Li-air akumulátory jsou tvořeny katalytickou katodou (dodává kyslík), dále elektrolytem a lithiovou anodou. Na technologii je zajímavé především to, že má potenciál uschovat do článku zhruba tolik energie, kolik jí dostaneme spálením stejného množství benzínu.

Pokud bychom měli srovnat technologie li-pol (resp. li-ion) a li-air, tak druhá řečená má oproti první cca 5-10x větší úschovný potenciál. Tento potenciál je nicméně nutno správně využít a než to bude v praxi úspěšně možno, bude třeba vyřešit nejprve některé nepříjemné vědecké výzvy.

"Docela určitě se nejedná o technologii s níž se setkáme v brzké době," komentuje věc Jeff Chamberlain z vědeckého týmu. "Kromě času bude úspěch vyžadovat dokonalou spolupráci mezi mnoha vědními obory, aby bylo možno perfektně zvládnout každou ze čtveřice důležitých oblastí: Bezpečnost, cenu, životnost a výkon." V současné době je to ale prý pro tým projekt č. 1 a samozřejmě také prestižní otázka.

Laboratoř již po cca 40 let pracuje v akumulátorové branži, takže jestli má někdo ty nejlepší předpoklady a zkušenosti dosáhnout cíle, pak je to právě tento tým vlastnící několik pod-laboratoří (centrum pro nanomateriály, výpočetní střediska, ...). Dodejme ještě pro zajímavost, že tým již úspěšně dodává technologie i takovým velikánům jako je třeba firma BASF.

• Zdroj: http://www.sciencedaily.com/releases/2009/12/091230024401.htm

Helma je určena především motocyklistům ale vzato kolem dokola, proč by ji nemohli používat i jiní, že ano. Vestavěné zařízení uvnitř funguje po nárazu jako automatický pytlík s ledem, který si přikládají lidé na poranění. To se zabuduje do motocyklové helmy z uhlíkových vláken a je to.

Helma se od května začíná prodávat v Anglii za 299 GBP. Vynálezce a motocyklový fanoušek v jednom Jullian Preston-Powers (44 let) naznačil, že odezva na jeho zlepšovák je neuvěřitelná. Jak to tak u zajímavých a originálních nápadů bývá, lidé se diví, jak to, že podobně jednoduchá věc ještě nikoho nenapadla.

Je zajímavé, že autor na věc přišel vlastně náhodou poté, co se svým kolegou hráli baseball a při zranění lokte u něj a hlavy u jeho kolegy si kolega dal led do motocyklové helmy, aby jej nemusel držet. No a od toho byl už jen krůček k vlastnímu nápadu.

Chladící reakce je čistě chemického rázu a vzniká po reakci dvou látek zabudovaných do konstrukce helmy. Jednou z nich je voda a druhou dusičnan amonný. Silný náraz způsobí, že se obě látky promísí a dají tak vzniknout chladícímu efektu. Reakce prý vydrží až 45 minut, což je doba tak akorát než dorazí rychlá sanitka. Ačkoliv tomu možná někdo nebude věřit, stabilizovaná chladnější teplota mozku může být opravdu leckdy oním malý rozdílem mezi životem a smrtí. Očekává se, že podobně vybavené helmy co nevidět dostanou i vojáci.

• Zdroj: zde