Jste zde

Tamtam Flash: Koncept první projekční GPSky na světě

235_01.png

Designaffairs Studio navrhlo GPSku jménem "Tamtam Flash", která je neobvyklá jednou důležitou věcí - nemá displej, ale pouze projekční jednotku. Kupodivu je to celé překvapivě elegantní nápad.

Patrně jen málokdo z nás nikdy nenarazil / neslyšel / neviděl / nevlastní GPSku do auta či do batohu, která jej naviguje tam, kam potřebuje. Nejčastěji jsou dnes k vidění GPSky v mobilních telefonech či PDA, dále externí BT modely, hardwarové kapesní / cyklistické a prim samozřejmě hrají plnohodnotné modely určené do auta.

Každá z právě jmenovaných skupinek GPSek má svoje specifické nasazení, což je jen a jen pochopitelné. Jistě jen málokterý uživatel by chtěl tahat 14 dní obří auto-GPSku v batohu po Tatrách a naopak řidiči všeho druhu by zřejmě nebyli příliš nadšení z GPS navigace v mobilním telefonu s 1,5" LCD. Jedno však mají všechny dnešní GPSky společné (BT modely přirozeně nepočítaje) - kromě samotné antény a napájení obsahují i displej, bez nějž by poskytovaná vizuální informace o poloze (typicky zdůrazněná i audiem) jaksi postrádala smysl. Zajímavou inovaci však vneslo do této oblasti designérské studio Designaffairs Studio, které se pochlubilo s návrhem první projekční GPSky na světě.

Tamtam Flash má být GPSkou, která věci nebude zobrazovat na displeji, namísto toho je má vykreslovat laserem na okolní rovnou zem či zeď. Komu by snad nestačila nápověda ve stylu "Po 20 metrech zahni doprava," ten by prý měl být schopen vyvolat si i celou zoomovatelnou a posunovatelnou mapu příslušného okolí. Tvůrci tvrdí, že by se podobný produkt zaměřoval především na turisty (zajímavá místa, restaurace, ...), ovšem své uplatnění by jistě našel i v ryze pracovních branžích (poslíčci, rozvážka, ...).

Ačkoliv je Tamtam Flash od Designaffairs Studio prozatím stále pouze ve stádiu nehmotného nápadu, s dnešními technickými prostředky by realizace GPSky byla velmi dobře možnou. Stačilo by jen najít investora a produkt zkomercionalizovat. Nakonec už tu máme projekční klávesnice, tak proč ne i mapy... ?

 

Figaro Sensors

6268de279a.jpg

SOS electronic je oficiálny distributér svetového lídra vo výrobe polovodičových senzorov plynu. Firma Figaro má viac ako 35 ročné skúsenosti s výskumom, vývojom a výrobou polovodičových senzorov plynu. Tieto senzory sú používané v aplikáciách ako napr. meranie kvality ovzdušia, HVAC, bezpečnostné hlásiče, alkohol testery, ale aj v automobilovom priemysle.

Jednodeskové vestavné minipočítače s RISC procesorem

smallRSC-W910-3D.jpg

Žádný Intel Atom, žádné "supervýkonné" procesory a velké paměti. Existuje mnoho aplikací, kde naopak chceme rychlé, méně náročné CPU s malou spotřebou. Zde se výborně hodí současné RISC procesory s jádrem ARM. I když i ty mohou v reálných aplikacích šlapat na paty Atomu. Více ZDE

Co je to PID senzor ?

pid_a_photoionisation.jpg.gif

PID je nejen typ regulátoru nebo pražská městská doprava, ale i druh senzoru. Konkrétně jde o foto-ionizační senzor umožňující monitorovat přítomnost či měřit koncentraci těkavých organických látek (VOC). Více o principu funkce a použití PID najdete v tomto článku. Proti elektrochemickým senzorů se vyznačuje univerzálností, rychlou odezvou a velkou odolností a životností. Více ZDE

Voda rozbitá na vodík a kyslík s 60 % efektivitou

239.png

Koncept "voda + sluneční záření = vodík" není nový ani zdaleka, co naopak ovšem nové je, tak dosažení efektivity energetické přeměny 60 %.

Vědecký tým z Východní Anglie vedený Dr. Thomasem Nannem oznámil důležitý objev týkající se produkce vodíku z vody za pomoci běžného slunečního záření. Komplex problémů spadající pod prostou otázku typu "Budeme spoléhat na vodík jakožto budoucí energetický zdroj?" je ovšem složitější, nežli by se zdálo.

Tím největším problémem je samozřejmě efektivita, kdy je cílem přirozeně vyrobit co nejvíce vodíku bez toho, aniž bychom museli nejdřív investovat podobné množství energie jinde. Typicky dnes produkční metody zahrnují odejmutí vodíkového atomu od běžných paliv typu methan nebo se využívá elektrolýzy k rozbití vody na vodík a kyslík. Jelikož je ale efektivita takřka shodná s tou, jakou mají dnešní solární články, je jen logické, že procesy směřující k získání vodíku dosud nemohly být efektivně napájené solárně. To ovšem platilo pouze dodnes!

Produkce vodíku je mimochodem natolik energeticky náročnou, že někteří mluví o vodíku nikoliv jako o "palivu", ale jako o "baterii". A jaký že to průlom zvrátil ukazatele vah právě pro solární generování vodíku? Dr. Thoman Nann tvrdí, že jeho tým vyrábí vodík z vody s 60 % efektivitou a to jen za pomoci fotonů dopadajících na speciálně vytvořenou ponořenou elektrodu.

Celý trik tkví v tom, že je použita nano-foto-katoda: Zlatá elektroda pokrytá nanoskupinkami fosfidu india absorbuje přicházející fotony a má cca 400x větší šanci zachytit foton než doposud používané organické molekuly. Nanoshluky poté předávají elektrony uvolněné sluneční energií do vrsty oddělující je od vody - to je ta železo-sírová sloučenina na obrázku. Díky ní je dosaženo toho, že se negativně nabité elektrony a vodíkové protony přitahují a posléze vznikne vodíkový plyn.

Dalším krokem má být dle týmu demonstrace technologie s co nejlevnějšími materiály - vědci tvrdí, že není nutno používat při konstrukci vzácné kovy (ve výše jmenovaném případě to bylo zlato pro první elektrodu a platina pro druhou), jen zkrátka byly "při ruce" v laboratoři.

Stránky