instalovaný výkon je 283 MW. To vychází, že by v roce foukalo tak, aby elektrárny jely na plný výkon, 69 dní. Pro srovnání, v ČR se spotřebovalo cca 68 000 000 MW el. energie, čili cca 7 promile spotřeby. Zkuste si představit, jak by vypadala krajina, kdyby jste chtěli mít podíl třeba 10%.

Přeji pěkně větrný den.