Při tisku předloh je
důležité mít kvalitní toner v tiskárně. Toner, který dokáže krásně
tisknout texty, nemusí vždy umět správně vytisknout plošný spoj. První
příznaky se projevují na velkých černých plochách, které jsou zřetelně
děravé. U čar záleží na tom, zda je zapnuta technologie RET, která zdůrazňuje obrysy.
Tisknout je lépe na obyčejný pauzovací papír, který je tenčí a
hrubší než kluzké fólie, byť určené pro laserové tiskárny, a
výsledkem je podstatně přesnější tisk. To jsem si ověřil na tiskárnách HP LJ4 a
LJ5L. Takto potištěný pauzovací papír však stále ještě nekryje
dostatečně. Proto se ke zvýšení krytí používá napařování
nitroparami. Do mísy nebo pekáče
nakapeme trochu nitroředidla, toluenu či jiného organického rozpouštědla, na rovnou desku,
kterou rozpouštědlo nenapadá (dřevo, plexi apod.), nalepíme předlohu pomocí kousků
lepenky a tuto desku položíme na nádobu předlohou dolů. Rozpouštědlo se v žádném
případě nesmí dotknout předlohy. Po 3-10 minutách napařování
(závisí na teplotě v místnosti, a tedy rychlosti odpařování) desku
odklopíme, předlohu sejmeme a necháme pár minut v klidu, aby se odpařily zbytky
rozpouštědla, a můžeme exponovat. Nitrem napadnutý toner se rozpustí a vytvoří sytě
černou plochu. Sice tak mohou vzniknout drobné nepřesnosti, ale chyba 0,05 mm ničemu nevadí.
Při výrobě oboustranných plošných spojů je vhodné nejprve předlohy smontovat
pomocí pásku cuprextitu o šíři cca 5 mm na delší straně předlohy,
poté navléknout na materiál a zajistit kousky lepenky. Tak lze dosáhnout velmi
výrazného stupě přesnosti soutisku. S použitím vhodných soutiskových značek
dosahuji chyby menší než 0,5 mm na délce 150 mm.
Vít OLMR
olmr@ HW.cz
Související články :
Výroba plošných spojov fotocestou v malých množstvách
