Společnost Roland Berger Strategy Consultants vydala novou studii o e-mobilitě v zemích střední a východní Evropy. Studie představuje komplexní hodnocení zralosti e-mobility v osmi zemích a identifikuje osvědčené postupy. Součástí je také přehled o potenciálu vývoje regionu v rámci e-mobility. Výsledky studie jsou určeny k zamyšlení a doporučení pro klíčové zainteresované strany, které se připravují na zavádění e-mobility. "Přestože jsme v posledních letech viděli velmi zajímavé iniciativy v oblasti e-mobility v regionu střední a východní Evropy, stále existuje značný prostor pro zlepšení," říká Roland Zsilinszky, v Praze působící automobilový expert společnosti Roland Berger. "Všechny klíčové zainteresované strany, ať už utilities, automobiloví výrobci či vlády, by měly úzce spolupracovat a učit se od nejlepších příkladů z praxe, aby se zasadily o širší prosazení e-mobility ve střední a východní Evropě," dodává.

 

Vedoucí pozice Rakouska v e-mobilitě je jednoznačná. Má nejvyšší počet registrovaných elektrických vozidel (EV) v regionu (téměř 600, z nichž 370 v rámci pilotních projektů). Dva další klíčové faktory jsou zapojení velkých rakouských utilities do pilotních projektů v pěti modelových regionech a jasná podpora ze strany státních orgánů. Rychlí následovníci – Česká republika a Polsko – již rozjeli menší pilotní projekty (cca. 65 EV v České republice, cca. 50 EV v Polsku), brzdí je však omezená státní podpora. "Zatímco rakouská vláda plánuje do roku 2020 v ulicích mít 250.000 elektromobilů a nabízí dotace pro kupce EV až 5 000 eur na vůz, v České republice nebo Polsku žádné podobné iniciativy nejsou," říká Jan Sklenář, Senior Consultant v automobilovém kompetenčním centru kanceláře Roland Berger v Praze. Ostatní země střední a východní Evropy byly klasifikovány jako "následovníci" (Rumunsko, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko), nebo "opozdilci" (Chorvatsko), především z důvodu omezené iniciativy nabídkových zainteresovaných stran (utilities a automobilových výrobců).

 

Utilities a automobiloví výrobci zatím vykazují značný zájem o e-mobilitu pouze v Rakousku, České republice a Polsku - jejich zapojení do pilotních projektů v jiných zemích je menší. "ČEZ je dobrým příkladem utility jako skutečné hybné síly e-mobility v České republice díky jejich pilotnímu projektu a úsilí o budování infrastruktury," říká Zsilinszky. Pilotní projekty v oblasti e-mobility by se měly zaměřit na vytváření know-how prostřednictvím testování infrastruktury a obchodních modelů, protože tato informace bude mít zásadní význam pro korekci strategií před velkým obchodním rolloutem.

 

Jasná podpora ze strany státních orgánů je velmi důležitá, zejména v počáteční fázi programu e-mobility. Omezené příspěvky od státu / obcí neznamenají, že e-mobilita "zkrachuje", jen to, že nebude tak úspěšná, jak je tomu v zemích, kde jsou státní orgány více zapojeny. "Na podporu e-mobility by úřady měly dedikovat vyškolený tým, rozvíjet cílené strategie a definovat konkrétní kroky, jak tomu bylo v případě Rakouska," říká Zsilinszky.

 

E-mobilita bude hrát klíčovou roli v budoucích dopravních systémech ve střední a východní Evropě, stejně jako v západoevropských zemích. Očekává se, že téměř čtvrtina prodaných vozů v roce 2025 ve střední a východní Evropě bude s elektrickým pohonem, což znamená více než 640.000 nových elektromobilů na ulici každý rok. Přestože e-mobilita již byla zavedena v CEE, skutečný růst se neočekává dříve než v roce 2015. Okolo tohoto roku vzroste masová produkce elektromobilů a počet uživatelů elektromobilů také, zpočátku především v B2B segmentu. Segment B2C bude plně adresovatelný až od roku 2020, kdy náklady na výrobu elektromobilů, jejich baterie a další příslušenství budou ještě nižší.

 

 

 

"Klíčovou otázkou již není, zda e-mobilita přijde, ale jak rychle, kde jako první a co můžeme udělat pro to, celý proces urychlit," říká Zsilinszky. Všechny zainteresované strany musí tvrdě pracovat na tom, být připraven v plném rozsahu na spuštění e-mobility. Včasné zapojení se vyplatí, protože poptávka se může ukázat být rychlejší, než se očekávalo; pouze subjekty s připraveným řešením na klíč budou moci z tohoto vývoje těžit. "Výnosný rozvoj obchodu závisí na správných rozhodnutích týkajících se produktů a pokrytí hodnotového řetězce, cílových zákaznících, prodejních kanálech, ceně, fakturaci a infrastruktuře," říká Zsilinszky. Kromě toho vytížení z hlediska nákladů by mohlo být v počátku nižší, protože technologie a modely by mohly být testovány prostřednictvím společného sběru dat. Kromě toho, přetvoření konceptu v realitu bude trvat ještě několik let, protože je jisté, že se během procesu objeví ještě mnoho překážek. "Včasné zapojení zajistí dostatek času ke zvládnutí všech těchto úkolů, a tím i cennou výhodu," uzavírá Zsilinszky.