Horká knižní novinka z nakladatelství odborné literatury BEN – technická literatura s názvem Vzestupy a pády české televizní techniky a podtitulem „hold otcům zakladatelům a vzpomínka na léta tovaryšská“ popisuje vývoj české televizní techniky od předválečných počátků až do dneška.
Co si oficiálně přečtete
Jedinečnou publikaci se zřetelným dokumentačním charakterem zajímá nejen vývoj techniky, ale též osudy lidí na pozadí politických karambolů. Události sledujeme spolu s autorem ve třech částech. Nejprve až do zahájení pravidelného vysílání, poté během vrcholné éry české televizní techniky a stranou zájmu nezůstává ani Televizní středisko Kavčí hory od roku 1990.
Komunisté zprvu neměli o televizi zájem, a tak trvalo dalších šest let, než bylo v roce 1953 zahájeno pravidelné vysílání. Následovala éra profesionálního výzkumu vývoje, výroby a výstavby televizních středisek v celé republice. Zařízení bylo elektronkové, později tranzistorové pro černobílou a pak i pro barevnou televizi. Po roce 1990 však toto odvětví zaniká. Kupodivu to neznamená konec české účasti, ale naopak eskalaci. Vznikly nové firmy schopné dodávat na míru vybavení ze zahraničního zařízení, řešit automatizaci a uplatnit informační technologie.
Co se jinde nedočtete
Stojí však publikace z října letošního roku za větší pozornost? Po jejím přečtení odpovídáme jednoznačně: ANO. Pod výsledným dílem se jako autor podepsal Karel Vambera, který svůj celý profesní život spojil právě s televizní technikou. V oboru se pohybuje již dlouhá desetiletí a rozhodně mu není cizí, ba právě naopak – podle všeho jej nadevše i miluje. Hodně toho zažil a mnohé si dosud živě vybavuje. A pokud se již za pomyslnými 625 řádky něco „zatemnilo“, stále zde žije (nebo už taky ne) řada kamarádů, kteří se „synchronizací“ rádi pomohou a dodají k rukopisu cenné připomínky. Mimochodem, prameny v závěru knihy čítají více než stovku odkazů a za zmínku stojí též docela podrobný, věcný i jmenný, rejstřík. Dokážete si pro sepsání monografie představit povolanějšího člověka? A pokud ano, taky by do toho šel?
Odborné předpoklady jsou jedna věc a způsob pojetí záležitostí druhou. A právě zde vystupuje na povrch to nejpěknější z celé publikace – její zpracování. Jakmile totiž k více než 200stránkové knize jednou usednete, budete ji jen těžko dávat pryč. Autor v sobě nezapře laskavého vypravěče, který se celý život snažil vytěžit z dostupných technických prostředků naprosté maximum a nyní tak činí i v případě našeho mateřského jazyka. Vyprávění nabírá spád, tu dílem rozpláče, o list dále zase pobaví a poučí. Tak jako při zasedání prověrkové komise v roce 1971, kdy shodou okolností přišla na řadu jako první rázná uklízečka. Na otázku jejího postoje k bratrské pomoci spřátelených armád odpověděla: „Ty podělaný hajzly jsem umyla a jestli chce někdo dělat tuhle práci, tak tady máte hadr a kýbl.“ Překlepy v textu nehledejte, na vydání si dali skutečně záležet. Snad jen závěrem knihy již oko znavené mnohaletým pohledem skrz televizní kameru na barevné obrazovce tu a tam něco přehlédne. A my s ním. Naštěstí se z toho nestřílí (jako třeba na vysílači Krašov, na HW serveru čtěte též Vysílací věže – turistické cíle nebo cíle pro turisty?).Výklad místy zachází až do detailů, činí to však způsobem, který odborníka nechce urazit a člověka neznalého zase příliš odradit nebo dokonce zmást. V textu se proto neztratí ani lidé mimo obor a čtení si nepochybně užijí i oni. K doplnění vzdělání pak budou v samotném závěru pro jistotu nasměrováni třeba na VUT či ČVUT. Vybrané, méně obvyklé výrazivo autor průběžně vysvětluje. V případě CCD se dokonce nechal unést a na pomoc si přizval něco jako „postrkované kyblíčky s přesypávaným obsahem“.
Vše bude líčeno s nebývalou lehkostí a určitým životním nadhledem. Povídací statě občas sice vystřídá několik faktických odstavců, které však vzápětí usměrňují četné medailónky významných osobností a nakonec ještě filtrují pohledy z druhého břehu. Na výstupu tak dostáváme stabilní zdroj prostý informačního šumu, ke kterému se lze s důvěrou připojit, dále zdobený nesčetnými dobovými fotografiemi budov a zejména pak nejrůznější televizní techniky ve stupních šedi, ale též barvě. Nechybí zde ani schémata – elektronkové předzesilovače, snímkový a řádkový rozklad. Tady si snad čtenář může postesknout, že se cenné obrázky nedostaly alespoň na křídu, která by jim slušela více.
Knihu si určitě přečtěte
Pokud jste dosud nevěřili, že i vývoj televizní techniky může být jedním velkým dobrodružstvím, po přečtení nové knihy Vzestupy a pády české televizní techniky již nebudete na pochybách (dvě ukázky). Zjistíte „kolik nadšení, úsilí a odborných znalostí konkrétních lidí se skrývá za televizní obrazovkou“ a rovněž se dozvíte něco o tom, „jak nekompetentní ideologická rozhodnutí mohou poškodit či zničit celá průmyslová odvětví“. Slavnostní křest proběhl 10. listopadu v kongresovém sále Masarykovy koleje ČVUT (celá zpráva).
Píšete – li o něčem co máte rádi, čtenář to pozná. A tak se se stejnou chutí jako já začtěte do „vyprávění o narození krásné dívenky jménem televize, která byla od počátku milovaná, rozmazlovaná a současně zneužívaná. Vyrostla z ní kurtizána první kategorie, která je ochotná vyhovět každému, kdo ji živí,“ která „po léta bohatla a přibývala na váze. Dnes, ve svých šedesáti letech už nemá monopol, je velmi bohatá, ale musí se o místo na slunci dělit s několika sestrami a stádem příbuzných.“
Je moc fajn, že si někdo dal tu obrovskou práci a vše pečlivě narovnal do jednoho působivého celku a nebál se říct, jak to tehdy vlastně celé bylo. A pro kutily přináší zkušený autor v samotném závěru knihy ještě zajímavý návod na „tuning“ spočívající v tom, že si pod obrazovku, nebo dnes spíše panel, nainstalují speciální ochrannou nádobu. Vyzkoušejte na straně 213.
Komentáře
Kniha
Krásná knížka přečetna za 2 dny .
Mnoho obrázků a věcí které člověk netušil .)
Díky