Podle výsledků studie Digitální život v práci, kterou připravila společnost AVG Technologies, ji proti kolegovi nebo podřízenému použije 12 % českých manažerů. To je nejvíce ze sedmi zkoumaných států. Studie, které se zúčastnilo celkem 4 000 respondentů, se zabývá zneužíváním soukromých informací na sociálních sítích a kyberšikanou na pracovišti.
Studie zjistila, že se využívání sociálních médií dostalo i do pracovní sféry, často s negativními dopady na zaměstnancovo soukromí. Někteří uživatelé proto raději úplně zrušili, nebo velmi omezili svoji aktivitu na sociálních sítích.
Jednomu z deseti českých respondentů se už stalo, že objevil tajnou diskuzi o svojí osobě na sociálních sítích, kterou vyvolal někdo z jeho kolegů, a 12 % Čechů se zase cítilo trapně, když se na sociálních sítích objevily jejich nevhodné fotografie z firemních akcí. Naproti tomu se pouze 5 % respondentů z České republiky stalo terčem nechtěné romantické pozornosti ventilované pomocí digitální komunikace. Pro porovnání, tuto zkušenost má například 10 % dospělých Američanů.
Využívání sociálních sítí za soukromým i pracovním účelem stoupá a ruku v ruce s tím jde i narůstající zájem zaměstnanců o jejich vlastní soukromí. 59 % Čechů je při posílání informací ostražitějších, 21 % postování soukromých informací omezilo a 20 % tuto činnost dokonce úplně zrušilo.
Tony Anscombe, Senior Security Evangelist v AVG, říká: „Tato studie zdůrazňuje, že je potřeba zlepšit vzdělávání v oblasti sociálních médií a zajistit, aby zvýšený zájem o ně jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů vedl k vytvoření etikety sociálních médií v pracovním prostoru. A nemyslím tím jen to, že jsou zaměstnanci zodpovědní za to, co zveřejňují on-line, a měli by to dělat tak, aby nepoškozovali sebe, svoji společnost nebo svoje kolegy. Zaměstnavatelé, kteří se sami starají o sociální sítě společnosti, mají podobný úkol při správě firemních sociálních sítí. Dokud si všichni nebudou vědomi toho, co je a co není přijatelné on-line chování, snaha o zavedení striktních pravidel nebude příliš úspěšná. Zůstávají tak otevřené dveře pro šikanu a nabourávání do soukromí.“
Práce domů nebo domov do práce
„Zaměstnanci ve firmách často mluví o tom, že si svoji práci nosí domů. Vůbec si ale neuvědomují, že dochází i ke druhému paradoxu – nosí si do práce svůj domov, svoje soukromí,“ potvrzuje nový fenomén Jon Hill, generální ředitel společnosti Hays pro Českou republiku a Slovensko. „Je proto třeba s osobními informacemi, ke kterým má například díky sociálním sítím přístup i kolega nebo nadřízený, zacházet opatrně. Již i v České republice máme zkušenosti s tím, jaké problémy to může přinášet.“
Digitální stopa ještě před porodem
První fáze rozsáhlého průzkumu Digitální deníky se jmenovala Digitální zrození a zabývala se dětmi od narození až do 2 let. Studie byla vydána v říjnu 2010 a objevila, že většina dětí a batolat má již ve svých šesti měsících své on-line profily. Téměř čtvrtina dětí měla ještě před svým narozením na internetu nahrané prenatální fotografie z ultrazvuku – rodiče jim tak vytvořili digitální stopu ještě před jejich narozením.
Šikana ve dvojkové soustavě
- 54 % Čechů by si s kolegou, který je po internetu šikanuje, promluvili tváří v tvář na pracovišti. V Německu by osobní konfrontaci volilo 65 %, naopak ve Španělsku jen 38 %. 22 % Čechů by tuto situaci řešilo napřímo mimo prostory firmy.
- 56 % Čechů považuje kritizování kolegů za jejich zády pomocí digitální komunikace za kyberšikanu. Toto číslo je nejnižší ze všech zkoumaných států. Například na Novém Zélandu si to myslí 80 %.
- Dělat si legraci z kolegy pomocí digitální komunikace kvůli jeho chování na soukromém večírku nebo jiné akci, která se objeví na sociálních sítích? 60 % Čechů to považuje za kyberšikanu.
- Podle 23 % Čechů má jejich společnost zavedená pravidla proti kyberšikaně. 47 % netuší, zda něco takového u nich ve firmě existuje.
Studie Digitální hřiště, která byla zveřejněna v červnu 2011, ukázala, že téměř polovina 6 až 9letých dětí se baví s přáteli on-line a používá sociální sítě. Čtvrtá studie Digitální dospělost, vydaná v listopadu 2011, pak odhalovala technologické dovednosti 11letých dětí. Digitální uvědomění, pátá studie vydaná v dubnu 2012, zase přinesla odpovědi rodičů dětí ve věku 14-17 let. Bylo zjištěno, že skoro polovina rodičů je v kontaktu se svými dětmi pomocí Facebooku.
Všechny fáze průzkumu byly provedeny i s obyvateli České republiky v příslušných věkových kategoriích. Z výsledků vyplývá, že se situace nijak výrazně neliší od ostatních zpovídaných zemí. I zde mají děti svoje on-line profily ještě v prenatálním stádiu a jejich zkušenosti s počítačem daleko převyšují jejich běžné schopnosti. Výjimkou je Česká republika v oblasti informovanosti rodičů o tom, co jejich dítě na internetu dělá – čeští rodiče jsou nejdůvěřivější a příliš aktivity svých potomků na počítači nezkoumají.
Digitální kostlivec ve skříni, vydaný v říjnu 2012, se hlouběji ponořil do světa sociálních médií. Průzkum, do něhož byli zapojeni mladí lidé ve věku 18 až 25 let, sledoval jejich zvyky na síti. Například bylo zjištěno, že se čtvrtina těchto lidí na Facebooku přátelí se svým šéfem, což může mít potenciální negativní dopad na jejich kariéru.
Sedmá část Digitální život v práci konečně zkoumá kyberšikanu a soukromí na pracovišti mezi 4 000 respondenty ve Velké Británii, Spojených státech, Austrálii, Novém Zélandu, Kanadě, Francii, Německu, Itálii, Španělsku a také České republice. Více než polovina dotazovaných uvedla, že zneužívání sociálních médií narušilo jejich soukromí na pracovišti (více na www.avgdigitaldiaries.com).
Zdroj: AVG Technologies
