Vývojové kity se dodávají velmi často k mikroprocesorům – Atmel, Microchip, Texas Instruments, dodávají je i výrobci integrovaných obvodů, velmi často např. k obvodům pro napájecí spínané zdroje, kde je kritické rozmístění okolních součástek pro správnou činnost zdroje.

Vývojové kity však také vznikají nezávisle na výrobci součástek, protože ne vždy výrobce poskytuje nejlepší řešení. A tak např. pro mikroprocesory AVR Atmel existují i neoficiální vývojové kity, jako např. Ethernut [1], Arduino [2], časopis Elektor má svůj vývojový kit s mikroprocesorem ATmega88 – ATM18 [3] – tento projekt je dokonce podporován televizním seriálem, ve kterém se postupně ukazují různé projekty řešené pomocí vývojové desky ATM18.

Co je to vývojový kit ?

Vývojový kit je zařízení obsahující klíčovou součástku, např. řídící obvod spínaného zdroje, mikrokontrolér, zákaznický obvod a dále potřebné podpůrné součástky pro programování a správnou činnost této klíčové součástky v drtivé většině dle doporučeného zapojení výrobcem. Vývojový kit může být zapojen také jako typická aplikace, pro kterou je klíčová součástka určena. V případě spínaných zdrojů, nebo VF a NF zesilovačů jsou na obvody a zapojení kladeny specifické nároky na provedení plošného spoje, a tak vývojový kit pomáhá i konstruktérovi porovnat a ověřit správný návrh kritické a důležité části plošného spoje v okolí klíčové součástky.

Protože se příspěvek věnuje zejména návrhu mikroprocesorových embedded systémů s mikrokontroléry AVR, seznámíme se nejdříve s vývojovými kity nabízených přímo firmou Atmel a potom s kity, které vznikly od nezávislých konstruktérů.

Vývojový kit AVR Butterfly

Vývojový kit AVR Butterfly [4] – obr. 1 – je speciálně určen pro vývoj aplikací s obvody AVR určených pro spolupráci s LCD. Vycházíme-li z originální dokumentace volně přístupné na stránkách firmy Atmel – pak obsahuje :

• mikrokontrolér ATmega169PV AVR
• 100-segmentový LCD displej
• 4Mbit EEPROM flash paměť AT45DB041B
• 32kHz oscilátor pro RTC
• 4polohový knoflík = joystick (všesměrový ovladač) + snímání stisku
• světelný senzor NSL19M51 - čidlo (LDR)
• teplotní senzor NCP18WF104J03RB - čidlo (NTC)
• reproduktorek pro generování zvuku
• umožňuje přístup k periferiím přes vyvedené piny
• RS-232 převodník úrovní
• odporový dělič pro měření napětí
• držák pro 3V baterii napájející celý kit

Obr 2 - Blokové schéma vývojového modulu Butterfly
 

Blokové schéma vývojového modulu Butterfly vidíte na obr. 2 – pro externí aplikace jsou přístupné brány B a D, rozhraní JTAG a ISP, sériová linka (napěťové úrovně vhodné pro spojení s PC), univerzální sériové rozhraní USI. Tento kit je pevně osazen mikrokontrolérem ATmega 169PV, mezi jehož klíčové vlastnosti patří :

• 16kB paměti pro kód programu
• 512 bytů interní EEPROM paměti
• 1kB SRAM paměti pro data
• 2x 8bitový a 1x16bitový timer
• 4 PWM kanály
• 8kanálový 10bitový ADC převodník
• pracovní kmitočet PV verze mikrokontroléru je do 8MHz
• spotřeba obvodu při hodinovém kmitočtu 1MHz a napětí 1.8V je 330µA

 

Od výrobce je mikrokontrolér předprogramován vzorovou aplikací, která pracuje se všemi vestavěnými periferiemi a pomocí joysticku se ovládá menu volící postupně zobrazení verze sw, nastavení hodin a data, přehrávání melodií, nastavení jména (vývojový kit může sloužit jako elektronická jmenovka), zobrazení teploty, napětí, úrovně okolního světla a nastavení parametrů aplikace (nastavení kontrastu, módu šetřícího energií a nastaveni time-outu pro snížení spotřeby = automatické vypnutí displeje).

Obr.5 - Vývojový kit STK 500
 

Mikrokontrolér obsahuje bootloader dle aplikační poznámky AVR109 a tak může být pomocí aplikace AVR studio programován po sériové lince bez nutnosti speciálního programátoru. Nicméně modul má vyvedené piny pro použití ISP, High-Voltage parallel programming módu a JTAG rozhraní. K programování pomocí ISP a HV paralelního (HV-parallel) programování je možné použít vývojový kit STK 500 – obr.5.

Na internetu lze nalézt spoustu projektů využívajících AVR Butterfly modul – počínaje MP3 přehrávačem přes SWR meter (neboli PSV metr) pro radioamatéry, řízení robota, různé data loggery (záznamníky dat) až po řízení obvodu DDS, neboli přímé digitální syntézy signálu.  O popularitě modulu AVR Butterfly svědčí i kniha [5] věnovaná právě tomuto kitu a programovacímu jazyku C. Od roku 2006 se kit neosazoval světelným senzorem, neboť součástka nesplňovala parametry RoHS a v současné době kit v CZE prodává např. HW server za cenu cca 720 s DPH.

Vývojový kit AVR STK 500

Jedná se pravděpodobně o nejrozšířenější vývojový kit poskytovaný výrobcem – obr.6 – dodávaný standardně s procesorem ATmega 8515L. Celý vývojový kit lze rozdělit na 3 základní funkční celky :

• programátor (ISP = AVR910 +High Voltage ~ Serial+Parallel) + I/O obvody pro sériovou linku
• patice pro různá DIL pouzdra procesorů AVR – od DIL8 po DIL40
• MMI interface – 8 x LED + 8 x tlačítko

Všechny tyto části jsou vzájemně propojitelné pomocí dodávaných kabelů, uživatel si může tyto kabely v případě potřeby vyrobit, nebo pomocí svých kabelů lze připojit STK500 k dalším zařízením a obráceně. V době psaní článku nabízí kit STK 500 za cenu cca 2500 Kč např. SOS Electronic nebo HW server. Podívejme se na možnosti tohoto kitu podrobněji.

Vývojový kit STK500podporuje následující rodiny mikrokontrolérů  - ATtiny 11,12,15,22,28; dále řadu AT90S1200, 2313, 2323, 2333, 2343, 4414, 4433, 4434, 8515 a 8535 a řadu ATmega 8, 16, 161, 163, 323 a s pomocí „nadstavby“ STK501 – což je modul obsahující patici (socket) pro SMD pouzdro také ATmega 103 a 128. Další typy jsou podporovány také, pokud je podporuje AVRstudio, neboť tento program ve svých nových verzích přináší většinou upgrade firmware programátoru v kitu. Při prvním připojení kitu k nové verzi AVR studia je nabídnut automatický upgrade, čímž STK500 je stále kompatibilní s novými procesory.

Obr. 7 - Možnosti kitu STK500
 

Podle obr. 7 si nyní stručně představíme možnosti kitu STK500. Tento kit obsahuje 8 žlutých LED a 8 tlačítek. Všechny LED a tlačítka jsou zapojeny na samostatné rozhraní – piny, které mohou být připojeny pomocí dodaného plochého 10-žilového kabelu k I/O portům mikroprocesoru. LED jsou ovládány pomocí tranzistoru zapojeného tak, aby jas diody nebyl ovlivňován napájecím napětím procesoru od 1.8 do 6V. Kit totiž umožňuje softwarově nastavovat velikost napájecího napětí v uvedeném rozsahu, a tak lze simulovat činnost obvodů pro různá napětí. Každé tlačítko je zapojeno jako spodní část děliče napětí – pracuje tedy „proti zemi“ – obsahuje Pull-Up rezistor a ochranný rezistor 150Ω do vstupního pinu (při nestisknutém tlačítku „vidí“ procesor na vstupním pinu log. „1“) Na desce se nachází patice pro krystal v rozsahu od 2 do 20MHz. Samozřejmě lze zvolit nejen tento pevný oscilátor jako zdroj systémových hodin, ale kit obsahuje svůj softwarově řiditelný – z aplikace AVR studio – oscilátor s rozsahem kmitočtu 0 – 3.68MHz. Lze volit – jak bylo výše napsáno – libovolné napájecí napětí mikrokontroléru v rozsahu 0 – 6V, taktéž lze nastavit VREF (referenční napětí pro vestavěný AD převodník) ve stejném rozsahu. Rozhraní RS232 má dvojstupňový převodník úrovní – nejdříve je provedena konverze mezi napěťovými úrovněmi mikrokontroléru napájeném napětím VTG a 5V, potom je klasický převodník mezi 5V logikou a standardem RS232 pro přímé připojení k PC. Pro rychlejší pochopení činnosti si můžete na obr. 8 prohlédnout blokové schéma.

