Obyvatelé jistého menšího amerického městečka známého jako „Presidio“ byli po letech neustálých výpadků stále nespokojenější. Nakonec, měli k tomu velmi dobrý důvod - elektřinu dopravovali ze skoro 100 km vzdálené rozvodné sítě a to navíc ještě přes tu oblast divočiny, která byla velmi náchylná k bouřím.
Lidé ve městě se proto rozhodli vyřešit svůj problém velmi nečekaně a přesně ve stylu Texasanů – jít na věci ve velkém, což se jim i povedlo. Po jistých přípravách, úpravách i opravách a finální stavbě se město konečně dočkalo nápravy – akumulátoru rekordní velikosti, kterému tu familiérně všichni říkají „BOB“ (big-ol' battery).
Celý projekt přišel na nemalých 25 milionů USD a po jeho dokončení vznikla stavba velikosti běžné podnikové haly obsahující akumulátor využívající sodíkovo-sírové technologie. Důvodů, proč se tak rozhodli, bude jistě hned několik: Na-S akumulátory mají slušnou energetickou hustotu, vysokou efektivitu nabíjení a vybíjení (89-92 %), dlouhý životní cyklus (cca přes 1 500 cyklů) a přirozeně není na škodu ani to, že jsou tvořeny z relativně levných a dostupných materiálů. Na druhou stranu, operační teploty 300-350 °C a korozivní povaha polysulfidů sodíku nedělá akumulátor právě ideálním pro mobilní nasazení.
A blížíme se k nejzajímavější informaci – kolik energie je schopen článek dodávat? Rovné 4 MW a to po dobu 8 hodin. Maxi-článek přirozeně neslouží jen jako záloha pro případ, že se hlavní síť zhroutí, ale také jako pomocná síla stabilizující dodáky energie. Vlastně jde o jakousi maxi-UPS.
