Do testu, který ČHMÚ provedl v Tušimicích byly zařazeny senzory Cairclip (Cairpol, Francie), PMS 7003 (Plantower, Čína), OPC-N2 (Alphasense, Velká Británie), které detekují konkrétní znečišťující látky. Jde o komerční produkty, které jsou proti certifikovaným referenčním analyzátorům výrazně menší, lehčí a cenově dostupnější. Testování různých typů senzorů v rámci ČHMÚ bylo zaměřeno na kvalitu dat, životnost senzorů a možnosti uplatnění jako doplněk stávající monitorovací sítě.
Testy ověřily, že rozdíl mezi certifikovanými analyzátory a komerčními produkty je opravdu velký. Malé senzory mají ve srovnání s používanými metodami vyšší detekční prahy a nižší citlivost měření, což je mimo jiné důsledek miniaturizace technologie. Projevuje se u nich výrazná interference s jinými znečišťujícími látkami a jsou značně citlivé na meteorologické podmínky, zejména na teplotu a vlhkost vzduchu.
Je pravděpodobné, že stejné závěry platí také pro všechny IoT senzory a aplikace s podobným zaměřením, zejména s použitím bateriového napájení - seriál o senzorech kvality vzduchu v místnostech najdete zde.
Podle zprávy ČHMÚ se u některých výrobců se vyskytují také významné rozdíly v měření mezi různými kusy stejného typu čidla a zároveň chybí metrologické návaznosti mikrosenzorů na referenční metody a postupy jejich kontroly před nasazením do měřicích sítí a průběžných kontrol kvality dat.
Zajímavý je také závěr, že cenová výhodnost může být pouze zdánlivá protože průměrná reálná doba životnosti většiny senzorů aplikovaných pro venkovní měření je jeden rok, i když někteří výrobci uváděné maximum životnosti až 3 roky.
Výsledky ČHMÚ potvrzují závěry, ke kterým došly i jiné zahraniční instituce (US EPA, JRC EC, NILU, WHO, WMO).
Odborníci se shodují, že senzorová technologie má svůj potenciál pro využití. „V současné době mohou být malé senzory dobrým řešením pro dočasné a specificky zaměřené projekty s dostatečným důrazem na kontrolu, zpracování a interpretaci naměřených dat před jejich publikací široké veřejnosti. Mohou být rovněž využity jako doplněk stávající monitorovací sítě, pro screeningové odhalování případných problémových oblastí (hotspotů) a detekci trendů vývoje,“ popisuje Petra Bauerová z Observatoře v Tušimicích.
„Ve všech případech aplikace senzorů by ovšem měl být kladen důraz na doporučenou metodiku měření a kontrolu kvality dat pro zajištění maximálně možné věrohodné informace a pro odfiltrování „náhodných“ chyb, které se při měření senzory často vyskytují,“ jak uvádějí odborní garanti zprávy.
Předpokládá se, že uvedené nedostatky budou dalším vývojem odstraněny nebo minimalizovány. Současná úroveň a technický stav malých senzorů nepředstavují rovnocennou alternativu zavedených postupů v monitoringu kvality ovzduší. Nelze je tedy používat stejným způsobem s ohledem na legislativu, interpretaci dat a následné vyhlášení regulace či výstrahy.
http://portal.chmi.cz/,
Závěrečná zpráva a výsledky testů ke stažení ZDE