Obr. 8 - Blokové schéma SKT 500
 

Po stranách desky na úrovni patic je tzv. Expansion Header 0 a 1, který propojuje většinu pinů z DIL patic. Toho lze využít jednak při připojování dalších periferií ke kitu a také např. pro rozšiřující modul STK501, který je určen zejména pro mikrokontrolér ATmega128, protože na tomto modulu je další převodník napěťových úrovní a konektor Canon Dsub9 pro druhý sériový port, obsažený v ATmega128 – obr. 9.

Obr. 9 - rozšiřující deska pro STK500
 

Kit taktéž obsahuje tlačítko RESET generující stejnojmenný signál, dále tlačítko PROGRAM pro upgrade firmwaru kitu a několik LED indikujících vlastní činnost kitu – Main Power LED – kit je napájen, Target Power LED – napájení pro mikrokontrolér a Status LED – tříbarevná indikace programování mikrokontroléru – zelená = OK, červená = chyba programování.

Postupem času další výrobci použili zveřejněného protokolu ISP a STK500, takže dokázali vyrobit velmi malé programátory tvářící se pro AVR studio jako STK500 – např. ISPAVRU1 na obr. 10. Tyto programátory jsou velmi často používány právě pro svoji velikost ve srovnání s originálním kitem. Nevýhodou bývá často nemožnost nastavit si napájecí napětí VTG, což ovšem v drtivé většině případů nevadí. Uvedený programátor [6] kompatibilní s STK500 používá autor článku k plné spokojenosti několik let.

Vývojový kit Arduino

Prvotní verze pochází od italské firmy Smart Projects Snc. Projekt získal ocenění v kategorii digitálních komunit Prix Ars Electronica 2006. Myšlenkou je Arduino [2] založené na otevřenosti a vstřícnosti v ohledu hardware i software.  Všechny zdrojové kódy jsou k dispozici a je udržována maximální kompatibilita v oblasti SW (vývojové prostředí) a HW (převodník USB-RS232 vytvářející virtuální sériový port). Schémata a návrh plošného spoje jsou šířeny pod licencí Creative Commons Attribution Share-Alike 2.5 a pro některé verze jsou volně dostupné na oficiálním webu Arduina. Zdrojový kód vývojového prostředí a knihovny pro procesor je volně dostupný pod licencí GPLv2.

Česká wikipedie [7] uvádí v současné době 7 existujících volně dostupných modifikací tohoto vývojového kitu:

• Serial Arduino, programovatelné pomocí sériového kabelu s procesorem ATmega8.
• Arduino Extreme, s USB rozhraním a procesorem ATmega8.
• Arduino Mini, miniaturní verze Arduina s procesorem ATmega168.
• Arduino NG, s USB rozhraním a procesorem ATmega8.
• Arduino NG plus, s USB rozhraním a procesorem ATmega168.
• Arduino BT, s Bluetooth rozhraním a procesorem ATmega8.
• Arduino Diecimila, předchozí verze, s USB rozhraním a procesorem ATmega168 v pouzdře DIL28.
• Arduino Duemilanove, aktuální verze pro rok 2009, s USB rozhraním a procesorem ATmega168 v pouzdře DIL28.

Obr. 11 - Arduino Duemilanove
 

Na Obr. 11 můžete vidět modifikaci Arduino Duemilanove osazenou procesorem ATmega 328. Oficiální webová stránka projektu [2] nabízí spoustu příkladů k vyzkoušení, knihoven – např. pro ovládání servomotoru, krokového motoru, EEPROM pamětí a LCD. Projekt má vlastní vývojové prostředí, programovací jazyk Wiring je založen na C/C++ syntaxi. Schéma kitu je uvedeno na obr. 12. Poměrně silná komunita činí tento kit dostupným pro úplné začátečníky a zájemce o první krůčky v mikroprocesorové technice a zároveň dává silnou zbraň ostříleným vývojářům. Např. český klon Arduelo Libero má změněnou polohu RESET tlačítka a I/O konektory nejsou dělené, ale mají standardní rastr 2.54mm, takže tato verze se mnohem snadněji začleňuje do dalších systémů.

