SNMP (Simple Network Management Protocol) je způsob rychlého a nenáročného dohledu zejména síťových prvků a služeb. Stále častěji je však nasazován rovněž pro dohled prostředí v němž tyto prvky pracují a to zejména díky možnosti sledovat teplotu, vlhkost a jiné veličiny ve stejném dohledovém software jako jiné provozní parametry systému. Protokol SNMP byl původně navržen jako extrémně úsporný a nad protokolem UDP čímž bylo zajištěné nízké zatížení sítě vlastním managementem. Dnes v dobách gigabitových a rychlejších sítích však jsou priority trochu jiné a protokol tak doznal řady rozšíření. 

 

Protokol SNMP je asynchronní, transakčně orientovaný protokol založený na modelu klient/server. Strana, která posílá požadavky (snmp klient), může být např. jednoduchý snmp browser či složitý NMS (Network Management System), na straně zařízení je snmp agent (snmp server), který na požadavky odpovídá. Výjimku tvoří tzv. trapy (SNMP Trap), které agenti vysílají asynchronně při výskytu jednotlivých událostí (výpadek proudu, větráku, překročení mezních údajů). Samozřejmě je nutné předem definovat adresu, kam se informace posílá. Pro přenos dat se používá protokol UDP, přičemž je definováno přesně místo, kam se mohou připojovat uživatelské aplikace jednotlivých firem, které spravuje organizace IANA (Internet Assigned Numbers Authority - doslova: Internetová autorita pro přidělování čísel). Přes SNMP lze nejen zjišťovat aktuální hodnoty, ale rovněž zapisovat provozní hodnoty (konfigurovat zařízení).

 

Protokol SNMP se postupně vyvíjel. První verze (SNMPv1) zajišťuje základní funkcionalitu SNMP a patří mezi mimořádně úsporné verze. Se zrychlováním sítí došlo k potřebě vyššího zabezpečení a tak do SNMPv2 byla navíc doplněna jednoduchá autentizace (ochrana uživatelským jménem a heslem), která byla v poslední verzi protokolu (SNMPv3) doplněna o šifrování. 

 

První verze protokolu, pro identifikaci „oprávněných“ agentů slouží jen komunita (community). Název těchto sklupin lze definovat, ale v praxi se zpravidla používají pouze dvě hodnoty – „public“ pro čtení a „private“ pro čtení i zápis. 

 

V SNMP verze 2 došlo ke zlepšení v oblasti výkonu, bezpečnosti, důvěrnosti a správy komunikace. Standard SNMPv2 není příliš používán a více se používají jen jeho sub-varianty SNMPv2c a SNMPv2u.

 

 

SNMP verze 3 je nastupující varianta standardu a již obsahuje nejen autentizaci uživatele, ale rovněž šifrování komunikace. K zabezpečení se používá Uživatelské jméno (de facto ekvivalent Community), Heslo pro autorizaci (Authentisation password) a Klíč (Privacy password). Během autorizace lze komunikaci šifrovat pomocí MD5 či SHA, vlastní komunikace pak může být šifrována pomocí DES či AES. 

 

Ze SNMPv3 se tak stává plnohodnotný management protokol i do nejnáročnějších korporátních sítí. Hlavní výhodou pak je, že MIB zůstává stejná, není tedy třeba žádných zvláštních úprav při přechodu na SNMPv3.

 

Uživatelů může být v rámci SNMPv3 neomezené množství, což umožňuje sledovat a logovat činnost jednotlivých operátorů. Každý uživatel má svoji kombinaci Username, Auth. password a Privacy password spolu s příslušným šifrováním, které dohromady tvoří profil. 

 

Jednotky Poseidon2 v několika posledních verzích fw (od verze 1.3.4) podporují SNMPv3 a také až 5 uživatelských profilů.

 

 

 

Příkaz: C:\Users\volmr\Downloads\SnmpGet\SnmpGet.exe -r:192.168.2.71 -v:3 -sn:public -ap:MD5 -aw:idefix12345678790 -pp:DES -pw:idefix12345678790 -o:.1.3.6.1.2.1.1.3.0

 

 

Nastavení 

 

Výsledek příkazu Walk: 

 

 

 

Podpora SNMPv3 v Poseidon2: 

 

• Vyšší bezpečnost komunikace
• Zachování MIB
• Kompatibilita s SNMP aplikacemi třetích stran 
• 5 uživatelských profilů 
• Zabezpečení pomocí MD5 / SHA / DES / AES.