Řešení je vhodné pro ubytovny, kanceláře, společenské místnosti, firmy, ale i pro soukromníky. Dle příslušného kreditu lze časově spínat jakýkoli spotřebič do výkonu dle použitého relé či stykače.
Zařízení se skládá z displeje a desky elektroniky řízené mikroprocesorem Atmel a příslušné spínací jednotky. Ovládání je bezobslužné a tak jednoduché, že se spouští pouze vhozením mince.
Ovládání a nastavení
Nejprve se rozhodneme, kolik bude daná služba stát a jak dlouho má trvat.- Cena služby – jeden impuls – je dána nastavením mincovního přístroje a to v základním provedení 5, 10 a 20 Kč („mincák“ umí až 50 světových mincí, dle konkrétního typu)
- Délka služby – čas – se nastavuje po jedné minutě v rozmezí 1 až 31 min.
Chceme např. pustit zákazníkovi vařič na 10 minut za cenu 5,- Kč. Na mincovním přístroji proto nastavíme cenu 5,- Kč / impuls a na desce elektroniky zvolíme čas 10 min. – Jumper 2 a 8.
Vhozením mince se na displeji objeví čas 10 minut, který se bude vnitřními hodinami postupně odečítat. Jakmile dosáhne času 1 minuta do konce, zařízení pípne a další odečítání je již po jedné sekundě. Po vypršení času se na displeji objeví „0“ a relé odpojí napájení spotřebiče.
Kdykoli, i během odčítání, ale můžeme vhodit další mince a čas tímto způsobem prodloužit. V tomto případě se po vhození mince 5 Kč objeví na displeji doba 10 minut nebo 20 minut, po vhození mince 10 Kč (ale i dvou pětikorun), příp. též 40 min. po vhození jedné dvacetikoruny.
Princip činnosti
Srdcem časovače je – kromě mincovního přístroje – jednočipový mikroprocesor Atmel, který řídí veškerou činnost a to jak dvoumístný displej pracující v mutiplexním režimu, tak i časování dle tabulky, tlačítek a LED diody. Časovač má vlastní spínaný zdroj.
V klidu jsou na displeji zobrazeny dvě pomlčky. Po vhození příslušné mince se na displeji ihned objeví zvolený čas, sepne relé a spotřebič je zapnut. Blikající LED (pokud je použita) začne blikat a od tohoto okamžiku startuje odpočet času. Kdykoli lze přitom vhodit další minci a prodloužit si tak čas - na displeji se objeví jeho nová hodnota.
Jakmile zbývá poslední minuta, časovač krátce pípne a displej nyní odpočítává čas po vteřinách. Po vypršení limitu časovač znovu pípne, zobrazí se nula a spotřebič bude vypnut. Po další minutě pak nula zhasne a na displeji se znovu objeví pomlčky.
Význam ovládacích prvků
-
K1 napájecí konektor 6 - 35 V, odběr cca 20 mA - K2 LED dioda, kontrolka činnosti
- K3 externí tlačítko STOP, vypnutí spotřebiče – nulování času
- K4 výstup pro spínací jednotku – optočlen
- K5 vstup od mincovního přístroje
Základní vlastnosti časovače
- Napájení: 12 V
- Spotřeba: 8 mA v klidu / 40 mA během provozu
- Rozměry: 90 x 44 x 34 mm
- Nastavení času: J1 = 1 min., J2 = 2 min., J3 = 4 min., J4 = 8 min. a J5 = 16 min. – doba se nastaví zasunutím příslušného Jumperu (součtem časů), celkem tedy 1 až 31 minut
Schéma zapojení výkonové části včetně rozmístění součástek na DPS (konektor K1 má být správně označen jako K4). Řídicí deska i mincovní přístroj jsou napájeny ze samostatného zdroje (12 V), nikoli z reléové desky. Obvody výkonové části jsou galvanicky spojeny se síťovým napětím!
Seznam součástek řídicí / zobrazovací a výkonové desky
Mincovní přístroj má napájení 12 V / 50 mA, dle konkrétního typu (vhodná řešení např. zde). Naprogramovaný procesor si pak můžete objednat u autora za cenu 150,- Kč.
Luděk Srb, Kališnická 27/1566, České Budějovice, 370 06
tel.: 602 148 862, e-mail: srb.ludek@seznam.cz, www.arteman.cz
Komentáře
Zdroj
Pri konstruovani toho zdroje se asi nekdo uhodil do hlavy, ne?
Cele tohle zarizeni je galvanicky spojeno se siti a s jako takovym se s nim musi zachazet.
Vcetne pripojeneho mincovniho automatu.
Boha jeho, dejte tam normalni trafo!
Na rele_pcb... co nejake izolacni vzdalenosti? R6 je klasicky 0207 odpor = UMax 250V = bez rezervy. Pojistka nikde...
