Zájem veřejnosti o pojmenování stroje byl obrovský. Výzvy se ostatně zúčastnil například i Ruda z Ostravy. Jaké jméno má šanci uspět ale organizátoři prozradit odmítají. Veřejnosti bude představeno až na slavnostním křtu při zahájení provozu koncem května.
Vedle ryze ostravských návrhů, jako je „Haviř“, se objevovaly další odkazující na regionální patrioty jako Jarek (Nohavica) nebo Světlík (podle Jana Světlíka, generálního ředitele společnosti Vítkovice holding). Další významnou skupinou jsou názvy odvozené od sci-fi žánru, jako je Matrix, Červený trpaslík nebo odpověď počítače Hlubiny myšlení ze Stopařova průvodce po galaxii „42“.
Ukazuje se, že občany zajímá, co se děje ve vědeckých institucích, rádi se s jejich prací blíže seznamují a tento typ popularizačních akcí vítají. Organizátorům totiž přicházela celá řada e-mailů vysvětlujících do detailů volbu právě toho či onoho názvu, doptávajících se na aktuální vědecké projekty centra apod. (podrobnosti k právě ukončené soutěži naleznete na HW.cz v článku Pojmenuj superpočítač a vyhraj! Ostrava hledá atraktivní jméno)
Celkové náklady na výrobu, instalaci a provoz první části ostravského superpočítače, spolu s dvouletým pronájmem mobilního datového centra, vyjdou na 90 milionů korun. Celkově má projekt Národního superpočítačového centra IT4Innovations hodnotu zhruba dvě miliardy korun. Zahrnuje i čerstvě rozestavěnou budovu centra za zhruba 193 milionů korun, která pak bude ukrývat celý superpočítač i všechny související výzkumné aktivity. VŠB - TUO získala na projekt 1,8 miliardy korun z evropských fondů (na HW serveru čtěte Pomůže vědě i záchraně lidských životů. Stavba IT4Innovations zahájena).
18. března navíc do Ostravy dorazil první kontejner, obsahující zejména záložní energetické zdroje, které jsou pro hladký provoz superpočítače klíčové. Kontejner byl pomocí jeřábu umístěn na speciálně upravenou plochu, na které už je připravena potřebná infrastruktura. Jsou jí zejména elektroinstalace a chladící systémy. Hlavním obsahem kontejneru je záložní zdroj energie, bez kterého není bezvýpadkový provoz možný.
Superpočítačové technologie jsou obecně velmi náročné na kvalitní a stálou dodávku energie. Servisní kontejner v kombinaci s dieselagregátorem proto umožní hladký průběh aplikací i v momentě, kdy standardní zdroje energie selžou. Servisní kontejner měří přibližně 6 metrů, zatímco superpočítač bude umístěn v kontejneru 2x větším.
Se zájmem o využití superpočítače se již přihlásily desítky vědců z předních výzkumných institucí. Na ostravském superpočítači se tak bude počítat např. v oblasti nanotechnologií, biomedicíny, při vývoji nových léčiv, ve strojírenství či automobilovém průmyslu a chemii (na HW serveru čtěte Obezita se otřese v základech. Tukové buňky nakrmí superpočítač).
Zdroj: VŠB – TUO
