Hlavním důvodem pro rozvoj konceptu bylo zavedení standardu pro nízkoenergetickou bezdrátovou komunikaci Bluetooth® Low Energy (BLE), který je nyní dostupný v řadě chytrých telefonů. Díky tomu lze takový telefon využít jako displej pro prakticky jakákoli data vysílaná čidly a senzory v jeho dosahu. Na HW serveru čtěte též Referenční návrh zkoumá plyny a výsledky posílá vzduchem dál nebo BLE121LR: Bluetooth Smart a 450 metrů s jedním knoflíkovým článkem.

 

 

Proč tedy takového potenciálu nevyužít při měření elektrických nebo teplotních veličin? A když už jsou data v telefonu, který je schopen datové komunikace, proč je rovnou neukládat na centrální místo? Právě tyto otázky zazněly při vzniku systému Fluke Connect postaveném na obdobném principu. Ten pro komunikaci využívá právě poslední verzi technologie BLE, průmyslové datové sítě, mobilní datové sítě a cloudové systémy.

 

Jedním z hlavních cílů systému bude záchrana ztracených dat. Většina měření ručními přístroji se totiž provádí pouze v jednom okamžiku, zatímco údaje nejsou nikdy zaznamenány. Krátkodobý důvod měření (kontrola, oprava, prověření) je sice splněn, ale příležitost pro dlouhodobé shromažďování dat tak bude ztracena. Většina techniků totiž nemá v popisu práce povinnost zaznamenávat provedená měření do databáze nebo stahovat historii měření před odchodem z kanceláře, případně nejsou notebookem s datovým připojením ani vybaveni. Většinou mají v terénu pouze telefon a vysílačku (viz také článek INNOVATION 2.0: pohodový tlouštík do výbušné atmosféry).

 

 

Během pětiletého vývoje platformy pro sdílení výsledků měření byl prováděn průběžný průzkum s několika stovkami techniků pracujících v terénu. Myšlenku, že by jejich práce mohla být mnohem efektivnější, kdyby mohli naměřené údaje sdílet jako tým, přitom nezpochybnil ani jeden z nich. To byl pro vývoj velmi pozitivní, a docela výmluvný, fakt. Kromě toho byl seznam nápadů od samotných techniků, co vše by mohli sdílet, téměř nekonečný: např. sdílení dat mezi jednotlivými směnami, sdílení mezi vedoucími a podřízenými, mezi pracovištěm v terénu a kanceláří, přítomnými a nepřítomnými odpovědnými pracovníky nebo jen zjištění historie zařízení technikem, při inspekci nebo během řešení problémů, jako jsou přístup k předchozím měřením, porovnávání s referenčními údaji a ověření, zda má situace tendenci se zhoršovat.

 

Pro společnosti tento koncept např. znamená možnost lépe organizovat data a dynamicky přistupovat k údajům zákazníků. Zároveň se dotazovaní účastníci vyjádřili, že sdílení dat a přístup k nim nesmí narušovat běžné kontrolní procesy a musí být snadný.

 

 

Cílem je tedy usnadnit propojení mezi úkolem a měřicím přístrojem. Čas, který technik tráví používáním přístroje, představuje příležitost pro zvýšení jeho produktivity a efektivity. Je to také šance vyhodnotit, jakou roli hraje přesnost dat a identifikovat problematické místo procesu.

 

 

 

Hlavními výhodami propojitelnosti přístrojů jsou rychlost, přesnost a spolehlivé dokončení pracovních úkolů díky zdokonalené komunikace a přístupu k záznamům. Mají – li technici záznamy všech předchozích měření, uložené pro každé zařízení a dostupné pomocí chytrého telefonu i bez signálu, mohou nad blížící se poruchou zvítězit. Při měření zařízení pod napětím kromě toho smí odstoupit a prohlížet si naměřená data bezdrátově na svém telefonu v bezpečné vzdálenosti (na HW.cz čtěte též Základy bezpečnosti multimetru: od přechodových jevů k jasně modrému světlu).

 

 

Nepochybně se také nabízí obrovská příležitost současného měření na více místech. Oproti nasazení sofistikovaného zařízení pro analýzu kvality elektrické energie lze třífázová měření provádět např. pomocí tří jednoduchých proudových kleští. Systém může zaznamenávat data více než deseti zařízení najednou a my tak můžeme vyhledávat a řešit problémy od začátku až do konce výrobní linky, od analýzy vstupních a výstupních řídicích signálů na PLC až po měření jednotlivých zátěží (k současným trendům v měřicí technice viz také článek VirtualBench- pět základních přístrojů v jediném zařízení od NI).

 

Systém navíc dává technikům příležitost lépe využívat přístroje, které již umí používat, a podnikům poskytuje dostupný systém efektivní správy dat s vysokým stupněm implementace a podpory. Podnikům s automatizovanými procesy, které využívají stávající systémy CMMS (Computerized Maintenance Management System), se zase pro získání detailnějšího obrazu o aktuálním stavu nabízí datový streaming.

 

 

 

Využití cloudu v konceptu „internetu věcí v průmyslu“ (viz také sérii článků Napájíme věci pro internet věcí) je pouze dílčí částí a prostředkem. Celá diskuze totiž bude mnohem širší a úvahy o problematice zpracování velkých objemů dat, inteligentních snímačích, síťovém řízení či standardech umožňujících interoperabilitu systémů a zařízení pak zajímavou cestou s mnoha různými pohledy na potřeby průmyslové i komerční údržby. Cloudové služby jsou dnes prověřovanou technologií poskytující způsob, jak snad „bezpečně“ ukládat a sdílet obrovské množství dat ze senzorů a čidel. Pro efektivní zpracování všech nastřádaných informací se proto jejich využití může jevit jako logické.

 

 

(s využitím podkladů a fotografií Fluke Corporation, www.fluke.cz)