Pokud se R6 zkratuje , tak na vystupu mustku bude 320V.. hezky pozar preji..
Zadam redakci, at tuto konstrukci stahla ze serveru, nez to nekdo postavi a zabije ho to!
OMLUVA
Dobrý den,
omlouvám se Vám i čtenářům, ale došlo k nepochopení tím, že jsem neupřesnil napájení.
ANO MUSÍ TAM BÝT ZDROJ 12V !!!
To o čem píšete, je sice pravda, pomocný zdroj je sice spojen galvanicky se sítí, ale slouží POUZE jako zdroj pro relé a jeho spínání. Od elektroniky je oddělen optočlenem. Pro napájení jak samotné elektroniky tak i mincovního přístroje by byl nedostatečný !!! Je to moje chyba, že jsem se nezmínil o klasickém zdroji 12V pro napájení těchto komponentů.
Takže nemusíte mít strach, niko to nezabije :-)
Luděk Srb
Preji peknou nedeli.
Preji peknou nedeli.
Bohuzel nemuzu souhlasit. Pouzity optoclen ma sice el. pevnost 5kV, nicmene ta je okamzite znicena na navrhu desky casovace. Vzdalenosti od ostatnich obvodu nejsou ani 2.5mm. Nahlednete do spinaneho zdroje rozumne kvality a vsimnete si, ze pod zpetnovazebnim optoclenem je profrezovana mezera. Prave kvuli izolacni pevnosti. Volba konektoru je ponekud nevhodna, snadno zamenitelne s jinym na stejne desce.
Vykonova deska je nesmysl sam o sobe. Je videt, ze puvodne byla urcena k PIR cidlu na rozsviceni svetla.
R4 je poddimenzovan v tomto zapojeni, pokud je na D3 skutecne 24V pak ztratovy vykon na R4 je 2.25W.
Coz nevadi, jelikoz R4 a zenerka D2 jsou zde zbytecne. Nikde k nicemu nepotrebuji 9V, protoze UCEMax pro BC337 je 45V optoclen na procesorove desce ma UCEMax 70V = muzeme primo spinat 24V ze zdroje. +nutno prepocitat R1 a R2.
C1 lze tim padem take vyradit, byl by pouze paralelne k C2 (a nevydrzel by napetove).
T2 a R3 lze vyradit take. RE1+D1 muzeme pripojit primo mezi kolektor T1 a zem.
R5 by mel byt tzv. fuseable resistor - konstrukcne udelan tak, ze v pripade pretizeni se jeho vrstva "odpari" a prerusi se.
C4 a C5 jsou pomocne filtracni kondenzatory, dle vkusu.. osobne bych je vynechal.
S pozdravem Dan Hajek
To snad né...
Pane Hájku,
i když v lecčem máte pravdu, prosím.................... zkuste se zamyslet nad tím, co jste napsal...
R4= 100 ohmů je napájen z diodového můstku a ten zase z kondenzátoru M33. Tudíž zde teče cca 23mA.
A tak ztráta na tomto odporu je asi 50mW... jak jste přišel na 2,25W ??
Už se k tomu nechci vracet. Pomocný zdroj je opravdu nic moc, ale na spínání stykače je velmi dobrý a několik kusů jíž dlouhou dobu slouží bez problémů...
Zařízení je stejně vždy ukryto tak, aby nebohlo dojít k dotyku, navíc by se ztratil význam placené služby, kdyby byl v dosahu.
Prosím, pokud ještě něco máte, pište mi na mail, nebudeme již unavovat čtenáře.
hezký den Luděk Srb
Srb.Ludek@seznam.cz
Ano, mate naprostou pravdu ze
Ano, mate naprostou pravdu ze pres R4 potece max nejakych necelych 23 mA. Z toho ovsem vyplyva ze napeti na nem je cca 2.3V, coz ve spojeni s napetim na ZD (9V) dava tak necelych 11V. A tim chcete spolehlive spinat rele na 24V? Jsem ochoten verit ze Vase zarizeni funguji, ale prece jenom pohybovat se hluboko mimo doporucene hodnoty mne prijde ponekud nefer. Tu izolacni vzdalenost na optronu uz diskutoval kolega, toto zarizeni bych osobne klasifikoval jako zivotu nebezpecne.
Druha chyba
Pane kolego pana Hájka !!!
I vy také špatně čtete schemata? Pro relé je tam napětí 22-24 voltů dle Diody D3... 9V dioda D2 snižuje napětí pouze pro obvody spínání relé a pro optočlen. Prosím, už neunavujte mě ani čtenáře ... Stačilo napsat - s tím bych souhlasil - že výkoná část je špatná... Pojďme se bavit o vlastní konstrukci časovače a jeho funkcích...
