Jste zde

„Chytré zaměstnávání“ se stává evropským trendem

Mezi problémy, které v současnosti sužují evropské ekonomiky, patří vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti na jedné straně a nutnost rozvíjet efektivitu práce na druhé. Jednou z cest, kterou se lze ubírat, je důraz na flexibilitu trhu a alternativní formy zaměstnávání, jež zahrnují kupříkladu práci na částečný úvazek.
Firmy v době hospodářské stagnace hledají další způsoby, jak posílit svou konkurenceschopnost, a i proto se v posledních letech v Evropě stále více rozrůstají nové formy zaměstnávání a organizace pracovní doby tak, aby se docílila co největší pružnost ve vztahu k zaměstnanci, zaměstnavateli, ale i nezaměstnaným. Široká škála možností zahrnuje třeba sdílení pracovního místa nebo jeho rotace mezi zaměstnanci, přizpůsobování pracovní doby, zkrácené úvazky, dočasné zaměstnávání prostřednictvím pracovních agentur, ale i práci z domova, tzv. home office či teleworking. 
 
Podle ohlasů mezi českými společnostmi inovativní přístupy v zaměstnávání nesou ovoce. Letošní průzkum pořádaný společností Regus, která je globálním poskytovatelem pracovišť, ukázal, že se 67 % českých firem díky flexibilním pracovním postupům zvýšila jejich produktivita. Většina ze zástupců společností je navíc přesvědčena, že uplatnění alternativních forem práce vedlo přímo k jejich vyššímu obratu.
 

Flexibilita však není výhodná jen pro jednu stranu. Respondenti se často shodovali v závěrech, že flexibilní práce zlepšuje pracovní morálku a zdraví pracovníků, pročež má důležitou roli jako jeden z nástrojů k udržení talentů. Stejně tak jde o vyhovující způsob, jak odměňovat stávající lidské zdroje a lákat nové.



Česká republika zaostává 

 
Přes převládající spokojenost firem Česká republika rozhodně nepatří k evropským průkopníkům, co se flexibility na trhu práce týče. Příkladem může být situace v zaměstnávání na částečný úvazek – podle údajů Českého statistického úřadu je u nás takto zaměstnáno něco málo přes pět procent obyvatel, zatímco průměr EU činí necelých 19 %
 
Přitom zaměstnávání na částečný úvazek patří k účinným způsobům, jak omezit předčasný odchod lidí z trhu práce. Pro mnohé seniory totiž představuje ideální kompromis mezi odpočinkem a aktivitou, čili člověku usnadňuje možnosti, jak být co nejdéle „prospěšný“ pro celou společnost. To bývá považováno za důležitou cestu, kterou lze oslabit negativní dopady stárnutí evropské populace.
 
Ohledy na znevýhodněné skupiny na trhu práce, konkrétně na ženy, stály i obecně u rozmachu flexibilního zaměstnávání v Evropě. Někteří zaměstnavatelé se snažili upravit pracovní týden matkám s dětmi, aby mohly zároveň pečovat o rodinu a přitom podávat standardní výkon na pracovišti.



Bez překážek to nešlo ani v Británii


Nicméně i tak snaha o flexibilitu zaměstnávání zpočátku narážela na překážky. Jak uvedl Andy Lake, ředitel a zakladatel britského serveru flexibility.co.uk, na počátku devadesátých let ve Velké Británii mnoho lidí chápalo „flexibilitu“ jako například svévolné přesouvání zaměstnanců na zkrácené pracovní úvazky a omezování jejich jistot. Proti se tak stavěly odbory, které požadovaly také striktní regulaci práce z domova, neboť ta byla v minulosti spojována se špatně placenou a „podřadnou“ činností, jako bylo šití či lepení obálek.

Pohled skrz prsty se podle Lakea vyrovnal v roce 1997, kdy britská vláda začala flexibilní zaměstnávání prosazovat, aby podpořila rovné příležitosti mužů a žen na pracovním trhu. Konkrétně na práci z domova navíc měl nezanedbatelný vliv technologický pokrok a rozmach počítačů – home office začali využívat i ti, co mají vlastní firmu. V současnosti nabývá významu především jako jeden ze způsobů, jak být šetrný k životnímu prostředí a snížit uhlíkovou stopu z dojíždění za prací. 
 
Z tohoto hlediska se snaží jít britská vláda příkladem, a to i ve dnech Olympijských her, kdy vyzývá své londýnské úředníky, aby město ještě více nezatěžovali a pracovali z domova. „Ve Velké Británii je nyní na programu dne velká změna ve veřejném sektoru a právě flexibilní, nebo chcete-li 'chytré zaměstnávání', je klíčový bod všeho,“ potvrdil trend vzdálený od naší reality Andy Lake v rozhovoru pro server Flexibilní trh práce.

Přestože podle něj původní zájem vycházel zejména ze sociálních základů a zaměřoval se na work-life balance, čili snahu vyvážit pracovní kariéru zaměstnanců s jejich osobním životem, dnes se flexibilita alespoň v Británii stává hlavním proudem. Podobně jako si ve zmiňovaném průzkumu povšimli zástupci českých firem, na cíleném využívání alternativních forem zaměstnávání lze vydělat třeba tím, že není nutno provozovat tolik kanceláří a vůbec se na kancelář pohlíží spíše jako na  prostor pro sdílení nápadů než místo pro pracovní stůl.

„Šetření nákladů, efektivita a lepší servis je to, čím flexibilní zaměstnávání společnosti oslovuje,“ zakončil Lake.
 
Zdroj: EurActiv, ilustrace: Frits Ahlefeldt
Hodnocení článku: