Jste zde

Od ABS až po zbraně. Základy 3D tisku stručně a jasně

Praktický přehled, po jehož přečtení budete vědět o 3D tisku skoro tolik jako vývojář, jehož jméno nesou desítky tisíc tiskáren po celém světě? Josef Průša tvrdí, že ano. Ovšem až na jedno. Roky zkušeností takhle rychle prostě nepředáte. Jako že je hlava nade mnou. Nebo snad extruder?
A není to jen o PLA, PET, SLS, FDM, DMLS a hromadě dalších zkratek. Není to vlastně ani o propagaci jedné jediné firmy. Na dvanáct volně stažitelných stran se vešly technologie, materiály, software, rady pro výběr a třeba i některé mýty. Dokument Základy 3D tisku z prosince 2014 zájemce poučí a zbytek světa neurazí. Redakce HW serveru má potvrzeno, že je i po roce stále aktuální a stáhnout si jej může opravdu každý. Pro ty, co pak svůj e-mail nerozdávají na potkání, se řada informací překrývá přímo s obsahem autorova webu.
 
 

Ptejte se uživatelů

 
„Různých typů 3D tiskáren je poslední dobou jako hub po dešti. Musíte si proto ujasnit, co od nich vlastně očekáváte, a hlavně se nenechat napálit marketingem. Je důležité mít předem 100 % jasno, co 3D tisk vlastně je,“ vysvětluje Josef Průša a vypočítává pět faktorů, na které se prostě nezapomíná. Jsou jimi otázka otevřeného či uzavřeného designu, velikost tiskové plochy, materiály, kvalita tisku a v neposlední řadě též zkušenosti ostatních.
 
Např. komentáře uživatelů na Amazon.com. „Zjistíte, že spousta hezkých boxovaných tiskáren pořádně nefunguje, nebo musí být každou chvíli v servisu, protože si při zaseknutí nemůžete sami ani vyčistit tiskovou hlavu. Občas se to přihodí každé,“ dodává Průša.
 
Obr. 1: Prusa Simplified Mendel z roku 2010, úplně první prototyp tiskárny se jménem Průša | zdroj: RepRap.org
 
Pokud se rozhodneme pro Open Source, bude k tiskárně dostupná veškerá dokumentace včetně toho, jak ji celou sestavit, a plány všech dílů. Ty náhradní zpravidla dostaneme hned od několika výrobců, a nikdy tak nezůstaneme „na suchu“. Otevřené zdroje pod správnou a nerestriktivní licencí jsou rovněž efektivní učební pomůckou pro školy. Studenti tak mohou názorně pochopit celý proces od návrhu až po finální zařízení. Tím to ale teprve začíná.
 
 

Svobodu strunám

 
Otevřenost přichází i se standardizací všech součástí tiskového procesu. Když se objeví nějaký posun v technologii, většinou není problém tiskárnu levně o chybějící technologii dovybavit, upravit nastavení a přidat třeba i takový laser. Nevyhovuje vám aktuální software? Žádný problém, prostě si vyberete z několika desítek jiných.
 
Obr. 2: První dva kusy Prusa i2 z roku 2011, tiskárna vpravo právě tiskne součástky na další tiskárny. Ty se primárně stavěly na workshopech po celé Evropě | zdroj: archiv J. Průši
 
Na druhou stranu, u Open source nemusíte vždy vědět, co dostanete. Např. tiskárnu Prusa i3 si může upravit úplně každý a použít přitom různě kvalitní díly. Často si ji také přejmenuje. Ve výsledku se tak může kvalita tisku z různých i3 docela lišit, takže hádejte, k jaké tiskárně dostanete podporu přímo od jejího autora?
 
V případě Closed Source máme zase krabici, se kterou nemůžeme dělat nic, co výrobce nezamýšlel. Většina těchto tiskáren přitom podle Průši vznikla tak, že byla stejně „vykradena“ z RepRapu, akorát to tvůrci nepřiznají. RepRap je Open Source projekt pro nadšence z celého světa. Smyslem bylo navrhnout 3D tiskárnu, která si zvládne vytisknout co nejvíce vlastních součástek. Díky tomu jsou nyní takové tiskárny nejrozšířenějším druhem a také jim vděčíme za všechny dnešní modely v hobby a polo profi segmentu do 100 tisíc Kč za jeden stroj.
 
Pro běžné uživatele, kteří chtějí pouze tisknout, zde ale nějaký zásadní rozdíl nevidíme. Ti se budou spíše orientovat podle uživatelské podpory, ceny, kvality tisku a materiálů, které jsou pro tiskárnu k dispozici.
 
 

Karlín, má 3D duši

 
Josef Průša je již mnoho let jeden z hlavních představitelů hnutí RepRap a jeho zlepšováky, např. celokovová tryska nebo vyhřívaná podložka pro lepší tisk z ABS, se používají po celém světě.
 
Obr. 3: Prusa i3 Plus a rok 2015 | zdroj: josefprusa.cz
 
Jeho firma vyrostla během jednoho roku ze tří lidí a jednotek vyrobených strojů na tým téměř třiceti hlav, co zvládne posílat měsíčně do světa stovky tiskáren. Vyrábí je v Praze a struny nechávají tavit i na takových exotických místech jako je Ulánbátar v Mongolsku nebo Guatemala. Prusa Research s.r.o. se sice našla ve 3D, ale přesto dále hledat nepřestala. Hračičky, modeláře, tiskaře a vývojáře co se chtějí učit nebo naopak budou učit dokonce je samotné. Samostatné lidi, kterým nebude muset stát za zády a pořád něco kontrolovat. Najdete se mezi nimi i vy?
 
S lidmi okolo Josefa Průši se u nás můžete aktuálně potkat na druhém veletrhu 3D technologií FOR 3D v pražských Letňanech, který organizátoři plánují na 10. - 13. května 2016. Své kořeny sice firma nepopírá, ale česká kotlina už začala být hodně malá a hranice, ty pak ještě menší. Nejen ve světě, ale i ve svém oboru, který je pro české vývojáře skutečným posláním.
 
 
Hodnocení článku: