Čeští softwaroví piráti čelí rostoucímu tlaku ze strany protipirátských organizací a výrobců softwaru. Tuzemská míra softwarového pirátství již čtvrtým rokem klesla o procentní bod. „V Česku se v roce 2010 užívalo nelegálně 35 procent softwaru. To znamená, že téměř každý třetí software je instalován pirátsky. Komerční hodnota v Česku užívaného pirátského softwaru činí 3,8 miliardy korun,“ shrnuje závěry výroční studie pirátství Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance). „Celosvětová studie softwarového pirátství za rok 2011“ již devátým rokem zkoumá celosvětové trendy v oblasti softwarového pirátství v předchozím roce. Analýza je vypracována ve spolupráci s renomovanou analytickou společností IDC.
Hlavním důvodem poklesu míry softwarového pirátství v Česku je podle analýzy úspěšné policejní vymáhání práva, pravidelné protipirátské kampaně a úspěšné prodejní modely softwarových firem. „Ačkoli je Česko velmi úspěšné v potírání pirátství, bitva proti pirátům ještě není zdaleka vyhraná. Země jako Německo a Rakousko mají výrazně nižší míru pirátství: 26, respektive 23 procent. Snížení o dalších deset procentních bodů bude velmi náročné,“ dodává mluvčí.
Celé znění studie 2011 BSA Globální studie softwarového pirátství je k dispozici ke stažení na http://www.bsa.org/globalstudy
Česku patří třináctá nejnižší míra pirátství ve světě
V porovnání s ostatními postkomunistickými státy má Česká republika vůbec nejnižší míru pirátství. Zároveň patří mezi dvacítku zemí s nejnižší mírou pirátství na světě: Česko se umístilo na třinácté příčce. Vedeme si dokonce lépe než mnoho západoevropských států, například Francie (37 %), Itálie (47 %) nebo Španělsko (44 %).
Na Slovensku v roce 2011 míra pirátství dokonce poklesla o dva procentní body na 40 procent. Průměrná míra softwarového pirátství v Evropské unii činí 33 procent (snížení o 2 procentní body) a ve světě 42 procent (nulový pokles). Nelegálního softwaru ubývá zejména ve firemním sektoru, naopak v domácnostech míra pirátství roste. „Je to způsobeno rychlým růstem počtu počítačů v domácnostech a rozšířeným přístupem k vysokorychlostnímu internetu,“ vysvětluje Hlaváč. Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou komerční operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry.
Téměř polovina populace v EU se přiznává k softwarovému pirátství
PETR N., MAJITEL FIRMY S PADESÁTI ZAMĚSTNANCI:
- „Vyšetřuje mě policie a příští týden jdu k soudu. Někdo policii ohlásil, že užíváme nelegální software – neměl jsem o tom ani tušení. Starám se o prosperitu firmy a dostatek práce pro zaměstnance, nemám čas na nějaké licence pro počítače.“
MARTIN Z., SPRÁVCE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ:
- „Vedení mi nechtělo dát peníze na nákup softwaru, takže jsem nainstaloval pár programů nelegálně. Kdybych to odmítl, mohli by mě vyhodit. Proč nyní vyšetřuje policie mě, když jsem jednal na pokyn nadřízených?“
„Pokud by se 48 procent obyvatel přiznalo, že kradou v obchodech – byť jen zřídka –, stát by určitě reagoval posílením policejních složek a zpřísněným vymáháním práva. Softwarové pirátství vyžaduje obdobnou reakci: důsledné vymáhání práva v kombinaci s osvětou veřejnosti,“ říká mluvčí protipirátské organizace BSA. Průzkum pro organizaci BSA realizovala agentura Ipsos Public Affairs.
BSA prověří na dvacet tisíc firem. Protipirátské aktivity organizace BSA budou letos zaměřeny zejména na malé a střední firmy do sta zaměstnanců v sektorech s nejvyšším výskytem pirátského softwaru: zejména v kreativních oborech designu a návrhu konstrukcí. „Hodláme se obrátit na více než dvacet tisíc firem s výzvou na prověření legálnosti jejich softwaru,“ dodává Hlaváč.
Pirátství dusí ekonomický růst
Hodnota nelegálního softwaru užívaného po celém světě se vyšplhala na rekordních 1,1 bilionu korun (63,4 mld. USD). Ze studie vyplývá, že na pirátství se nejvíce podílí rozvíjející se trhy, které rychle expandují. V důsledku se tyto trhy výrazně podílí na celosvětovém růstu hodnoty nelegálně užívaného komerčního softwaru, která vzrostla o 83 miliard korun.
