Celková plocha několika pater naplněných IT systémy bude zhruba 6 500 m2. Vznikne tak zázemí pro vědu, výzkum a mnoho oborových aplikací matematických modelů, jaké dosud nemá v tuzemsku obdoby. Nově vznikající budova by měla být dokončena na jaře příštího roku.
Centrum, jehož rozhodující částí bude výkonná technologie odpovídající možnostem desítek tisíc klasických počítačů, ale překračuje hranice zmíněné technické univerzity, jejího domovského Moravskoslezského kraje i České republiky už nyní. Na projektu od počátku spolupracují také další tři moravské univerzity – Ostravská, Slezská a VUT Brno. Spolu s nimi se na centru superpočítání podílí také Akademie věd, přesněji její Ústav geoniky.
Zázemí vyroste za celkem 1,8 miliardy korun z EU do roku 2015. „Pak budeme schopni realizovat počítačové experimenty týkající se ukládání jaderného odpadu, optimalizace součástí různých strojních zařízení včetně automobilů, nebo simulovat účinky různých léků nevyjímaje ty, které jsou určeny k léčbě rakoviny“, vysvětluje Ivo Vondrák, rektor VŠB-TUO. Navíc půjde o tak velké úložiště dat, jakému by odpovídal záznam informací na minimálně milionu DVD nosičů.
Čtyřpatrová moderní stavba za 193 milionů korun umožní jednak fungování superpočítače a také provoz specializovaných laboratoří připravených pro práci vědců. Pokud se podaří zrealizovat všechny představy, bude „zelená“ budova, připomínající počítačovou skříň, vytápěna teplem odváděným přímo ze superpočítače. Dynamický výraz dodají vertikální spoje – „nervy“ centra, a kloub ve 2. podlaží, který bude ve večerních a nočních hodinách díky diodovému nasvětlení představovat nervové centrum celého objektu.
Díky modelům vyvinutým pro superpočítač bude mimo jiné možné velmi rychlé a přesné předvídání vývoje složitých systémů, jejichž chování se mění s mnoha proměnnými a také v čase – jsou to třeba velké dopravní uzly nebo i lidský organismus. Výpočty superpočítače mohou rovněž posloužit k identifikaci genomů, které jsou příčinou zhoubných nádorů. Spuštění centra IT4Innovations bude tedy důležité také pro medicínu (diagnostiku, zákroky i farmakologii) a biomedicínský výzkum (např. lze simulovat účinky látek či prvků z okolního prostředí na lidský organismus).
Superpočítání využije také široká průmyslová sféra, a to pro modelování, ať už jde o materiálové a konstrukční výpočty, tvarové optimalizace nebo další vývoj a aplikace nanovláken a nanotechnologií. Na projekt superpočítačového centra již navazuje také projekt Floreon pro řešení mimořádných situací (povodně, znečištění ovzduší, šíření požárů, havárie), nebo projekt Rodos z oblasti prevence dopravních kolapsů a snižování zátěže životního prostředí z dopravy. Výzkumné práce pro vhodné úlohy přitom začaly už na konci léta 2011.
Samotný projekt vznikne ve dvou etapách. První část, tzv. malý klastr, bude k dispozici již letos na jaře. O dva roky později vznikne tzv. velký cluster, tedy superpočítač, který Ostravě zajistí místo v první stovce světového superpočítaní.
Zdroj a vizualizace: VŠB-TUO
