Ačkoliv dnes slyšíme o nějakém skvostném elektronickém vynálezu takřka denně, většinou jde o věci ovlivňující výdrž baterie jen nepřímo - nižšími nároky na energii, kvalitnější prací s taktem apod. Nicméně technologie akumulátorů již léta přešlapují na místě a nesplňují moderní nároky. Pro příklad: I ten nejlepší průměrně výkonný notebook nevydrží v základní konfiguraci více, nežli 2-3 hodinky pilné práce. A je pravdou také to, že výkon procesorů dnes roste výrazně rychleji, nežli právě kapacita baterií.

Sice se již objevily některé vlaštovky i pokud jde o technologie akumulátorů, ovšem označit jejich penetraci na trhu za byť i jen "základní" nelze ani náhodou. A přitom nápady tu jsou: Palivové články, fotovoltaika, cukrové akumulátory s bakteriemi, miniaturní reaktory... Není ale nutno propadat hned beznaději, jelikož se vědě zase po čase podařilo do této branže přece jen jednu velice zajímavou inovaci propašovat.

Novinka pochází od výzkumného týmu vedeného profesorem Dr. Reinherdem Baumannem z Fraunhoferova institutu (Electronic Nano Systems ENAS / Chemnitz), spolu s nímž se na práci podíleli i kolegové z TU Chemnitz a Menippos GmbH. Dr. Andreas Willert, skupinový manažer u ENAS se k projektu vyjádřil následovně: "Naším cílem bylo vytvořit technologii, která umožní masově vyrábět baterie za cenu odpovídající zhruba řádu centů EURa".

Vlastnosti nových baterií se velmi liší od těch konvenčních, na nějž jsme za léta užívání zvyklí. Tato "vytisknutelná" verze váží méně, nežli 1 gram a jelikož nemá tloušťku ani 1 milimetr, je perfektní volbou pro místa s extrémními nároky: To jsou všechny ty bezdrátové bankovní karty, ultra-přenosná mobilní technika a podobná udělátka. K zahození určitě není ani to, že při vývoji bylo bráno v potaz i hledisko ekologické - nové baterie neobsahují žádnou rtuť. A proč se vlastně bateriím říká "tištěné"? Protože jsou vyráběny metodou tzv. síťotisku (šablonový tisk), která je naprosto shodná s dnes již provozovanými metodami pro výrobou plastových výlisků a podobných věcí.

Základní napětí baterií je 1,5 V, ovšem články se dají velice snadno umístit dva a více nad sebe, takže lze snadno dosáhnout násobných výkonů: 3 V, 4,5 V, 6 V atd. A copak se skrývá uvnitř? Novinka obsahuje několik vrstev, mimo jiné i zinkovou anodu a manganovou katodu. Jak už to tak bývá v životě lidském (a ten technologický bohužel nevyjímaje), i tato sympatická technologie má jeden velký zádrhel: Katoda i anoda se během chemické reakce postupně zcela rozptýlí. Baterie jsou z toho důvodu zatím vhodné jen na místa, kde nevadí omezená životnost. Mimochodem, první prototyp byl již laboratorně vyvinut, takže praktického nasazení baterií bychom se snad mohli při troše štěstí dočkat zhruba někdy před koncem letošního roku.

Zdroj:

• http://www.sciencedaily.com/releases/2009/07/090702080358.htm