Protože asi jako většina lidí neumím psát programy přímo ve strojovém kódu procesoru, ale naopak patřím spíše k té lenivější části lidstva, používám rád integrovaná vývojová prostředí. Firma Keil Software, Inc. vyšla v této oblasti vstříc mě a všem podobným svým balíkem pro vývojáře pracující s procesory rodiny 51. Následující text je recenze integrovaného prostředí pro psaní programů postaveného kolem překladače C51 a pomocných programů.
Dnes vám představím prostředí, jako takové, recenze samotného C kompileru bude následovat samostatně.

µVision/51

První s čím programátor příjde do styku při vývoji programu je obyčejný textový editor. Integrované prostředí µVision/51 je integrované prostředí pro vývoj aplikací pro procesory rodiny 51, pracující pod Windows 3.1 a vyšší. Prostředí splňuje základní požadavky pro vývoj aplikací. Samozřejmostí je možnost otevření více oken, přičemž při pokusu o otevření souboru v novém okně, se pouze příslušné okno přesune na popředí. Vestavěný editor prodporuje barevné zvýraznění syntaxe jazyka C a vícenásobné vrácení zpět. Bohužel při vracení zpět dochází k chybám a výsledek pak neodpovídá, tato chyba nastává při přesunu kurzoru mezi jednotlivými psaními. Operace taktéž neshlukuje operace psaní, takže jeden krok zpět znamená jedno písmeno textu zpět. Při barevném zvýraznění syntaxe je možné si zvolit mezi dvěma přednastavenými (default a classic), nebo nastavit vlastní (viz obr.). Editor sám odsazuje, místo tabelátorů umí vložit mezery a má možnost nastavení vlastních tabelačních pozic. Celkově patří tento editor k těm lepším, které pod MS Windows existují.
 

Obrázek 1: µVision/51 s nastavením barev default 



Obrázek 2: µVision/51 s nastavením barev classic 

Příjemná je i možnost definování klávesových zkratek, přednastavené jsou pro Brief 3.1 a Visual C 1.5. Zajímavou možností je i vyhledání aktuálního významu klávesové zkratky.

µVision obsahuje funkce pro správu větších projektů, rozdělených do více souborů. Bohužel projektové okno je modální dialog, takže není možné jej mít otevřeno při práci a soubory z projektu otvírat z něj, ačkoliv to lze. Pro každý soubor projektu je možné definovat překladač (i uživatelský). Počítá se s tím, že součástí projektu je i textová dokumentace. Projekt je samozřejmě možno přeložit, slinkovat a navíc ještě přímo z prostředí poslat do emulátoru pamětí EPROM. Parametry jednotlivých překladačů je možné měnit pomocí dialogového okna přičemž jsou zobrazovány parametry příkazového řádku (viz. obr). Chyby při překladu jsou vypsány do speciálního okna a v editoru označeny.
 

Obrázek 3: Nastavení parametrů překladače C51. V dolní části okna jsou vidět parametry příkazové řádky.

Nakonec jsem si nechal možnost editoru, kterou ocení především opravdoví programátoři. Editor jde totiž přepnout i do hexadecimálního módu. Nám ostatním se to bude hodit pouze zřídka.

Pod kapotou

Pod kapotou integrovaného prostředí se skrývají překladače. µVision/51 podporuje A51, C51 a PL/M-51 (ten není součástí). Srovnávací test assembleru A51 firmy Keil Software, Inc. je možné najít jinde. Test samotného překladače C51 včetně příkladů konkrétních překladů najdete v samostatném článku.

 

dScope

Při prvním spuštění debugeru jsem zažil menší šok. Debuger, ač aplikace Windows, vlastní příkazovou řádku. Předem bych chtěl odradit ty, kteří by se bez manuálu pokoušeli jej používat, je to velmi težké, ba téměř nemožné. Protože jsem nepřítelem manuálů sám jsem se o to pokusil. Podařilo se mi krokovat program, ale například zásah do datové paměti už ne. Nahlédnutím do manuálu jsem zjistil, že pojednává o DOSovské verzi dScope. Windows verze se snaží být velmi podobná, včetně rozložení oken na obrazovce při prvním spuštění. 

 
Obrázek 4: Okno debugeru dScope po první spuštění.



Obrázek 5: Okno debugeru dScope se všemi 10 okny a jedním toolboxem s tlačítkem Reset. Jak je vidět dá se v nich utopit. 

Debuger umí načíst soubory ve formátu Intel HEX nebo OMF-51. Přičemž je možné při použití formátu OMF-51 s příslušnými ladicími informacemi využít možnost ladění programu ze zdrojového kódu jazyka C. Celkově se jedná o na pohled velmi mocný debuger a po zpřehlednění a možná trochu i oproštění se od svého DOSovského předchůdce velmi dobrý debuger.

Další dodávané nástroje

V základním balíku programů jsou vlastně jen dva:

OH51

Konvertor z objektového formátu do Intel HEX. Toto je asi nejdůležitější nástroj, protože i výstup linkeru je OMF-51. Pokud by takovýto program nebyl součástí vývojového prostředí, jeho užitná hodnota by pravděpodobně byla velmi malá.

MON51

Jednoduchý DOSovský monitor pro ladění programů na vývojové desce. Má vlastní příkazovou řádku a pokud nevlastníte vývojovou desku můžete jej s klidným svědomím zahodit.

????XLAT

Všechny tyto programy nejsou skutečné nástroje, používá je integrované prostředí µVision pro převod chybových hlášení do vlastního formátu. Bohužel tento formát není k dispozici a tudíž přidání vlastních překladačů, resp. jejich záměna za jiné, je problematická.

Závěrem

Celý komplet překladače C51, editoru µVision a debugeru se může stát dobrým prostředkem pro psaní programů. Navíc pro časově kritické aplikace obsahuje real time operační systém, který je možné zahrnou do nových projektů.Protože jsem šťoura programátor zajímalo mě i jakých prostředků bylo použito při vývoji takovéhoto integrovaného prostředí, a zjistil jsem že se zase nejedná o úplně integrovaný produkt, protože C51 je ve Watcom C a ostatní programy v Microsoft C pravděpodobně verze 6.0 a 7.0, některé programy jsou navíc pakovány pomocí Pklite 1.50.

Podle posledních informací má v srpnu 1998 být k dispozici nová verze editoru µVision-II využívající výhod rozhraní Windows 95 se zobrazením projektu trvale na obrazovce a integrovaným debugerem, takže se máme na co těšit.

Hodnocení

+	Barevné zvýraznění syntaxe v editoru
+	Správa rozsáhlých projeků
-	Nemožnost mít stále otevřené okno správce projektu
-	Debuger
-	Cena 82500,- za komplet (54300,- bez real time)