Jak to všechno začalo
Vznik programovacího prostředí LabVIEW můžeme přiřadit do roku 1983. Firma National instruments (NI) uvedla na trh desku pro rozhraní GPIB. NI založil v roce 1976 James Truchard (přezdívaný Dr. T), James potřeboval vyřešit problém s připojením testovacího zařízení k minipočítači DEC PDP-11. Pro řešení tohto problému přizval své kolegy Jeffrey Kodoskyho a Billa Nowlina, kteří pracovali na aplikacích sonaru pro americké námořnictvo na Texaské univerzitě v Austinu. Výsledkem jejich společného výzkumu byla myšlenka „virtuální instrumentace“.
Dr. James Truchard, Jeff Kodosky a Bill Nowlin zahájili National Instruments v garáži v Austinu v roce 1976
Prvotní myšlenka padla z úst Jeffrey Kodovského, který je považován za „otce LabVIEW“. Cílem byla představa, aby technik, který je schopen zapsat své poznatky a požadavky do blokového diagramu, mohl takto lechce a intuitivně napsat i program. Vzniklo vývojové prostředí nejdříve pro počítače Apple Macintosh, které místo klasického textového programování umožňuje tvořit programy v grafické interpretaci. Program obsahoval různé funkce, reprezentované ikonkami, které lze vzájemně spojovat virtuálními vodiči a výsledky pak vykresloval např. do grafů.V té době to byla revoluční myšlenka. Grafický programovací jazyk, na kterém je založeno LabVIEW způsobil všeobecné rozšíření virtuální instrumentace a zpřístupnil automatizovanou instrumentaci všem technikům.
Na úspěšné cestě systému LabVIEW do laboratoří a vývojových pracovišť se podílela kromě jeho tří zakladatelů také řada studentů Texaské univerzity v Austinu a dalších vývojářů. Uvedu jen hlavní body vývoje od počátku do současnosti:
Jak šel čas
1976
Trojice talentovaných podnikatelů z Austinu James Truchard , Jeff Kodosky a Bill Nowlin se rozhodla odstartovat revoluci v oblasti využití počítače pro měření a zakládá značku National Instruments (NI). V garáži J. Truchard a (pozdějšího prezidenta firmy NI) v Austinu začínají práce na prvním výrobku.
1977
NI oznamuje svůj první výrobek pro využití počítače s rozhraním GPIB pro vědeckou instrumentaci. Vedení firmy NI se stěhuje z garáže do kanceláře s plochou 28 m2.
1980 - 1990
1980 - Navržena první verze loga firmy NI s orlem. V roce 1986 NI oznamuje uvedení grafického vývojového prostředí LabVIEW. 1987 - NI uvádí na trh LabWindows Version 1.0 for DOS a první zařízení typu plug-in data acquisition ( DAQ) pro počítače Apple Macintosh. 1988 - NI oznamuje uvedení prvních výrobků pro VXI a MXI a první karty „plug-in DAQ“ pro počítače IBM PC.1990 - NI uvádí na trh LabVIEW Version 2.0 a LabWindows Version 2.0. Centrála firmy se rozrostla na uctihodných 12 650m2
1991 - 1996
1991- NI oznamuje uvedení LabVIEW for Windows pro PC a UNIX Workstation. 1993 NI uvedla na trh LabWindows/CVI. 1994 - NI spouští provoz svých webových stránek www.natinst.com jako přirozeného rozšíření svého obchodního modelu a informačního zdroje pro inženýry a vědce. 1996 - Programový produkt Lookout se začíná prosazovat v automatizaci s použitím počítačů PC. Programový modul BridgeVIEW pro komunikaci v síti zvyšuje výkon LabVIEW v průmyslové automatizaci. NI oznamuje uvedení produktů pro zpracování obrazu.
1997 - 2000
1997 - PXI se stává otevřeným standardem v oblasti modulárních průmyslových automatizačních aplikací založených na počítačových systémech. NI si osvojuje produkty pro řízení pohybu. Produkt FieldPoint získává uplatnění v aplikacích sběru dat v náročných průmyslových prostředích.1998 - NI dokončuje stavbu budovy B kampusu s rozlohou téměř 22 000 m2. NI uvádí LabVIEW Version 5.0. 1999 - NI uvádí na trh produkt MXI-3 pro oblast řízení pomocí systé mů PXI/CompactPCI. Pro stabilní a spolehlivé aplikace náročných průmyslových podmínkách se používá LabVIEW Real-Time Module. NI mění jméno svých webových stránek na www.ni.com. 2000 - NI uvádí Measurement Studio, integrovaný nástroj pro Microsoft Visual C++, Visual Basic a uživatele LabWindows/CVI, otevřena pobočka NI pro Českou republiku a Slovenskou republiku. NI začíná stavět budovu C svého kampusu o rozloze více než 34 400 m2.
2001 - 2004
2001 - NI uvádí na trh 18-pozicové zařízení PXI pro měřicí a automatizační aplikace, NI uvádí své první v ýrobky PXI pro přesné zvukové a vibrační měření.2002 - NI začíná prodávat produkt Compact FieldPoint jako platformu pro malé, náročné a inteligentn í aplikace LabVIEW v průmyslovém prostředí, NI otevírá svůj výrob ní závod v Maďarsku, NI uvádí LabVIEW 6.1. 2003 - Po čtyřletém úsilí NI uvádí LabVIEW 7 Express s významným zjednodušením tvorby aplikací, NI oznamuje uvedení Compact Vision System, průmyslového systému pro zpracování obrazu.2004 - NI oznamuje uvedení LabVIEW 7.1,uvedení systému CompactRIO, nové platformy pro řízení založené na technolo gii rekonfigurovatelných vstupů/výstupů (RIO), Uvedení produktu SignalExpress, interaktivní ho programového prostředí pro sběr, m ěření a zpracování signálů. Rozšiřuje řadu produktů pro zpracování dat (data acquisition – DAQ) označovanou jako M Series. Rozšiřuje se výrobková řada modulárních prvků PXI o digitizér s rychlostí 200 MS/s a generátor používající novou architekturu.
2005 - 2010
2005 - NI uvádí na trh nové karty využívající sběrnici PCI Express a novou verzi LabVIEW 8. 2006 - NI uvádí na trh nový malý a levný modulární systém CompactDAQ, nabízí Measurement Studio 8 pro vytváření webových stránek k vzdálenému monitorování a řízení aplikací, 2007- NI představuje novou verzi grafického vývojového prostře dí LabVIEW 8.5,která obsahuje nový modul LabVIEW Statechart (stavové grafy), vylepšené nástroje v modulu LabVIEW FPGA a unikátní vylepšení v oblasti programování v reálném čase a pro využití vícejádrových procesorů. 2009 - Na trh uvedena další verze grafického vývojového prostředí LabVIEW 2009, od tohoto roku jsou verze číslovány rokem uvedení.
2011
LabVIEW 2011 dramaticky zvýšilo efektivitu vývoje díky novým knihovnám a své schopnosti komunikovat s takřka libovolným hardwarovým zařízením či cílovým systémem, včetně nového vícejádrového kontroléru NI CompactRIO(link is external) či NI PXIe-5665(link is external), což je jeden z nejvýkonnějších VF vektorových signálových analyzátorů na trhu. Také podporuje assembly vytvořené díky nejnovější technologii Microsoft® .NET Framework a zahrnuje množství funkcí, které požadovali samotní uživatelé. http://vyvoj.hw.cz/firemni-clanky/national-instruments-predstavuje-novou-uroven-produktivity-s-labview-2011.html
2014
Technologii DataFinder Federation – Uživatelé mohou intuitivně vyhledávat data na místním disku, v síti či na různých síťových zařízeních po celém světě. Nové algoritmy pro zpracování dat – Bohatší soubor analýz včetně .m souborů pro NI Linux Real-Time a funkce pro počítačové vidění pro obvody FPGA. Data Dashboard pro LabVIEW – Uživatelé mohou snadno vytvářet uživatelská rozhraní pro vizualizaci získaných dat na mobilních zařízeních.To jim umožní činit informovaná rozhodnutí i ze vzdálených míst pomocí chytrých telefonů, či tabletů.http://vyvoj.hw.cz/software/rozhodujte-se-rychle-s-pomoci-labview-2014.html
2015
LabVIEW 2015 dává uživatelům navíc k dispozici podporu při integraci pokročilého hardwaru, jako jsou nové kontroléry CompactRIO a CompactDAQ se čtyřjádrovými procesory, šasi CompactDAQ USB 3.0 se 14 pozicemi, kontroléry Single-Board RIO, kontroléry FlexRIO, PXI kontroléry s osmi jádry a vysokonapěťové měřicí zdroje (SMU). S LabVIEW 2015 je snadnější naučit se softwarově orientovaný přístup a začít tak rychleji vytvářet výkonné, flexibilní a spolehlivé systémy. http://vyvoj.hw.cz/software/programujte-rychleji-diky-labview-2015.html
2016
Byli přidány ovladače a knihovny pro 500 nových měřících zařízení. Dohromady už jich je více než 10 tisíc. Zkušenější uživatelé ocení inovaci v datové komunikaci - zaveden pojem channel wire (přenos dat mezi smyčkami bez zbytečných front). Některé aplikační doplňky nyní pracují v 64 bitových operačnch systémech. Více informací: http://vyvoj.hw.cz/graficke-vyvojove-prostredi-labview-2016.html
2017
NXG umožní udělat stejnou věc jednodušeji a navíc podpoří i funkce, potřebné pro vývoj systémů pro prediktivní údržbu, které předpokládají zpracování daleko větších objemů dat, webové interakce a další. LabView NXG přinese kromě grafického ptogramování dvě zásadní novinky: Orientaci na workflow testu (nejen na technické aspekty) a vizualizaci výsledků. Technici a vědci tak budou mít více nástrojů pro přímou prezentaci svých výsledků bez nutnosti kopírovat obrazovky do powerpointu a podobně.LabVIEW NXG osloví uživatele, kteří dosud s produkty NI nepracovali.NI nyni miri na pracoviste, kterym je programovani cizí (prirodni vedy, lekarstvi atd.) LabVIEW NXG 1.0 o LabVIEW 2017 - http://vyvoj.hw.cz/labview-nxg-na-vlastni-oci.html
Závěr:
Možností, které National Instrument nabízí je daleko více a záleží na konkrétní aplikaci. Zatím jsem nenarazil na aplikaci, u které jsem nenašel řešení u National Instrument. Kdo se chce dozvědět více ať se podívá na stránky www.ni.com nebo pokud máte nějakou aplikaci, se kterou si nevíte rady, můžete využít konzultaci přímo na podpoře NI, kde Vám techničtí a aplikační inženýři rádi poradí.
