Připomínáme, že proces fúze je výzva, která čelí fyzikům i výzkumníkům na poli energií již 50 let. Důvod, proč je jí lidstvo tak fascinováno, je prostý – jde o proces, který by civilizaci zajistil prakticky neomezené zásobování energií bez emisí CO2 a navíc i s odpadem řádově méně radioaktivním, než jsme zvyklí u běžných štěpných elektráren.
Proces fúze (na rozdíl od jaderných elektráren) nestaví na štěpení složitých molekul, ale naopak na jejich spojování. Ovšem jedna věc je mít vše perfektně spočítané teoreticky na tabuli a úplně jiná uvést vše do praxe. Pravda je toho času taková, že se nám ještě stále příliš nedaří stabilně udržet v provozu fúzní reaktory se zajímavým poměrem energií na vstupu a výstupu.
Pokud jde o nové poznatky, tak ty pochází od výzkumného týmu nacházejícího se při americké MIT. Celý pokus zahrnuje půl tuny vážící magnet zhruba rozměrů náhradní pneumatiky od tahače. Magnet je vyroben ze supravodivého drátu a díky mocnému magnetickému poli jej lze využít k ovládání pohybu plazmy ohřáté na 10 milionů K.
Výsledky (mimochodem publikované v časopise Nature) potvrdily jistou zajímavou věc: V uzavřené magnetické komoře způsobují náhodné turbulence to, že se plazma více zkoncentrovala, což je zásadní znalost potřebná k tomu, aby se vůbec molekuly dostaly do procesu fúze. Je to zcela opačný poznatek, nežli na co jsme zvyklí – náhodné turbulence totiž obvykle způsobují naopak rozložení látky po větší ploše namísto jejího zkoncentrování. Podobné procesy byly již pozorovány ve vesmíru, ovšem v laboratorním měřítku je to skutečný unikát.