„Softwarové pirátství je brzdou globální ekonomiky IT inovací a tvorby nových pracovních míst,“ uzavírá Robert Holleyman, ředitel a prezident BSA. „Vlády musí podniknout kroky k modernizaci práv chránících duševní vlastnictví a prohloubit vymáhání práva tak, aby ti, kteří se pirátství dopouštějí, nesli následky.“
Mezi další zjištění letošní BSA Globální studie softwarového pirátství patří:
-
Globálně vzato, nejčastěji se softwarového pirátství dopouštějí mladí muži – nejčastěji s místem původu v rozvíjejících se ekonomikách. - Manažeři se přiznávají k softwarovému pirátství častěji než ostatní uživatelé – je u nich dvakrát větší pravděpodobnost než u ostatních uživatelů, že řeknou, že kupují software pouze pro jeden počítač a přitom jej v rámci firmy nechají nainstalovat na více počítačů.
- Celosvětově existuje výrazná podpora práv k duševnímu vlastnictví a jejich ochrana, ale pirátům chybí dostatek motivace, aby změnili svoje chování v praxi. Pouze pro 20 procent respondentů z vyspělých trhů (u rozvíjejících se jde o 15 procent) je riziko přistižení důvodem upustit od pirátského chování.
O studii BSA
Toto je v pořadí devátá výroční studie globálního softwarového pirátství, kterou vyhotovila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) ve spolupráci s analytickou společností IDC a agenturou Ipsos Public Affairs. Metodologie studie zahrnuje sběr dat ze 182 analytických zdrojů a posuzuje trendy v oblastech výpočetní techniky a softwaru na 116 trzích. Letos studie také zahrnuje průzkum mezi patnácti tisíci uživateli počítačů ve 33 zemích, které dohromady představují 82 procent globálního trhu s počítači.
Zdroj: BSA
Komentáře
??!
Skutečně má HW server zapotřebí publikovat tyhle PR sračky od BSA ?
Má, dostane za to peníze!
Má, dostane za to peníze! Na druhou stranu, kdyby nebylo BSA na jehož provoz vydají firmy vyrábějící SW tolik, jako deklarují únik tržeb, tak by vlastně SW pirátství neexistovalo. Nula by od nuly pošla.
Proč
Proč tu zveřejňujete bláboly téhle pochybné organizace placené jenom za to aby šířila podobné bludy, které nemají vůbec žádný reálný základ.
Protože
Martin Z. udělal blbost, Petr N. se z toho možná vylíže
Pokud to Martin N. nemá zdokumentované, má holt asi smůlu. Zvlᚍ pokud u toho tlaku zaměstnavatele nebyli přítomní svědkové. Měl zaměstnavatele udat. A policie by se na něj pochopitelně měla také podívat, třeba za navádění k trestné činnosti (pokud vím, to je přece trestné). A pokud nedokázal nalézt potřebné programy ve free verzích, neměl prostě instalovat nic.
V tom druhém případě, majitel je zodpovědný za všechno, ale samozřejmě by policie měla vyšetřit nejen jeho, ale samozřejmě i ty, co to tam nainstalovali. Když někdo z jeho zaměstnanců ukradne housku v kantýně (narážim na jednu z debilních kampaní BSA) také nepůjde do vězení majitel firmy, ale ten dotyčný (jasně, tohle vyřeší bloková pokuta, ale berte to jako příklad).
Odpovědí na praktiky výrobců a BSA je důsledně používat free software a toho k zaplacení zbyde tak málo (troufám si tvrdit že pro většimu uživatelů žádný), že nebude problém to zaplatit. Výbava počítače může stát kolem dvaceti tisíc, ale právě taky nulu.
Lidé, mějte rozum, takto pouze nafukujete "prodeje" nenáviděným softwareovým firmám, které si samozřejmě počítají i ty domnělé pirátské instalace (patřičně nadnesené).
K výkřiků o procentech a pod,
K výkřiků o procentech a pod, která na nás padají z netu a novin bez uvedení metodik a postupů lze říci jediné a kdo ty procenta viděl ? Ten kdo to zadal a zaplatil ? To by po čertech bylo asi špatné kdyby mu to nevyšlo a zadal by pak agentůře další průzkum ?
Doporučuji uvádět citace a odkazy na alespoň trochu nezávislé zdroje.
Hezky to shrnuje následující tvrzení: Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.
A pozor ! Toto údajně neprohlásil Churchill, ale podvrhl to jako fámu německý ministr propagandy Joseph Goebbels.
Free SW?
ALe u free SW bývá podmínka, že je jen pro nekomerční využití.
Velmi často, ale ne vždy
U některého ano (u spousty), ale neni to pravidlem. Ten potom pochopitelně také nafukuje ta procenta nelegálnosti, pokud by ho někdo používal komerčně. Apropos, co to vlastně znamená komerční použití.
Pamatuju si na diskuzi, kolem jednoho balícího programu (tušim, že to bylo ARJ), které právě bylo s touto podmínkou. Tam nějak někdo od nich odpovídal, že komerční použití neznamená přítomnost na firmních počítačích, ale použití jako nástroje k výdělku. Tedy pokud například firma distribuuje soubory nebo software (prostě svoje výtvory) zabalené tímto programem.