Obr. 12 - Schéma vývojového kitu Arduino
 

Vývojový kit AVR EvB 4.3 rev. 4

Na závěr uvádím rozsáhlý popis vývojového kitu EvB 4.3, od června 2010 ve verzi 4, u kterého jsem přesvědčen, že jde o nejzdařilejší kompilaci výhod a nevýhod předchozích kitů, neboť obsahuje v základní sestavě displej, tlačítka a spoustu dalších periferií, přičemž zůstává malý a flexibilní a nechává zcela na libovůli uživatele, jaký programovací jazyk zvolí – zda Basic (např. BASCOM-AVR [8]), Pascal (např. AVRco [9]) nebo C (např. CodevisionAVR [10] nebo pod licencí GNU avrgcc - WinAVR [11]). Varianta  s řadičem ATmega644p umožňuje dokonce používat tento kit jako Sanguino [12], což je kompatibilní klon kitu Arduino osazený mikrokontrolérem ATmega644. Pohledem na instrukce k Sanguinu zjistíme, že správným připojením LED na port PB0 máme Sanguino v podstatě hotové.

Vývojový kit AVR EvB 4.3 rev. 4
 

Konstrukce celého kitu – obr. 13 – umožňuje velice flexibilní zapojení a konstrukci projektů. Veškeré periferie jsou sice součástí desky, ale využívají většinou pouze napájecí větve spojů. Jejich vstupy nebo výstupy jsou vyvedeny na samostatné piny, stejně jako nevyužité brány mikroprocesoru, takže zůstává zcela na libovůli konstruktéra, kam periferie připojí. Mikrokontrolér má pevně připojený pouze krystalový oscilátor 16MHz, tlačítko RESET a Pull-Up rezistory pro I2C sběrnici o velikosti 10kΩ a napájení. Ostatní (volné) porty jsou volně dostupné na propojovacích pinech. Tzn., že i LCD display si lze připojit takovým způsobem, na který je konstruktér zvyklý.
Vlastnosti a osazení kitu EvB rev. 4.3 je následující (změny oproti rev.3 jsou zvýrazněny):

• Procesor AVR ATMega32 (existují verze s ATMega16 a ATmega 644p), krystal 16MHz
• Obvod reálného času PCF8583 – rev.4: držák pro baterii CR1610 nebo CR1620
• Paměť EEPROM AT24C02
• Infračervený přijímač TSOP4836
• Teplotní čidlo DS18B20
• Převodník sběrnic RS485/RS232 - SN75176BP
• Patici pro kartu MMC/SD
• 5 tlačítek
• 8 indikačních LED diod
• 2 potenciometry pro nastavení napětí
• 4 x sedmisegmentový LED zobrazovač
• 5 x výkonový výstup s otevřeným kolektorem ULN2003 – rev.4: dva paralelně spojené výstupy posilují výstup až na 1A, zbylé tři výstupy pracují max. do 500mA
• podsvětlený displej LCD 2x16 znaků (modrý) – rev. 4 : plné připojení všech signálů
• USB konektor
• ISP programovací konektor
• rev. 4 : buzzer – samovybuzovací piezoměnič
• rev. 4 : AND-Load program může pomocí signálu DTR ovládat RESET mikrokontroléru

Rozeberme si nyní podrobně jednotlivé periferie a jejich zapojení. Vlastní jádro vývojového kitu tvoří mikrokontrolér ATmega 16, 32 nebo 644p, lišící se ve velikosti paměti programu, interní EEPROM a SRAM paměti. Mikrokontrolér je napevno taktován krystalem 16MHz, můžeme však využít interního RC oscilátoru 8MHz popř. nižších kmitočtů (ATmega16 a ATmega32 obsahují interní RC oscilátor s kmitočty 1, 2, 4 a 8MHz, ATmega644p pouze oscilátor 8MHz), popř. v mikrokontroléru vestavěné děličky osmi pro snížení tohoto hodinového kmitočtu. Mikrokontrolér je umístěn v patici DIL40, lze tedy případně volit z libovolných typů, splňujících umístění napájení, signálu RESET a připojení krystalu.  Zapojení této části je na obr. 14. Nově je revizi 4 připojen signál RESET přes kondenzátor signál DTR sériového rozhraní. Tímto je zjednodušeno programování pomocí bootloaderu standardně před-programovaného v mikrokontroléru. Nová verze programu AND-Load 3.1 sloužícího k nahrávání aplikací do EvB kitu ovládá signál DTR a není potřeba ručně generovat signál RESET stisknutím tlačítka.

