Nový proces zajišťuje, že je teplo v polymeru vedeno velmi efektivně pouze jedním směrem, což je oproti kovům výhoda, jelikož ty vedou teplo ve všech směrech stejně rychle. Člověk ani nemusí být inženýr či specialista na hardware, aby mu bylo jasné, že podobné materiály budou mít výborný potenciál pro nasazení za všech situací, kdy bude nutno rychle odvést teplo od zdroje.
Typickou situací, s níž se dnes většina z nás setkává, jsou třeba větráčky a chladiče v PC - jestliže by se nějaký odvážlivec pokusil podobný systém deaktivovat, jeho obratem zničený procesor by jej jistě přesvědčil o tom, že to nebyl dobrý nápad. (Pozn. Jestli to hodláte testovat, tak modernější procesory by měly mít teplotní čidlo, starší ovšem odpálíte spolehlivě.)
A v čem vlastně tkví vyšší tepelná vodivost nového polymeru? Klíčem k úspěchu zde je ten fakt, že bylo třeba zajistit, aby se všechny molekuly dané látky zarovnaly naprosto perfektně stejným směrem, namísto toho, aby ležely jen tak chaoticky nahodile, jak je standardně zvykem.
Rozdíl v tepelné vodivosti obou ze zmíněných přístupů je enormní: Organizované vlákno vykázalo vůči tradičně známým hodnotám z polyetylenu 300x větší tepelnou vodivost (hodnota se má časem dle týmu prý ještě zvýšit). Pokud neuvažujeme aplikaci v elektronické branži obecně, tak nový materiál by jednou mohl napomoci zkvalitnit i ta zařízení, která jako odvaděče / výměníky tepla dnes běžně používají kovy.
