Tření, oddělování, řezání, přesýpání či rolování materiálů – zde všude se potkáváme s nepříznivým působením elektrostatického náboje. Elektrický výboj přitom může způsobit výbuch hořlavých par či plynů nebo též ohrozit zdraví. Při práci s citlivými součástkami se sice na první pohled nemusí jednat hned o okázalé opticko – akustické jevy, nicméně následky zde mohou být o to nenápadnější a tudíž i zákeřnější.

 

 

Elektrostatický náboj se sám ihned neodstraní. Na řadu proto obecně přichází nejrůznější prostředky – od ionizátorů a zvlhčovačů pro úpravu vzduchu přes speciální úpravy pracovního oděvu, obuv, nábytek či nástroje až po změny celého pracoviště, vybaveného například speciální podlahou. Nelze opomenout ani odpovídající balení jednotlivých dílů, ohrožovaných nejen přepravou.

 

Za škodami z titulu elektrostatického výboje (ESD) stojí též naše oblečení – za zmínku stojí zejména syntetické materiály. Vrchní antistatické oděvy proto uzemňujeme přímým kontaktem s pokožkou příslušné osoby, případně je lze připojit i k náramkům. Platí to pro veškeré ochranné oděvy a to i v případě, kdy se skládají z více samostatných částí. Rukávy, chránící proti výbojům, přitom překrývají konce vnitřních rukávů oděvu.

 

 

 

 

Vlastnosti oblečení se mohou měnit s dobou používání nebo též praním a proto je vhodné provádět přiměřené kontroly. Při hromadném praní se sice předpokládají ESD vlastnosti u všech plášťů víceméně shodné, ale při soukromém praní doma může být rezistance různých plášťů různá. Někdo pere oděv jednou týdně, jiný pouze jednou za měsíc. Proto by se oděvy prané doma měly před každým dalším nasazením kontrolovat dle příslušné normy.

 

Materiály použité na antistatické oděvy bývají na bázi standardních látek, do kterých se vetkává elektrostaticky vodivé vlákno, jehož podíl a také rezistance pak určují výsledné vlastnosti látky. Vodivá vlákna se připravují dvojím způsobem: první je standardní polyesterové vlákno, které se na povrchu vodivě upraví, např. uhlíkem. Ve druhém případě pak hovoříme o vláknu celokovovém.

 

 

Výrobu antistatické textilie si ve většině případů nechávají výrobci patentovat. Výsledný produkt však tak jako tak musí splňovat požadavky normy. Při výběru antistatických oděvů pro čisté prostory je kromě antistatických vlastností dobré znát i složení látky – z bavlny se kupříkladu budou uvolňovat vlákna a částice. Opomíjet nelze ani antialergickou úpravu látky.

 

 

Rovněž se můžeme setkat s dočasnými antistatickými úpravami látky s využitím speciálních aviváží. Takové řešení však bude zcela nevhodné, protože nezaručí stabilitu ani stálost vlastností. Neplatí ani vžité tvrzení, že bavlněné oděvy jsou antistatické automaticky. Oděv je očima normy antistatický tehdy, splňuje - li její požadavky na předměty chránicí před elektrostatickými náboji. Je sice pravda, že bavlněné oděvy mohou tyto parametry splnit, ale bez vetkaných vláken nezaručíme stabilitu vlastností v čase a při změně vlhkosti.

 

Článek byl připraven na základě báze znalostí, publikovaných na stránkách http://www.antistatika.cz/. Se společností ABE.TEC se můžete setkat osobně i v rámci mezinárodního veletrhu Amper (http://www.amper.cz/) ve dnech 19. - 22. 3. 2013. Nabízená řešení si prohlédnete v pavilonu P na stánku P135.