Jste zde

S čidlem CO2 odhalíte dusnou atmosféru. Na výstavě i doma v ložnici

Regulace kvality vzduchu v místnosti je obecným předpokladem nejen pro dobrou pohodu a vysoký pracovní výkon, ale též pro energeticky optimalizovaný provoz ventilačních zařízení. Odborníci bijí na poplach. Znečištění vzduchu uvnitř budov totiž bývá často vyšší než znečištění vzduchu venku.
Koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu se stala vhodným indikátorem „vydýchanosti“ vzduchu ve vnitřních prostorách a zároveň též velmi dobře koresponduje s počtem lidí, kteří zde budou pobývat. Na základě spojitého měření koncentrací CO2 ve vzduchu se poté nabízí možnost ventilace.
 
 

Proč čidlo CO2

 
Složení vzduchu zemské atmosféry vyjádřené v procentech je zhruba následující: 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 0,4 % vodních par a 0,04 % kysličníku uhličitého. Zbytek tvoří vzácné plyny a další složky. Oxid uhličitý je tedy její přirozenou plynnou součástí s koncentrací v přírodě okolo 0,04 % neboli 400 ppm, což je obvyklejší vyjádření jako počet molekul CO2 v miliónu molekul. Vyšší koncentrace se ve venkovním prostředí vyskytují v okolí dopravních tepen s vysokým provozem, v okolí průmyslových zón, spaloven apod.
 
Procesem dýchání dochází ke změně vdechnutého kyslíku na oxid uhličitý, přičemž vydechnutý vzduch dospělého člověka obsahuje průměrně okolo 35 000 až 50 000 ppm CO2 (cca 100x vyšší koncentrace než ve venkovním vzduchu). Bez odpovídající ventilace pak v uzavřených prostorách logicky dochází k jeho nárůstu. Hodnotu koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu lze tedy považovat za důležitý ukazatel kvality vzduchu v uzavřených prostorách.
 

 

Kolik je už příliš

 
Přestože je oxid uhličitý neviditelný a bez zápachu, je jeho zvýšená úroveň zřejmá, protože dochází k únavě a k poklesu schopnosti koncentrace. Zejména v prostorách s větším množstvím lidí, jako jsou například školy, kanceláře, divadla nebo zdravotnická zařízení, je negativní dopad zvýšené koncentrace CO2 ve vzduchu velmi patrný.
 
Koncentrace CO2 do 5 000 ppm pro lidské zdraví vážné nebezpečí nepředstavují. Při zvýšeném výskytu však podle výzkumů dochází k ospalosti, letargii, únavě a poklesu schopnosti koncentrace a také k nepříjemnému pocitu z vydýchaného vzduchu. Odborníci proto zkoumají spojitost mezi zvýšenou koncentrací CO2 ve vzduchu a poklesem produktivity a výkonnosti. Doporučená koncentrace CO2 ve vzduchu by měla být udržována na nebo spíše pod hodnotou 1 000 ppm.
 
Příklady koncentrace CO2:
  • 360 – 400 ppm: čerstvý vzduch v přírodě
  • 800 – 1000 ppm: doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách
  • > 1 000 ppm: nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace
  • 5 000 ppm: maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik
  • 35 000 – 50 000 ppm: vydechovaný vzduch dospělého člověka
 
 

Dusno na pracovišti, ale i doma

 
Zajímavé výsledky přineslo měření noční koncentrace oxidu uhličitého v ložnici zatepleného domu. Ložnice měla plochu 45 m2 a byla v ní instalována nová plastová okna. Spali v ní dva dospělí a roční dítě. Čidlo zde naměřilo zvýšení koncentrace CO2 na více než trojnásobek doporučované hodnoty, tj. přes 3 000 ppm oxidu uhličitého. Vydýchaný vzduch s touto koncentrací CO2 již způsobuje malátnost a únavu a spánek v takovém prostředí nebude kvalitní.
 
Obr. 1: Naměřené koncentrace CO2 v ložnici se zcela zavřenými plastovými okny 
 
Další noc pak probíhalo měření při stejném počtu lidí, ale s mikroventilací, kterou umožňují méně těsnící osazená okna. Maximální naměřené hodnoty CO2 byly nižší (2 600 ppm) a od jedné hodiny ranní koncentrace silně klesala, až k ránu dosáhla doporučené úrovně.
 
