Jste zde

Bezkontaktní karty dobývají svět

V posledních několika letech se v nejrůznějších aplikacích pro identifikaci osob vedle klasických

kontaktních karet a čipů začínají používat ve větším měřítku bezkontaktní karty, kde přenos dat probíhá bez potřeby

napojení kontaktu snímače na piny karty.

Bezkontaktní karty mohou tedy být hermeticky uzavřeny v plastikovém obalu, jsou necitlivé na oxidaci kontaktů, prach, špínu, vlhkost, rázy, vibrace a mají vysokou životnost. Mohou být použity v těžších a náročnějších podmínkách, než kontaktní karty. Významnou výhodou v porovnání s kontaktními kartami je téměř úplné vyloučení možnosti úmyslného poškození funkce karty vzhledem k tomu, že nejsou vyvedeny žádné piny. Bezkontaktní karty jsou většinou pasivní a nemají tedy vlastní zdroj energie pro zajištění funkčnosti karty. Karty získávají energii pro svůj provoz z energie vysilače/snímacího zařízení.

Čip UNIQUE

Nejjednodušším prvkem pro bezkontaktní identifikace jsou identifikační čipy, například H4102 s obchodním názvem UNIQUE. 
Jde o R/O čip s jedinečným 64-bit kódem vyráběný firmou EM-Microelectronic. Tento čip nese informaci o délce 64 bitu, z čehož je 9 bitu hlavička (synchronizační bity), dále 40 datových bitu v Manchester kódu, 14 paritních bitů a 1 stop bit. Informace je vložena do čipu laserem při výrobě a výrobce garantuje, že nevyrobí dva čipy se shodným kódem. Kromě čipu v Manchester kódu lze získat i provedení s PSK kódováním, kde data jsou přenášena na poloviční frekvenci s fázovým posunem. Rezonanční frekvence čipu je 125 kHz a přenosová rychlost se pohybuje kolem 50 kBd.

Čipy Unique se zapouzdřují do různých materiálů s rozmanitými tvary. Takto zapouzdřeným čipů se říká indetifikátor (tag, transpondér). Nejběžnějším transpondérem na našem trhu je bezkontaktní karta o velikosti platební karty dle ISO 7816-1. Karty mohou být alternativně vybaveny i magnetickým proužkem. Použitím tzv. e-unitu, což je identifikační čip s nabondovanou anténou, může zákazník realizovat vlastní mechanické provedení, které odpovídá nejlépe požadavkům jeho aplikace, např. designem, teplotní a chemickou odolností, způsobem upevňování na zboží a pod.. Dosah identifikačního čipu závisí hlavně na konstrukci vysílací antény, jejím tvaru a dále pak na velikosti elektromagnetického pole čtečky a její citlivosti.

Tyto identifikátory nacházejí nejčastější využití při kontrole docházky (tzv. píchačky), v přístupových systémech, při automatické identifikaci materiálu nebo zboží na skladě, označování zakázek (čistírny, odvoz odpadu, opravny, oběh vratných obalů), ochraně zboží proti krádeží v obchodních domech, označování značkového zboží pro odlišení od padělku (parfémy, koňak, oděvy) a pod..
 

Čtečky

Pro konstrukci čteček je možno použít obvody dodávané firmou Elatec, např. ID-10 (dříve Picomax, jen pro čtení), TagReader Asic nebo čip P4095. Další informace najdete zde na HW serveru v dalších příspěvcích o bezkontaktní identifikaci

Radek Pulpán

Hodnocení článku: