Za celým projektem stojí Bostonská Chemická Fakulta v čele s asistujícím profesorem chemie Dwainem Wangem, kterému se povedlo tento nanomateriál přetvořit do nové anody použité právě v LiIon akumulátorech. Důvod, proč Nanonety použít, je prostý – nabízí větší plochu, větší tepelnou vodivost a v neposlední řadě také mají potenciál zpřístupnit nám cca 10x takovou kapacitu, jakou dnes zvládne běžný LiIon článek.

Dalším výrazným prvkem nanonetových struktur je to, že jsou extrémně trvanlivé, což se podepisuje na takřka neznatelném úpadku kapacity mezi jednotlivými nabíjecími a vybíjecími cykly. Abychom byli konkrétní, tak vědci pozorovali, jak mezi 20 a 100 cyklem poklesla kapacita jen o 0,1 %.

"Vědci se dnes snaží nalézt další materiály, které zkvalitní stávající Lithium-Iontové akumulátorové technologie a jistě není žádným překvapením, že se prioritami zkoumání stala zejména větší životnost dotyčného článku a zvýšená kapacita," komentuje svůj nález pan Wang, "v tomto kontextu je nový nenonetový materiál přínosem pro obě kategorie zároveň a prozatím je to nejlepší materiál, z jakého si anodu můžeme přát."

Typický notebook má dnes LiIon článek o kapacitě 4 000 - 12 000 mAh. Zřejmě každý již někdy potěžkal baterii z takového zařízení a pokud ne, jistě ji viděl minimálně na obrázku. Díky Nanonetům by podobně objemná baterie mohla vážit jen 4-12 g. Pokud jde o plány do budoucna, tak pan Wang naznačil, že tým má v plánu ještě vyzkoušet, nakolik přínosným by bylo použití podobných struktur také u katody.

• Zdroj: http://www.sciencedaily.com/releases/2010/02/100216101157.htm