Jste zde

Případová studie HWg-CS51: Ovládání relé s výstupem 110/230V přes Ethernet

IP_Relay_ER02a_600334_250.jpg

Vzdálené relé připojené po IP síti (LAN) ovládané z jakékoliv aplikace. Otevřít bránu nebo zapnout světlo (relé výstup 230V / 16A) lze klinutím na ikonu na ploše. Výstup relé lze ovládat z Windows i z Linuxu, stejně jako z příkazové řádky i z uživatelského rozhraní.

Projekt CMOSAIC vyvíjí 3D procesory složitostí se blížící mozku

WireBond.png

Je jen otázkou času, nežli se také architektura návrhu procesorů přesune z 2D plochy do 3D prostoru. Běžnému člověku i vědcům to přinese řádové zvýšení výkonu (x10) za současného snížení spotřeby.

Vědci již vyvíjejí 3D procesory chlazené zevnitř miniaturními kanálky šířky lidského vlasu, jež obsahují chladící tekutinu měnící se v plyn a poté opět kondenzující. Tato technologie se aktuálně zkoumá v rámci projektu CMOSAIC týmem z EPFL (švýcarská ?Ecole polytechnique fédérale de Lausanne?), což je sesterská organizace ETH Zurich.

IT oblast je od dob svého vzniku až dodneška neustálou honbou za většími rychlostmi. Proto jistě nepřekvapí, že vědci doufají, že se jim podaří vyvinout procesory běžně 10x rychlejší, nežli je dnes zvykem. Přitom by tyto nové procesory měly mít na 1 ccm stejný počet tranzistorů jako je neuronů v lidském mozku. To je přirozeně hodnota, jaké prozatím nikdy žádný CPU nedosáhl.

Není to tak dávno, co měly naše procesory jediné jádro. Jak ale stoupal během let výkon, zjistili brzy inženýři, že procesory začínají být při teplotách přes 85° C nespolehlivé. Za účelem překonání tohoto fyzického limitu se nakonec začaly objevovat procesory s více jádry, jež se o úlohy pěkně podělily. I dnes se nejběžněji setkáme u PC s dualcore či quadcore, ovšem výjimkou nejsou ani hodnoty znatelně vyšší.

3D procesory pokračují tam, kde skončila teorie více jader. Je tu ale přeci jen jedna zásadní změna ? jádra jsou zde ?štosována? nad sebe a nikoliv vedle sebe, jak je dnes zvykem. Vertikální stavění má tu výhodu, že lze poté jednotlivé jádra snadněji (a především rychleji) propojit. A právě v tom je veškerý trik ? data díky tomu totiž tečou mezi jádry až 10x rychleji.

Prvních 3D procesorů se máme dočkat u superpočítačů kolem roku 2015 a cca někdy v 2020 i u běžných produktů určených pro spotřebitelský trh.

Nejpokročilejší simulátor formule F1 zaměstná 10 PC

201_01.png

Prvotřídní jezdci F1 se samozřejmě netrénují při sezení na gauči a s kniplem v ruce, ale mají na to speciální náčiní. Ale má to celé háček ? aby se člověk k podobné věci dostal, musí být opravdu ten nejlepší z nejlepších.

Jelikož nová pravidla Formule 1 zapříčinila, že testování na trase je během sezóny takřka nemožné, není divu, že lídři jednotlivých týmů hledají nejrůznější cesty, jak své řidiče seznámit s posledními změnami na autě či detaily tratí. Řešení od Ferrari je k tomuto účelu jako dělané a navíc by si s ním jist? připadal každý z běžných hráčů jako v nebi. O co jde?

Simulátor vyžaduje sílu 10 PC s úhrnem 60 GB RAM a potřebuje jen 174 koňských sil k tomu, aby hýbal hydraulickými rameny. Celkem pětice 3D obrazovek poskytuje vizi s úhlem pokrytí 180°. O dokonalý zvuk se stará Dolby Surround se spotřebou dalších 3 500 W.

Jediný rozdíl oproti realitě je zde ten, že si řidič nemusí brát helmu. Bohužel, jediné snímky, které se daly z Ferrari dostat, byly ty okolo, které by se spíše hodily na obálku nějakého ženského časopisu (detail na Eugena Levyho), na druhou stranu chápeme, že se Ferrari snaží udržet své know-how pod pokličkou.

Pokud si právě říkáte, že by se vám podobná hračka přesně vešla do vystěhovaného obýváku (resp. jiné postradatelné místnosti), pak máme tu nemilou povinnost upozornit vás na celkovou spotřebu. Ta se pohybuje kolem 130 kW, takže našinec by se pěkně prohnul jen při placení účtů za elektřinu...

Stránky