Na druhou stranu, firmy si můžou sw odepisovat z daní. A pokud vim, tak s peněz na software spíš ve firmách přebývá než chybí (co má taky člověk furt kupovat). A osobně si nedovedu představit, že by firma s víc jak jednim zaměstnancem cíleně používala nelegální sw (v čem jste udělaly ty výkazy - no v excelu - a vjakém excelu... ne prostě pokud se firma živí kreslením výkresů, určitě to nebude dělat v nelegálním sw, to by přece byla zkratka rovnou do vězení). Toto jsou spíš novodobé hony na čarodejnice.
A kdo ochrání uživatele?
Nejsem "pirát", na mých počítačích by se možna našel nějaký zapomenutý shareware. Ale tyhle bláboly mne štvou. Četli jste si někdy "EULA" smlouvu? Řečeno lidsky a převedeno například na automobil:
Když se Vám utrhne kolo a zabijete se pak je to vaše vina, to že jste viděl z něj vylézat šrouby neznamená, že si je můžete dotáhnout, to by jsme Vás nechali zaplatit vývoj celého auta. Že vznikla Škoda za 10M nás nezajímá, když budete mít dobré právníky v Hondurase, Tak Vám vrátíme cenu auta, ale právníky a odvoz zaplatíte sám.
Tohle je mnohdy důvod, proč lidé nechtějí za sw platit. Proč platit za něco, co vůbec nemusí fungovat? Proč platit za něco, co mi může spůsobit obrovskou škodu, bez jakéhokoliv dovolání? Stejně tak u hudby - pokud si koupím originál, proč při jeho poškozeni musím znovu platit autorská prava?
Chtějí vědět, jak snížit těch 10%? Jednoduše, přijmout zodpovědnost a jednat férově.
Jenže nelze přirovnávat auto
Jenže nelze přirovnávat auto k softwaru. Auto vlastníte, je to váš majetek. Softwarová licence je pouze právo k užívání (služba).
Bojím se, až se začnou prodávat auta jako software.
A nepřipadá Vám ta služba "právo k užívání" nějaká vyčůraná? Co kdyby Vám Škoda za 400k prodala jen "právo k užívání Superbu" a jinak to auto by bylo jejím majetkem? A co kdyby (tak jako někteří výrobci softwaru) každý rok vybírala třeba 50k jako "poplatek za roční obnovu licence"? Nezaplatíš - nepojedeš. A když vyměníš olej (nebo i třeba žárovku) v nějaké neznačkové dílně nebo sám - to je jasné porušení licenčních podmínek, tedy zablokovat a nepojedeš...
V těch autech je dnes už taky spousta softwaru v nejrůznějších řídicích mikroprocesorech. Představte si, že by si výrobci tohoto softwaru dali do licenčních podmínek, že za nic neodpovídají, že to kupujete "tak jak to leží" a bez dalších záruk na funkčnost. Tedy tak, jak to dodávají výrobci "stolního" software... A to už nemluvím o softwaru pro letadla nebo jadernou elektrárnu. Představte si ten šrumec, kdyby se zjistilo, že nějaké letadlo spadlo vlivem softwaru... Myslíte, že by to skončilo odkazem na licenční podmínky a že si je konstruktéři letadla měli řádně přečíst?
Vlastníci práv si z autorského zákona vybírají, co se jim hodí. Jak tady řekl předřečník, když si koupím CD nebo DVD skládá se cena (zjednodušeně řečeno) z ceny nosiče a autorského poplatku - ten tvoří většinu ceny toho nosiče . Pokud tedy mám zaplacené "právo k užívání nosiče" a nosič si poškrábu, měl by vydavatel za cenu nosiče (a případně poštovného) vyměnit poškrábaný kus za nový, jinak mě odpírá právo na užívání.
BSA? Co to je? To se maže na chleba?
Co to je, BSA?
Jaké má oprávnění k jakékoliv kontrole čehokoliv, včetně čistoty ponožek?
Pofidérní lobbystické společenství soukromých firem!
V případě, že by Policie přizvala BSA ke kontrole čehokoliv, je to jasný střet zájmů!
Proboha, jděte se bodnout!
Snažím se maximum SW používat legálně a vcelku to jde. Ale nedělám to kvůli BSA, ale kvůli tomu, abych měl sám před sebou čisté svědomí.
A jakákoliv zmínka o BSA mi tak akorát hne žlučí.
Souhlasím s komentáři nade mnou, kolikrát člověk řeší spadnuté Wokna a podobné záležitosti. Chtěl bych taky prodávat produkt, u kterého nemusím za nic ručit.
BSA?
Besný Stalinistický agent. BSA