Obr. 14 - Zapojení řídící části
 

Použití sběrnice I2C může být demonstrováno na dvou obvodech s tímto rozhraním – pamětí AT24C02 a obvodu hodin (RTC) PCF8583 – obr. 15. V části mikrokontroléru jsou k signálům SDA a SCL připojeny Pull-Up rezistory, není tedy nutno připojovat externí. Tyto signály jsou také připojeny „natvrdo“, není možné použít např. simulaci I2C na libovolném pinu pro spojení s těmito obvody. Pro připojení externích obvodů přes I2C použijeme piny SDA a SCL na portu C tak, jak je určil výrobce.

Obr. 15 - Zapojeni EEPROM a RTC
 

Pro měření teploty je použit známý senzor od Maxim-Dallas digitálním výstupem – DS18B20, který má svůj digitální výstup na společném konektoru s výstupem od přijímače infračerveného signálu TSOP4836, pracujícím na standardu IR vysílání 36 kHz – obr. 16. Lze však použít dálková ovládání pracující na 38 i 40kHz, výsledkem bude snížená citlivost přijímače, pro ověření funkce vysílače však postačí.

Obr. 16 - Zapojení IR
 

Pro interakci s okolím je kit vybaven pěti tlačítky a pěti výkonovými výstupy. Tlačítka se zapojují přímo na vstupy mikroprocesoru, neboť v režimu „input“ (vstup) mají zapojeny Pull-Up rezistory a tlačítko tak lze připojit mezi vstupní pin a zem. Proto jsou všechna tlačítka automaticky spojena se zemí. Výkonové výstupy jsou zajištěny přes šroubovací svorkovnici obvodem ULN2003, u kterého se využívá pěti kanálů. V revizi 4 jsou volné dva výstupy spojeny k ostatním a tím vzrostla zatížitelnost těchto výstupů na 1A. Zbylé výstupy se mohou zatěžovat do max. 500mA. Šestá svorka je spojena přímo s kladnou napájecí svorkou, tedy ještě před stabilizátorem, je na ní plné napájecí napětí – slouží k připojení zátěží – obr. 17.

Obr. 17 - Zapojení tlačítek a výkovových výstupů
 

Pro zobrazení stavů můžeme využít tři typy optických indikátorů. Vždy je k dispozici osmice zeleno/červených samostatných LED připojených přes rezistory pevně k +5VDC, spínají se tedy vůči zemi – obr.18, nebo LCD displej – obr.19 – s možností řízení jasu vestavěným trimrem a řízením LED podsvětlení buď automaticky procesorem nebo přímým spojením pinu BL(1 ) s +5VDC. Použití LCD je možné v nové revizi ve 4bitovém i 8bitovém režimu. Nová deska také umožňuje používat signál R/W, který ve byl v předchozí revizi trvale spojen se záporným pólem, a tak nebylo možné použít ovladače displeje, které používaly tento signál jako potvrzení zápisu do registrů. Taktéž je vedle signálu BL (back-light) vyvedeno +5VDC, takže podsvětlení se zapíná pouze zkratovací propojkou, z výroby je propojka standardně osazena a podsvětlení je zapnuto. Poslední možností zobrazení údajů je sedmi-segmentový displej se 4 pozicemi – obr.20. Tento displej je poněkud složitější na ovládání, je třeba použít časový multiplex pro přepínání číslic – interface je vybaven spínacími tranzistory Q1, 3, 4 a 5, stačí tedy pouze správně propojit s mikroprocesorem.

Obr. 18 - Zapojení indikačních LED
 

Obr 19 - Zapojení LCD displeje
 

Obr. 20 - Zapojení LED displeje
 

Obr. 21 - Zapojení MMC
 

Uchování údajů a naměřených hodnot můžeme na desce dvojím způsobem. Buď pomocí I2C paměti – obr. 22, nebo uložením na MMC/SD kartu, slot je umístěn pod LCD displejem. Odporové děliče zajišťují kompatibilitu s napěťovými úrovněmi signálů – karta využívá 3.3V logiku. Na obr. 22 je také znázorněna „analogová“ část vývojové desky – dva potenciometry, které mohou být připojeny k analogovým převodníkům.