Obr. 2: Naměřené hodnoty s mikroventilací
 
Třetí měření následně proběhlo s vyklopeným oknem. Úroveň koncentrace oxidu uhličitého dosáhla v nejvyšším bodě pouze lehce nad 1 200 ppm a odpovídala ventilačnímu poměru okolo 23 m3 vzduchu za hodinu na jednu osobu, což vyhovuje obecně přijímanému požadavku na čerstvý vzduch v místnosti.
 
Obr. 3: Naměřené hodnoty s vyklopeným oknem, tzv. ventilačka
 
 

Též na veletrhu

 
Docela vysoká byla též koncentrace CO2, měřená na stánku společnosti Protronix po celou dobu trvání veletrhu Aquatherm. A není se ani čemu divit, když firma paradoxně a mimo jiné vyrábí právě čidla kvality vnitřního vzduchu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nejmodernější výstavní halu v Praze, mohli bychom právem očekávat, že větrání bude vyřešeno uspokojivěji. Ve středu 21. listopadu 2012, kdy byla návštěvnost nejvyšší, hodnoty přesáhly 1 700 ppm, což je při maximální doporučené hranici 1 000 ppm již alarmující hodnota.
 
Obr. 4: Koncentrace oxidu uhličitého na veletrhu Aquatherm v roce 2012

Hodnoty CO2 byly měřeny dataloggerem, který naměřená data v počítači vyhodnocuje formou grafů a tabulek, nicméně ke sledování a řízenému větrání by stačily i zcela základní produkty měřící CO2.
 
 

Jak (se) ventilovat

 
Nejčastěji jsou pro zajištění větrání využívány ventilační systémy, které přivádějí do interiérů venkovní vzduch a zajišťují odtah vnitřního vydýchaného vzduchu s vysokou vlhkostí, zápachy nebo též výpary. Většina takových systémů ale pracuje na základě časového řízení, to znamená, že ventilace bude nastavena na určitý konstantní výkon. Jedná se tedy o větrání s výměnou daného množství kubických metrů vzduchu za hodinu, nezávisle na aktuálním počtu lidí. V některých případech se pak větrá nedostatečně, a naopak jindy se ventiluje, i když to není vůbec potřeba. Z energetického a ekonomického hlediska jde tedy o velmi nešetrné řešení.
 
Z důvodů energetických úspor mohou ventilační systémy využívat i tzv. recirkulaci, při které se značná část vnitřního vzduchu mísí s venkovním a ten se pak ohřívá nebo též ochlazuje, pochopitelně s neblahým dopadem na kvalitu vnitřního vzduchu.
 
Jak jsme již ale zmínili, současné technologie dovolují snadno, relativně levně a rovněž trvale měřit koncentraci CO2 ve vzduchu a na základě takto získaných hodnot řídit ventilační systémy tak, aby byla zajištěna dobrá kvalita vzduchu a současně byla minimalizována jejich energetická náročnost. Ventilační systémy mohou využívat naměřené hodnoty koncentrace CO2 pro spojité řízení svého výkonu a udržovat tak vnitřní koncentraci CO2 na nebo pod požadovanou maximální hodnotou. Užitečné budou zejména pro prostory s proměnným počtem lidí, kterým se pak výkon ventilace pružně přizpůsobí.
 

 

Chemie i akustika

 
  • NDIR
 
Tato čidla pracují na principu měření útlumu infračerveného záření (o specifické vlnové délce) ve vzduchu. Skládají se ze zdroje infračerveného záření, světlovodné trubice a infračerveného detektoru s příslušným filtrem. Signál z infračerveného detektoru se dále zesiluje a pak se pomocí další elektroniky vyhodnocuje útlum záření a na tomto základě se vypočítá aktuální koncentrace CO2 ve vzduchu.
 
Obr. 5: K principu činnosti čidel NDIR
 
Čidla NDIR jsou obecně přesnější, dlouhodobě stabilnější, měří koncentraci již od nulové hodnoty a zvládají též vysoké koncentrace CO2. Jejich nevýhodou je však o něco vyšší cena.
 
 
  • Elektrochemicky
 
Tato čidla obvykle sestávají z elektrochemického článku s tuhým elektrolytem, který bude přídavným žhavením vyhříván na pracovní teplotu. Na jeho elektrodách poté dochází k chemickým reakcím podobným jako v palivovém článku, kdy se spotřebovává kyslík a na elektrodách článku vzniká elektromotorická síla. Jejím měřením se pak zjišťuje koncentrace CO2 ve vzduchu.
 
