Firma již vytvořila jednoduché a nízkoenergetické zařízení, které je schopno přenášet informace vysokými rychlostmi za pomoci světla: "Zařízení, které se jmenuje nanofotonový lavinovitý fotodetektor, je nejrychlejším kusem svého druhu a má potenciál zpřístupnit nové objevy na poli energeticky efektivních počítačových výpočtů," praví se v tiskovém prohlášení IBM.

Zařízení, jež bylo ohlášeno před několika týdny a jehož detaily byly rozebrány v prestižním magazínu Nature, je schopno efektivně komunikovat rychlostmi až 40 Gigabitů za vteřinu, přičemž si vystačí s 1,5 V napětí. Světelné signály jsou mimochodem neseny přes obvody tvořené křemíkem a nikoliv mědí, jak je dnes u procesorů zvykem.

Prototyp zařízení byl dle IBM vytvořen s pomocí dnes běžně dostupných polovodičových technologií a zajímavý je zejména z toho důvodu, že oproti jiným podobným přístrojům se spokojí se zhruba dvacetinou energie. A jaký mají vlastně inženýři cíl?

Laťku si nepostavili právě nízko - cílem je vytvořit prvotřídní optické spoje, jež umožní ve druhé fázi zkonstruovat optické počítače schopné výkonu kolem 1 EF (tj. 1 000 000 000 000 000 000 operací v plovoucí řádové čárce). Abychom to přirovnali k něčemu, co každý zná - 1 EF počítač by byl 600x tak rychlý, jako dnes nejrychlejší počítač světa Cray XT5 přezdívaný "Jaguár" a nalézající se toho času v americké Oak Ridge National Laboratory (Tennessee). Ten zvládne 1,75 PF, což se rovná 0,001 75 EF.

Odkazy

• Video: http://www.youtube.com/v/RWhcwVxI2sQ&hl=en_US&fs=1&
• Zdroj: http://www.pcworld.com/article/190777/ibm_aims_to_replace_copper_chip_interconnects_with_light.html

   

   

Prvním důležitým slovem spojeným s novinkou, prý bude "efektivita", jelikož nový systém poskytne o 25 % větší efektivitu, nežli typy předchozí a aktuálně dostupné na trhu. Pokud jde o dostupnost, tak nejnovějších přírůstků do produktové řady LED Acriche se na trhu dočkáme po 1. březnu, kdy firma začala s rozesíláním vzorků prvním zájemcům.

Společnost Seoul Semiconductor sdělila, že na LED systémech Acriche pracuje v podstatě od roku 1992 a zdůrazňuje, že novinka zastíní (zde doslova) ve výkonu jak tradiční žárovky, tak i světla typu Compact Fluorescent Lamp (jistě znáte jako "spořivé žárovky" připomínající malé výbojky).

Stejně jako další produkty v řadě Acriche, ani tento by neměl potřebovat AC/DC konvertor. Mezi další pozitiva novinky bychom určitě zařadili i to, že její vytvoření ve srovnání s běžnou žárovkou vyprodukuje méně než 1/10 množství CO2. Standardy CO2 jsou stále přísnější, takže minimálně díky tomu se LED jistě neztratí.

Pokud bychom se zaměřili na obchodní stránku věci, tak firma Seoul Semiconductor do LED technologie investovala již cca 20 milionů USD, aby se jí podařilo s novinkou proniknout na západní trhy. S ohledem na parametry výrobku předpokládáme, že se jí to určitě povede...

• Zdroj: Tisková zpráva společnosti Seoul Semiconductor

Jistá holandská firma právě začala ve spolupráci se světovými armádami vyvíjet a testovat miniaturní zvuk detekující zařízení, které je schopno slyšet výkřiky, výstřely, exploze dopadnuvších střel nebo dokonce i letící letadla. Zajímavé je ale především to, že zařízení nenaslouchá v tradičním smyslu slova, jak to obvykle chápeme - jen zkrátka změří pohyb / teploty jednotlivých molekul vzduchu v 3D a poté určí koordináty x, y a z pro zdroj hluku.

Aby bylo možno dosáhnout spolehlivé funkce u tohoto neobvykle navrženého azkonstruovaného zvukového senzoru, musela firma Microflown Technologies vytvořit vlastní technologii nazvanou Acoustic Vector Sensing (AVS). Senzor je v podobném případě menší, nežli hlavička sirky a jeho srdcem je dvojice tenkých platinových pásků tenkých jen 200 nm (cca 600 atomů) a širokých 10 mikrometrů.

Oba pásky jsou umístěny paralelně nad sebou s mezerou uprostřed a při detekci zahřáty na 200 stupňů Celsia. A jelikož vzduchové částice proudící mezi pásky mění svoji teplotu nerovnoměrně, softwarový procesor Microflown na kompaktním PC zvládne spočítat z jejich vzorce ohřívání a ochlazování leccos zajímavého. Technologie je prý natolik pokročilá, že voják nejenom, že okamžitě ví směr, z něhož zvuk pocházel, ale také to, o jaký typ zbraně šlo.

Pro software není problém ani selektivně vybrat určitý druh zvuku z mnoha či nakreslit trajektorii pohybujícího se hlučného objektu, takže i jediný voják by kupříkladu zvládl v naprosté tmě dokonalou navigaci. Na rozdíl od radaru je tento senzor absolutně nevystopovatelný, nepotřebuje speciální infrastrukturu a dokonce ani rozestavování jakýchkoliv pasivních prvků po okolí. O technologii již projevily zájem armády Nizozemí, Německa, Indie, Polska Nového Zélandu a Austrálie.

• Zdroj: http://dvice.com/archives/2010/03/super-listening.php