Graphen ovšem nemá jen světlé stránky, jeho unikátní vlastnosti jej dělají nesmírně těžce implementovatelným stavebním prvkem. V časopise Nature se 1. září objevila informace o tom, že se skupince vědců z UCLA podařilo některé z těchto problémů překonat a vytvořit nejrychlejší graphenový tranzistor v lidské historii.
Základním zádrhelem vždy bylo to, že při tradičních výrobních technikách materiál nebyl dost kvalitní pro výbornou funkci. Tomu by však již měl být jednou provždy konec – profesor Xiangfeng Duan nedávno vyvinul pro graphenové tranzistory postup nový, během nějž bylo využito speciálního nano-drátku jakožto samo-zarovnávací se brány.
Sám vědec komentoval svůj postup těmito slovy: „Nová strategie nám pomáhá překonat hned dvě omezení, známá z předchozích pokusů o výrobu. Jednak to prakticky eliminuje defekty, vznikající při výrobě v samotném graphenu a za druhé, právě díky drátku šlo dosáhnout nevídané pravidelnosti a tedy i výkonu.“
Ale buďme konkrétní – tyto zdánlivě drobné pokroky umožnily týmu vytvořit testovací prototyp graphenového tranzistoru, tepajícího na 300 GHz. To je srovnatelné s tradičními tranzistory a výrobními materiály z látek jako je arsenid galia nebo fosfid india.
Vědci doufají, že z podobné technologie bude jednou těžit nějaký druh vysokofrekvenčního zařízení budoucnosti – od komunikace, přes práci s obrazem, až po radarové technologie.
Zdroj: http://www.sciencedaily.com/releases/2010/09/100903092509.htm
Graphen je jeden atom tenká vrstva starého dobrého grafitického uhlíku, jaký známe všichni z tužek a diamantů, která má však v této formě potenciál učinit elektronická zařízení jednak menšími a v druhé řadě i výrazně rychlejšími. Dobrým důkazem řečeného je rekord, o kterém dnes bude řeč.
