Jste zde

Český výzkumník, vývojář i podnikatel: své vynálezy chrání nejméně

České firmy, univerzity nebo též vědečtí pracovníci nevyužívají dostatečně možností ochrany průmyslového vlastnictví a jsou tak v ochraně svých nápadů daleko za konkurenty a kolegy z vyspělých států.
Vloni jsme sice k Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) podali 867 patentových přihlášek a 1 793 užitných vzorů, celkem tedy o 13 % více než v roce 2011, je to však na jednoho obyvatele řádově pořád méně než např. v Německu. Autoři nápadů i česká ekonomika tak každoročně přicházejí o nemalé částky – hovoří se dokonce o miliardách korun.
 
Počet žádostí o patenty podaných na ÚPV, který navazuje na činnost Patentového úřadu založeného již v roce 1919, sice rok od roku stoupá, ale v jejich absolutním počtu stále zaostáváme za vyspělými státy v Evropě i jinde ve světě. A není to jenom důsledkem neschopnosti našich výzkumníků vyprodukovat nová a komerčně využitelná technická řešení, problémem je především nízká povědomost o možnostech využití systému průmyslově právní ochrany. ÚPV proto na letošek chystá informační kampaň, ve které chce strategii přiměřeného a optimálního využívání dostupného duševního vlastnictví vysvětlit.
 
„Čeští vědci a vývojoví pracovníci jsou schopni řadu dobře zpeněžitelných řešení vytvořit, měli by tudíž patentový systém využívat více, protože jinak přicházejí o značné peníze,“ tvrdí předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl. „Výhodně prodat nápady zahraničním subjektům je možné jen při správném využívání výhod patentové ochrany. Firmy jsou ochotny platit nemalé částky již za řešení ve stadiu patentové přihlášky, v zahraničí je to standardní praxe.“
 
I v přihlašování českých vynálezů do zahraničí se dlouhodobě nepříznivá situace zlepšuje jen velmi pozvolna. Například sousední Rakousko podává ročně desetkrát více evropských patentových přihlášek než my, Polsko více než dvakrát. Prvenství si v Evropě vloni, stejně jako každý rok, obhájily Spojené státy americké s 63 777 patentovými přihláškami, na druhém místě skončilo Japonsko s počtem 51 400 a vítěznou trojici uzavírá Německo s 34 590 podanými žádostmi.
 
„Například aktivní použití systému mezinárodní patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) samo o sobě není tak drahé, jak se většina lidí domnívá, a zdaleka ne vždy je zapotřebí o získání zahraničních patentů usilovat. Pouhým podáním PCT přihlášky se totiž často výrazně zvýší šance, že vás konkurent či kolega z oboru osloví, a o vaše řešení projeví vážný zájem, tedy například vám za něj nabídne nemalé finanční prostředky,“ dodává Kratochvíl.
 
 
Zdroj: ÚPV (www.upv.cz)
 
Hodnocení článku: 

Komentáře

Konkurent či kolega z oboru mě NEosloví, nýbrž opráskne moje originální řešení, lehce je pozmění a fofrem prodá. Mě jako autorovi zbudou oči pro pláč a patentovému úřadu peníze. Patent = bezplatné zveřejnění myšlenky. Budoucnost má spíše OpenHardware a OpenSource.