11. dubna se proto v Centru energetického poradenství Pražské energetiky uskutečnil seminář „Energetická efektivnost datových center a centrálního ICT“. Akce byla součástí informačně-vzdělávacích aktivit evropského projektu PrimeEnergyIT (http://www.efficient-datacenter.eu/) a pod vedením předních odborníků z řad partnerů semináře (ALTRON, INTEL, Schneider Electric, VMware) bylo možné získat informace o nejnovějších řešeních, která lze pro snížení energetické náročnosti ICT využít. Na HW serveru jsme o události informovali článkem Šetřete ve velkém: datacentra ukáží kde, seminář jak.
Stavět nebo šetřit, to je oč tu běží | ilustrační foto: Petr Kratochvil
Z následných diskuzí, které prezentace doprovázely, vyplývá, že potenciál úspor energie je významný a lze jej dosáhnout jak řádným návrhem a výběrem efektivnější ICT techniky a podpůrné technické infrastruktury datacenter (chlazení, VN/NN trafostanice, záložní zdroje, napájecí zdroje, osvětlení atd.), tak i jejich způsobem provozu. Základem je lepší plánování a využití výpočetní kapacity, kterou datové centrum disponuje.
Jeden za patnáct nebo patnáct do jednoho
Pozor: ještě jednou 26. dubna
Více informací (i s pozvánkou) naleznete na HW serveru v článcích
Součástí optimalizace je rovněž správný výběr hardware. Úsporné servery jsou dnes označovány logem Energy Star, což indikuje, že mají vysoce účinný napájecí zdroj a relativně nízkou spotřebu v režimu nečinnosti. Budoucí kritéria programu by pak měla rovněž zohlednit efektivnost v aktivním režimu při provádění výpočetních operací.
Oheň, voda i ten vítr
Nebuď pasivní, když je centrum až moc aktivní
Prezentující se shodli, že v českých podmínkách může být vybudováno datové centrum dosahující parametru PUE v ročním průměru 1,3 (či jinak cca 77 % dle DCiE). Bylo by velmi zajímavé znát, jaká je dnes skutečnost u předních poskytovatelů hostingových služeb. Jejich zákazníky by to mohlo či lépe mělo přece zajímat. Na západ od nás dnes datová centra soutěží nejen konektivitou a cenou poskytovaných služeb, ale i právě zmíněnou energetickou účinností, s jakou je nabízejí. Dočkáme se brzy stejného standardu i u nás?
Nejvíce a také typicky se na této dodatečné spotřebě energie podílí chlazení, ve kterém současně tkví i velmi vysoký potenciál zefektivnění. Klíčem k němu je zavedení přirozeného chlazení s využitím okolního vzduchu. Není bez zajímavosti, že v našich podmínkách je možné tohoto způsobu chlazení s minimální energetickou náročností využívat až po dobu více než 8 tis. hodin v roce (je-li současně využito adiabatického chlazení a to buď přímého, nepřímého případně zkrápění teplosměnných ploch). Nezanedbatelné a přitom ekonomicky efektivní (!) úspory však rovněž přináší správný výběr VN/NN trafostanice (jednoznačně nízkoztrátový typ transformátoru), správné dimenzování záložních zdrojů a hospodárný způsob jejich udržování v „pohotovostním“ režimu, dále návrh kabeláže a PDU či řízení osvětlení.