Hlavní předností těchto čidel je vysoká citlivost a vynikající selektivita na oxid uhličitý. Jsou obvykle levnější než čidla NDIR, ovšem s poněkud nižší životností a přesností, stále však dostatečnou pro použití ve ventilační technice.
 
Obr. 6: Elektrochemická čidla
 
Čidla pracující na elektrochemickém principu využijeme až od cca 400 ppm, což vzhledem ke koncentraci ve venkovním vzduchu, která je okolo 360 – 400 ppm, vůbec nevadí. Senzory mají zpravidla vestavěnou autokalibrační funkci, která zajišťuje automatickou periodickou rekalibraci čidla na čerstvý vzduch. Vedle eliminace stárnutí čidla tak bude zajištěna též dlouhodobá stabilita parametrů.

 
  • Elektroakusticky
 
Elektroakustická čidla pracují na principu vyhodnocování změn kmitočtu ultrazvuku v mechanickém rezonátoru. Pomocí elektroniky se vyhodnocuje změna kmitočtu ultrazvukových vln, a na základě závislosti změny kmitočtu na koncentraci CO2 ve vzduchu se určuje aktuální koncentrace.
 
Obr. 7: Elektroakustická čidla pracují s mechanickým rezonátorem
 
Hlavní předností těchto čidel je dlouhodobá stabilita bez nutnosti rekalibrace. Čidla všech typů mají obvykle spojitý napěťový výstup (0 – 10 V) nebo proudový výstup (0 – 20 / 4 – 20 mA), pomocí kterého předávají nadřazenému ventilačnímu systému informace o hodnotě koncentrace CO2 ve vzduchu.

 

Zkratovací propojky, přepínací kontakty

 
Společnost Protronix, která svým měřením doložila běžný výskyt zvýšených koncentrací oxidu uhličitého v ložnici a poté i jako odborný vystavovatel na veletrhu, vyrábí např. kombinované čidlo CO2 a relativní vlhkosti (RH). Prostorové čidlo se dvěma samostatnými analogovými výstupy a přepínacím kontaktem relé sleduje kvalitu vzduchu v interiéru budov a následně řídí výkon ventilačních systémů HVAC dle aktuální úrovně znečištění. Zkratovací propojkou lze nastavit reakci relé buď na CO2 nebo též RH a otočným přepínačem k tomu jednoduše nadefinovat úroveň kvality vzduchu, při které prvek sepne.
 
Obr. 8: Kombinované čidlo NL-CO2/RH
 
Měření CO2 využívá závislosti útlumu infračerveného záření na koncentraci CO2 ve vzduchu (NDIR), zatímco vestavěná autokalibrační funkce zajistí odpovídající dlouhodobou stabilitu. Měření relativní vlhkosti pracuje na principu kapacitního polymerního snímače.
 
Obr. 9: Základní vlastnosti z katalogového listu produktu

 

Zamořeno nejen CO2

 
Navzdory všem výhodám však musíme zdůraznit, že čidla CO2, která měří zejména obsah oxidu uhličitého ve vzduchu, nedetekují běžné znečištění vzduchu. V místech kde se očekává výskyt dalších zdrojů znečištění bude proto vhodné použít senzory, reagující na různé plyny znečišťující vzduch. Řídit ventilaci jen na základě hodnot koncentrace CO2 v těchto případech nestačí.
 
V porovnání s ventilačními systémy řízenými pouze na základě času mohou ventilační prvky řízené pomocí čidla kvality vzduchu naštěstí splnit zdánlivě protichůdné požadavky na minimální spotřebu energie a současně udržet dobrou kvalitu vnitřního vzduchu.
 

 

Na web nebo na Amper

 
Podrobnější informace k samotné detekci, např. doporučení pro umístění čidel kvality vzduchu, včetně ucelené nabídky vyvíjených produktů naleznete na stránkách společnosti Protronix (www.protronix.cz), ze kterých bylo při přípravě tohoto článku čerpáno. Ve dnech 18. - 21. 3. 2014 se firma zároveň účastní prestižního veletrhu Amper (www.amper.cz). Na brněnském Výstavišti ji naleznete v hale V, číslo stánku 2.08.
 

 

Hodnocení článku: