Jste zde

Veletrh je místem kontaktů výzkumu, výroby a aplikací

Rozhovor s Prof. Ing.Petrem Vavřínem, DrSc. nejenom o projektu Automatizace 2002 který proběhne v

září při MSV 2002.

Součástí letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu, který se uskuteční 16. - 20. září, bude 2. projekt Automatizace 2002. O jeho přípravách hovoříme s emeritním rektorem VUT Brno Prof. Ing.Petrem Vavřínem, DrSc., jehož specializací je automatizace, kybernetika a aplikace principů umělé inteligence v řídících a rozhodovacích procesech.
 

Pane profesore, pokládáte veletrh za čistě komerční záležitost nebo v něm vidíte i jiné, řekněme vědečtější rozměry?
Veletrh, zejména takový jako je MSV v Brně, by rozhodně neměl být pouze komerční záležitostí. Ostatně pokud by se tak stalo, tak asi dlouho nepřežije. Na druhé straně odborných konferencí na vědecké úrovni je - především co se automatizace týká - velmi mnoho. Doprovodné akce při MSV by proto měly být zaměřeny na propojení výzkumných a komerčních oblastí. Zejména v České republice je těchto kontaktů stále málo a jsou velmi potřebné.
 

Jste pravidelným návštěvníkem Mezinárodního strojírenského veletrhu? Jak vnímáte jeho roli v procesu technického a technologického zdokonalování české průmyslové výroby?
Navštěvuji MSV pravidelně a zdá se mi, že vliv této akce na českou výrobu je rok od roku menší. Možná je to pouze můj mylný dojem, plynoucí z neznalosti české výrobní sféry. Ideální by asi bylo, kdyby veletrh byl místem, kde se malé a střední firmy dovídají o plánech vedoucích světových firem a odvozují z toho své možnosti uplatnit se jako subdodavatelé velkých systémů či výrobci komponent, které rozšíří oblast aplikací těchto systémů. 
 
 

Před dvěma lety se do centra pozornosti brněnských pořadatelů poprvé dostala průmyslová automatizace. Splnil podle Vašeho názoru projekt Automatizace 2000 očekávání odborné veřejnosti?
Pokud mohu soudit z reakcí kolegů z průmyslu, projekt Automatizace 2000 byl zaznamenán jako startovací článek a očekává se pokračování. Doufám, že je Automatizace 2002 v tomto směru uspokojí. Podle informací, které mám, nabídne letošní projekt ucelený obraz moderních prostředků automatizační techniky s možností srovnání koncepcí hlavních světových výrobců. 
 
 

Můžete jako člen přípravného výboru projektu Automatizace 2002 a současně nezávislý odborník zhodnotit stav jeho příprav?
Zdá se mi, že vystavovatelé trochu váhají a čekají, jakým směrem se bude Automatizace při MSV vyvíjet. Podobných akcí je v Evropě i ve světě větší počet a úspěch lze očekávat jen tehdy, bude-li Automatizace při MSV v něčem specifická. Například by zde mohlo vzniknout fórum pro diskusi o předpokládaných směrech vývoje, společenských či kulturních důsledcích automatizace apod.
 
 

Nosnou doprovodnou událostí bude mezinárodní seminář Automatizace a informační technologie – Vize v automatizaci 2. Jaká je Vaše vize dalšího rozvoje?
Je známo, že vývoj většiny technických oborů se děje po skocích. Zdá se, že automatizace technologických procesů je na začátku jednoho z takových skoků. Klasické prostředky a metody jsou běžně aplikovány, na trhu je dostatek přístrojových i programových prostředků. Aktuální jsou dvě témata (obě v souladu s výsledky doprovodného programu Vize v automatizaci 2000): totální automatizace, tj. systémové propojení všech automatizačních činností na daném technologickém objektu, i s případným okolím, a komunikace uvnitř i vně těchto systémů. Obojí je úzce svázáno s informačními technologiemi. Při projektování i realizaci automatizačních systémů je třeba velmi citlivě dbát na vyváženost obou složek, totiž vlastních měřících a řídících subsystémů a číslicové techniky. Nevyváženost na kteroukoliv stranu se vymstí. 

Pro budoucnost začíná být aktuální otázka priorit kompetence a zodpovědnosti ve vztahu člověk - stroj. Dosud jsme zastávali názor, že vyšší rozhodovací prioritu má vždy člověk (je třeba zabránit vzpouře robotů, inteligence člověka je zatím vyšší). Už v Černobylu se ukázalo, že člověk se někdy rozhodne špatně - obsluha tenkrát vypnula ochranné algoritmy. Selhání lidského činitele se stále více podílí na haváriích a poruchách. Možná, že bude vhodné některé názory a z nich plynoucí systémové struktury změnit.
 
 

Jaké další odborné kapacity se semináře Automatizace a informační technologie – Vize v automatizaci 2 zúčastní a jsou již známa témata jejich přednášek?
Účast přislíbili přední čeští odborníci jako prof. Vl.Kučera, prof. Vl. Mařík z ČVUT a další, ze zahraničí očekáváme experty klíčových firem z oboru, konkrétně se jedná o Siemens, Honeywell a Rockwell. 

Schéma semináře je následující: v úvodním referátu profesora Maříka bude přednesen nástin nových strategií a metod, aplikovatelných v systémech automatického řízení. V následujících čtyřech a ž pěti přednáškách představitelé hlavních dodavatelských firem uvedou, jak na tyto představy reagují či budou reagovat jejich výrobky.
 
 

Vaší doménou je vzdělávání a další otázka se proto týká jiného problému. Představitelé strojírenských podniků si často stýskají na nedostatek kvalifikovaných pracovníků mladší generace, a to jak v dělnických, tak i v technických profesích. Jak vážná je tato situace z pohledu technických vysokých škol?
To by bylo dlouhé povídání. Zásadně: nemáme nouzi o studenty co do počtu, horší je to s kvalitou. Ti nejlepší středoškolští absolventi nechodí na techniku. Je to problém společenské prestiže našich profesí a samozřejmě také financí.
 
 

Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky připravuje na poslední den veletrhu doprovodný program pro žáky a studenty základních a středních škol, jehož cílem je zvýšit zájem o studium technických oborů. Myslíte si, že tato iniciativa ve spojení s návštěvou veletrhu může současný nepříznivý stav nějak ovlivnit?
Ano, každá iniciativa v tomto směru je dobrá. K zásadní nápravě však jsou potřeba společenské a ekonomické podmínky.
 
 

Pořadatelé MSV i dalších veletrhů technického zaměření dnes spolupracují s vysokoškolskými odborníky především na přípravě odborných doprovodných programů. Mohla by se spolupráce veletrhů a vysokých škol ve prospěch obou stran rozšířit ještě o další aktivity? Pokládáte za reálné, aby se do ní zapojili i studenti, pro které by veletrh mohl být zajímavou zkušeností s obchodní praxí a zároveň příležitostí kontaktovat výrobní podniky?
Prospěšnost této spolupráce vidím především v tom, že studenti technických fakult si uvědomí vazby na ekonomiku, management, marketing a vůbec vše, co souvisí s uplatněním výrobků na trhu. Komplexní pohled na všechny aspekty, které nakonec určují schopnost konkurovat na mezinárodních trzích, našim studentům dosud většinou chybí.
 
 

Na závěr dovolte osobnější otázku. Který je Váš oblíbený pavilon brněnského výstaviště a do kterého, případně za jakým oborem, zamíříte ve chvíli volna nejdříve?
Obvykle C, případně Z, protože tam se tradičně soustřeďuje měřící a řídící technika.
 

Za redakci děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů v další práci.
 

Související odkazy

Jan Řehák

Hodnocení článku: