Při úklidu na půdě jsem našel polorozpadlou dřevěnou krabičku s připojenou zástrčkou a zásuvkou. Na výstupu bylo připsáno K RYBIČKÁM. A to mi došlo, že před 25 lety jsem vlastnil akvárium s malou zářivkou, jejíž intenzita se dala regulovat touto krabičkou.
Obsah krabičky byl zrezlý a plesnivý - zařízení vypadalo nepoužitelně. Pokusně jsem zapojil na výstup žárovku 40W/230v a ono to dokonce regulovalo. Potom montážní zářivku a ta byla též s úspěchem regulována.
Přišlo mi líto, že přijde stále funkční regulátor k zapomnění a proto jsem ho očistil a nakreslil jeho schéma zapojení. Většinu součástek jsem s těží rozluštil, schéma jsem se snažil obkreslit co nejpřesněji, ale na 100% nezaručím, že tam není chyba. Označení součástek je staré, ale i dnes stáje existují, pouze pod jiným označením.
Nepřebírám zodpovědnost za jakékoliv škody při montáži, nebo provozu zařízení. Zařízení pracuje se síťovým napětím 230V a proto je životu nebezpečné.
Odpory u tyristoru jsou minimálně na 6W a i tak dost topí. Regulátor je ůmyslně nastaven od 10% do 95% pro nastartování zářivky. Změnou součástek by to šlo až do 0V.
V dnešní době se od odporové regulace snaží odstupovat, protože ikdyž zářivka méně svítí, tak proudový odběr je stále stejný, protože se do série zapojuje odpor, který tím pádem dost hřeje a je spíše rizikem požáru než užitkem.
Komentáře
Odporový
Tento regulátor není odporový ,ale klasický tyristorový s fázovým řízením doby sepnutí. Odpory v okolí tyristoru jsou nejspíše pro jeho ochranu před proudovými špičkami.
?
JJ však odporovy by vyžadoval při 40W žárovce a 50% propalenych na odporu 20W odpor a tento by hřál jak svina. Před 25lety se psal rok 1984 a t,o minimálně podle literatury z té doby, šlo v CR zkonstruovat triakovy regulator s diakem, tyristorova regulace byla celkem běžná i u lokomotiv natož u 40W žárovky o tom se v Amaru psalo již o dekadu dříve, minimálně.
Tyristorové lokomotivy v roce 1984
Právě v roce 1984 začaly dodávky lokomotiv E499.3 ("Peršingů"), a to byly první stejnosměrné lokomotivy s tyristory. Jejich předchůdkyně E499.2 (které jsou stále těmi nejrychlejšími a nejrychlíkovějšími na na našich kolejích) měly ještě fechraly. A taky to nebylo nic moc, táhly sice krásně, proto Peršing, ale taky rušily kolejové obvody, takže lokomotiva si občas před sebou sama rozsvítila červenou. V Ústí jich jeden čas stálo za sebou v depu asi patnáct, protože nesměly na trať.
Ano
Ano, ano. Jen pro pripomenuti slavny obvod pro triakovou regulaci MAA436 - vsak o tom byly cele serie clanku. To je tak daaavno...
Totální békovina
No ona i veta "při odporove regulaci je proud stale stejný" je nesmysl, proud samozřejmě klesá s jakýmkoliv připojeným odporem do serie ... Ježiši přemejšlejte, než něco vypustíte ....
Tyristorovoodporovy regulator :-) 1.julovy zart
Pani, vobec ste si nevsimli, ze v tomto pripade sa jedna z mojho pohladu o dost zazracny konstrukciu, ktora urcite v roku 1984 nebola v moc bezna. Mozno zle vidim a ak ano tak ma prosim opravte. Ak mam vsak pravdu, nechapem, co clanok s takto "vysoko" postavenou latkou robi na tomto serveri. To to tu neprechadza nejakou redakcnou upravou?
1) Podla naznacenych sipok smeru pripojenia (pri dutnavke vstup 230V) na vystup neprejde ani elektron (ak neratam prieraz).
a to ani, ak by sa vstup s vystupom prehodil.
2) cele zariadenie sa snazi napodobnit funkciu lastovicky, ktora je tiez schopna fungovat,ked sedi na jednom vodici rozvodnej sustavy. Autor asi pozabudol, ze lastvicka ma vlastny pohon na cerviky a hmyz. Cele tu nakreslene zariadenie je pripojene iba NA JEDEN VODIC !!!. Prud teda nema ani ako cez odpory tiest a tych ich zahrievat. Ak sa tak deje, autor skusal zariadenie na zapnutej platnicke :-)
3) Kedze sa v zariadenie nachadza tyristor, urcite sa bude jednat o tyristotovu regulaciu. To by ovsem potenciometer nesmel byt zapojeny v serii so spotrebicom, ale mal by sa nachadzat niekte v obvode riadiacej elektrody tyristora (ak by aj zvysokbol zapojeny spravne).
4) Ak pripojim na 230V40W ziarovku, bude nou pretekat prud cca 0.117A. Ak zapojim do serie s touto ziarovkou odpor 5R6 (5J6) bude na nom vykonova strata cca 169mW. O akej teplote to potom autor pise?
5) jediny vypinac v zapojeni - z toho prepokladam, ze je to hlavny vypinac riadeneho spotrebica - je preklenuty odporom 5J6. No skratka haluz.
Viac uz neanalyzujem, lebo sa za brucho chytam. :-) :-) :-). Mozno niekto z vas najde dalsie chyby a chybycky.
Nic proti autorovi, sam pise ze za nic neruci. Ale toto je lepsie ako mnohe konstrukcie z Amaterskeho radia este za cias sociku.
Skor by som chcel upozornit redaktorov tohto webu,aby si davali pozor na to co sem vpustia. Co ak by nahodou niekto chcel podla tejto schemy nieco skonstruovat? Alebo tu tie clanky na to nie su? Aspon na to upozornite.
Žert to patrně není
Tak mi to nedá, abych nepřipojil své postřehy :
ad 1) Proud procházet bude, viz. dále. Ostatně jinak by žárovka ani zářivka nesvítila. Kde je vstup a výstup je celkem jedno, ale logicky a správně by měl být vstup u pojistky.
ad 2) Lastovička sedí na jednom vodiči rozvodné soustavy, ale skutečně jen na jednom, který kvůli tomu nepřeštípne zobákem. Tento regulátor je zapojen mezi dva vodiče, totiž mezi vstupní a výstupní fázi.
ad 3) Jediný potenciometr (zpojený jako proměnný rezistor), který jsem ve schématu našel je P1, a ten přeci v sérii se spotřebičem není. V sérii se spotřebičem jsou zapojeny pojistka F1, diody D3/D4 podle okamžité polarity proudu, triak, paralelní kombinace odporů R2, R3, paralení kombinace spínače S1 a odporu R1, diody D1, D2 opět podle okamžité polarity proudu. Kde je v této smyčce potenciometr ?
ad 4) 40 W zářivka bude odebírat proud větší, jelikož ten bude mít jalovou složku.
Spíše mě překvapují jiné drobnosti - např. sériová kombinace P1 1k a R5 12 k - změna bude příliš malá - nejsou hodnoty chybně opsány ? Navíc čas. konstanta 26 ms -> kmitočet zlomu cca 6 Hz. Dále kobinace C3, C4 - 160 V a 63 V - asi co dům dal, nebo náhrada původního 63 V při opravě. Také hodnota R4 (230 Ω) není běžná.