Obr. 22 - „analogová“ část vývojové desky + EEPROM
 

Předposlední částí desky jsou obvody pro připojení vývojového kitu k dalším perifériím pomocí sběrnice, neboli obvody zajišťující komunikaci. Na obr. 23 je znázorněno rozhraní RS485, realizované budičem SN75176BP a USB rozraní s notoricky známým čipem FT232RL, který se chová jako virtuální sériový port na PC. Pomocí tohoto rozhraní lze jednak na PC využívat sériovou linku RS232 a při použití bootloaderu v mikroprocesoru ho taktéž programovat pomocí speciálního software. Touží-li konstruktér využít klasické RS232 rozhraní, je třeba se napojit přímo na piny PD0 a PD1 portu D, což je v principu možné. Pak je třeba použít externí převodník napěťových úrovní. Rozhraní RS485 je na desce vybaveno volitelným rezistorem 120Ω jako zakončení sběrnice a volitelně lze připojit k mikrokontroléru signál DE/RE pro řízení toku dat (port D, signál PD2).

Obr. 23 - Zapojeni RS-485
 

  Obr. 24 - Zapojení USB převodníku
 

Celá deska je napájena napětím min. +9VDC, které se je stabilizováno obvodem 7805 na +5VDC – obr. 25 . „Hrubé“ napájecí napětí je přítomné pouze na svorkovnici pro výkonový výstup, na celé desce je použito napětí +5VDC, které je spolu s GND vyvedeno na speciální pomocné piny pro potřeby aplikace a kde jej může konstruktér využít dle libosti. Protože je vývojový kit většinou propojen s PC pomocí USB sběrnice, lze přepínačem (jumperem) USB-Vcc připojit za stabilizátor napětí +5VDC ze sběrnice USB a eliminovat tak použití externího napájecího zdroje. V tomto případě ale nemůžeme použít kladnou napájecí svorku na terminálu výkonových výstupů.

Obr. 25 - Napájecí část

V revizi 4 obsahuje kit EvB 4.3 další periferii pro komunikaci s okolím, a to zvukovým signálem. Pomocí jednoho výstupu lze zapínat a vypínat piezoměnič (buzzer). Jedná se o samovybuzovací typ, není třeba vytvářet přímo signál, ale pouze připojit napájení. Jednoduché schéma je na obr. 26.

Obr. 26 - piezoměnič
 

Článek ukázal dostupné možnosti pro vývoj HW na bázi mikrokontrolérů Atmel, dostupné varianty, jejich výhody a nevýhody. Příště se seznámíme s prostředím kompilátoru CodevisionAVR, vyzkoušíme si nějaké základní kroky v zapojení kitu EvB a zkusíme si naprogramovat první jednoduchou aplikaci pro vývojový kit EvB v jazyku C právě pomocí kompilátoru CodevisionAVR.

Vývojový kit si můžete objednat přes internet na adrese http://shop.onpa.cz/. Pro čtenáře HW serveru, kteří do 31.10.2010 uvedou do poznámky na objednacím formuláři heslo „HW server“ je připravena jednorázová sleva 100Kč na USB programátor STK500v2 (cena programátoru po slevě je 399 Kč s DPH) při současném objednání vývojového kitu EvB 4.3 mega32 nebo mega644p v jedné objednávce.
Poštovné se při objednávce nad 1399Kč s DPH neplatí.

Literatura a odkazy :

• [1]     Vývojový kit Ethernut, http://www.ethernut.de/
• [2]     Vývojový kit Arduino, oficiální stránka http://www.arduino.cc/
• [3]     Vývojový kit ATM18, podporovaný časopisem Elektor, http://www.elektor.de/jahrgang/2008/april/atm18-das-elektor-cc2-avr-projekt.399247.lynkx
• [4]     Vývojový kit Butterfly AVR, http://www.atmel.com/products/AVR/butterfly
• [5]     Padue, Joe : C Programming for Microcontrollers Featuring ATMEL's AVR Butterfly and the free WinAVR Compiler, 2005, Smiley Micros 
• [6]     Programátor ISPAVRU1, http://www.ereshop.com/index.php?main_page=product_info&products_id=184
• [7]     Vývojový kit Arduino, wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/Arduino
• [8]     BASCOM-AVR, http://www.mcselec.com/
• [9]     AVRco Pascal, http://www.e-lab.de/AVRco/index.html
• [10]   CodevisonAVR, http://www.hpinfotech.ro/
• [11]   GNU avrgcc – WinAVR, http://winavr.sourceforge.net/
• [12]   Vývojový kit Sanguino, oficiální stránka http://www.sanguino.cc/