Možná, že tu je důvod, proč tu je tak málo konstrukcí od čtenářů - díky takovýmto šťouralům, co hledají něco jiného, než je myšlenka dané konstrukce. Omlouvám se za rýpnutí a ještě jednou za špatný výkonový stupeň relé. Možná to byl i důvod, proč nabízím zákazníkům jen vlastní elektroniku s CPU.
hezký den či večer
Luděk Srb
Ale no tak...
Vazeny pane, jak by mohl nekdo cist schema spravne, kdyz jsou Vase schemata nejen spatne citelna, ale i spatna, neodpovidaji ani zapojeni na desce. Zarnym prikladem necht je http://arteman.cz/usmernovac-k-panelovemu-pristroji/ . Podivejte se poradne, co jste nakreslil, mate tam namalovano neco, co je nefunkcni. Oba vystupni vyvody poskytuji totoznou napetovou uroven, takto by se nedalo opravdu merit nic. Na desce je to ale jinak.
Duvodem kritiky je Vase totalni nedbalost, a pokud by se soutezilo o slozitost zapojeni rele, videl jsem uz ledacos, ale Vase zapojeni by zaujalo jedno z prednich mist, jak to bez zjevneho uzitku zkomplikovat. Lide jako Vy, jen kazdi praci jinym lidem, potrebujete dostat alespon takto slovne po cumaku, abyste se chytil za nos a co delate zacal delat poradne.
S veskerou uctou
Jiri Bezstarosti
Nechci Vas v zadnem pripade
Nechci Vas v zadnem pripade napadat, ale ja schemata ctu dobre. Ale zjevne na rozdil od Vas pouzivam i osvedcene metody (ohmuv zakon napriklad) a nevychazim z toho, ze kdyz si preju aby nekde bylo 24V tak tam dam 24V zenerovu diodu a ono tam to napeti bude. Ale podle Vaseho schematu tam nebude, leda by se R4 z nesmyslnych 100R zmenil tak na 1K. Pojdme pocitat spolu:
Napajeci proud pres C3 (R6 klidne zanedbame), efekt fazoveho posunu taky bude necelych 24mA.
Pri tomto proudu na odporu 100R vznikne ubytek 2.4V
Takze je-li na ZD D2 9V, tak na napajeci sbernici nemuze byt vice ja 2.4+9, tj nejakych 11.5V, A jen tak mimochodem tranzistoru se dava mezi bazi a emitor rezistor, aby nemel tendenci se priotevirat zbytkovym proudem.
Mate pravdu, ja jsem si
Mate pravdu, ja jsem si predtim neprepocital to C3.
Vysledek bude asi takhle. Pokud to prevedeme na DC.
http://i60.tinypic.com/21ai6vm.png
KDEPAK
Pánové, mrzí mě, že se pořád někdo dokáže hňahňat v jednom hloupém schematu. Uvedl jsem, že to není z mé hlavy, ale převzato z PIR čidla. Stačilo napsat - Nepoužívejte tento špatný obvod - místo toho píšete stále hlouposti a přidáváte další chyby. Ale aspoň zvedáme čtenost tohoto skvělého webu :-)
Takže znovu a NAPOSLEDY : Cesta napětí či proudu:
Obvodem teče malý proud daný hodnotou kapacity C3, tedy asi 20-25mA. R5 slouží jen na omezení špiček při nabíjení C3. Odpor R6 jen vybíjí C3 po vypnutí napájení. Zenerka D3 má za funkci, že nepřekročí napětí na C2 hodnotu 22-24V i když není odebírán žádný proud. Bez ní by se tam objevilo 230*1,414 tedy více jak 320V. My tu tedy máme chtěných 22-24V, které slouží ke spínání relé.
Další snížení napětí tvoří R4 které nám dělá úbytek pro druhou zenerku D2. Toto snížené napětí slouží pro spínání relé přes T1, R3 a T2 - při sepnutí konektoru K1. Samozřejmě toto snížení je zbytečné, mohlo tam zůstat oněch 24V, ale autor asi chtěl dvojí ochranu pro obvod PIR - a tady v tomto případě pro optočlen.
Na závěr mě mrzí, že nikdo z "pozorných čtenářů" se nezabývá vlastním časovačem z CPU, ale touto cizí koncepcí zdroje, o které vím, že je špatná - ALE FUNGUJE SPOLEHLIVĚ. U zákazníků je použita POUZE ke spínání výkonného stykače na DIN liště.
Howgh - domluvil jsem
hezký den Luděk Srb
Coin Timer
Dobrý den...
nedalo mi to a přeměřil jsem součástky v tom diskutovaném zdroji... ANO, odpor R4 je opravdu uveden špatně. Je tam hodnota 4K7.
Omlouvám se na nepozornosti ve schematu a prosím správce webu, aby vše kolem zdroje z článku odstranil. Zůstane tam pouze vlastní časovač, s uvedením, že napájecí napětí bude 12V, stejně jako pro mincák...
Děkuji a příště si dám větší pozor :-)
LuděkS rb