Jste zde

První pomoc při úrazu elektrickým proudem (pro obyčejné smrtelníky)

Zapojení zde uvedená jsou většinou napájena pomocí bezpečného napětí. Na druhou stranu část z nich má síťový transformátor, a tím vzniká určité nebezpečí. A koneckonců i při běžné práci se občas člověk dostane do situace, kdy ho to „kopne“. Jak v tomto případě postupovat si povíme v dalším povídání.

Základní pravidla se dají shrnout do jedné věty: „Postupovat opatrně, myslet, neriskovat, ale pracovat rychle“. V tom tkví celé tajemství úspěchu.

Tak tedy co dělat za této situace: Otevírám dveře dílničky a vidím pod stolem bezvládné tělo člověka. Mého bližního, kamaráda, sourozence…

Emoce ženou člověka kupředu a co nejdříve zjistit co mu je. Případně na něj sáhnout a pomoci mu.

Jenže pokud přesně tohle člověk udělá, bude mít další návštěvník situaci pestřejší. Už tam nebude jedno tělo, ale dvě.

Takže nejprve je potřeba se podívat, jestli není postižený zapojený do obvodu elektrického proudu, a v případě, že je, tento obvod nejprve odpojit a teprve potom dělat cokoli jiného.

Odpojit proud lze několika různými způsoby:

  • vypnout vypínač na stole, pokud je to laboratorní stůl a má hlavní vypínač
  • vytáhnout síťovou šňůru
  • vypnout jističe, pokud jsou rychle dostupné
  • pomocí něčeho suchého a nevodivého odsunout pryč vodič nebo postiženého
  • pokud se jedná o napětí do 1000V lze vodič i přeseknout

    Vypnout vypínač na laboratorním stole je nejlepší řešení, ale málo kdo to má doma takto udělané. To je spíše situace ve školních laboratořích nebo podobných prostorách.

    Vytažení síťové šňůry je také dobré, ale někdy neřešitelné, protože se nejprve musí najít, což bývá mnohdy značný problém.

    Vypnutí jističů již není tak dokonalé, protože člověk může vypnout i to, co bude potřebovat. Například světlo. Ale pokud není jiná možnost, je dobré všechno.

    Odsunout postiženého nebo přívodní vodič. To se snadno řekne, ale někdy hůře provede. Vodič se dá odsunout rukou, pokud se kabelu dotýkáme na jeho bezpečně izolované části. Také to lze vařečkou, kusem prkna, ramínkem… Postižený se dá odtáhnout mocí prkna, svetru, kusu špagátu (ne kolem krku!)… Možností je vícero, ale je nutné si dát pozor. Při dotknutí se živé části může mít zachránce značný problém s tím, že zapojí do obvodu poruchového proudu i sebe.

    Při napětí do 1000V lze použít sekyrku a kabel normálně přeseknout. Je to ale hodně nebezpečné a proto je potřeba tuto možnost použít jako poslední volbu, pokud není jiná možnost.

    Přeseknutím se jednak odpojí proud a druhak se skoro na 100 % vybaví jističe zkratovým proudem přes těleso sekerky. Problém nastane v případě, že se jedná o silnější kabel dimenzovaný na vyšší proudy. Zkratový proud může sekerku roztavit a ta se následně může rozstříknout po okolí a popálit oba účastníky situace a ještě něco zapálit. Takže přeseknutí kabelu k televizi nebo k počítači je dobré řešení. Pokud se jedná o kabel k míchačce na beton, k provizornímu výtahu, nebo podobným strojům, je potřeba jednat opatrně a raději se ještě jednou podívat po nějakém vypínači. To samé platí pro stabilní stroje někde v dílně. Pro vyšší napětí je tento postup zakázaný, je to již příliš nebezpečné.

    Všechny operace při odstraňování postiženého nebo kabelu je dobré provádět jednou rukou a to tou pravou. To není diskriminace leváků ale ochrana. Pokud si zachránce přeci jenom sáhne, je průchod proudu pravou rukou méně nebezpečný. Proud jde mimo srdce. Proto také není dobré se zapřít o topení a jiné podobné předměty.

    Pokud je postižený bezpečně mimo dosah elektrického proudu, je nutné dále postupovat rychle, ale ne zbrkle. Zbrklým postupem se dá přivodit více škody než užitku. Tak tedy:

    Nejprve zjistit jestli postižený je při vědomí. Pokud je, je vlastně vyhráno. I tak by se měl postižený dopravit do nemocnice na vyšetření. Někdy může proud způsobit vnitřní poškození, které není na první pohled viditelné. Něco jiného je „kopanec“, kdy se člověk hned pustí, a něco jiného je několika sekundový nebo i minutový průchod proudu tělem.

    Pokud je postižený v bezvědomí, je nutné zjistit, jestli dýchá a má akci srdeční – jestli mu bije srdce. Pokud je jedno i druhé splněno, tak s ním nehýbeme, necháme jej v té poloze, v jaké je, a zavoláme záchrannou službu. Číslo je 155. Volat na číslo 112 je zbytečná ztráta času, protože hovor vezme dispečink hasičů a musí pak zprávu předat dále. S postiženým nehýbeme proto, že nikdo neví, o co se kde praštil a jestli nemá něco zlomeného. Například páteř, stehenní kosti a podobně.

    Do příjezdu sanitky je potřeba postiženého hlídat a kontrolovat jestli dýchá a jestli se jeho stav nehorší. Také je dobré poslat někoho vyhlížet sanitku a připravit cestu pro lékaře. Není nic hloupějšího, než sanitka čekající pod domem u zamčených dveří…

    A je tu nejhorší možná varianta. Postižený je v bezvědomí, nedýchá a nemá pulz.

    V tom případě jej vytáhneme zpoza stolu na rovnou zem, uvolníme oděv a lehce zakloníme hlavu. Tím může dojít ke spontánnímu obnovení dýchání tím, že se uvolní dýchací cesty. Pokud se tak stalo, postupujeme podle výše uvedeného. Pokud se nestalo, je nutné postupovat dále.

    Zkontrolujeme obsah dutiny ústní, je dobré se tam podívat a pak sáhnout. Pokud v ústech něco je, musí se to vyndat. I zubní protéza. Pravé zuby je dobré nechat na místě, postižený je bude s největší pravděpodobností ještě potřebovat. Pokud stále ještě nezačal dýchat, nezbývá než zahájit nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z plic do plic. Ambuvak má doma asi málokdo. Oproti minulosti je jedno jestli je jeden zachránce nebo jich je více. Poměry a rychlosti jsou stejné.

    U dospělého člověka je to 30 stlačení rychlostí 100x za minutu a 2 vdechy na střídačku.

    U dětí je to stejné, pokud se nejedná o novorozence. Tam je poměr 3:1 vyšší rychlostí. Ale miminko nebude samo pájet, takže si toto pamatovat člověk ani nemusí.

    Stlačení se provádí na středu hrudní kosti asi 6 až 8 cm hluboko. Je to hodně, člověku se nechce postiženého takto „týrat“, ale je nutné ho pořádně zmáčknout (tentokrát doslova).

    Při umělém dýchání je potřeba mít rozum a nefoukat do postiženého jako do matrace. U dítěte je potřeba dávat ještě více pozor. Hrudník se musí zvedat a klesat, ale břicho se hýbat nemá. Vzduch patří do plic, ne do žaludku. Pokud jde proud vzduchu proti velikému odporu znamená to, že v dýchacích cestách je nějaké překážka a ta se musí uvolnit.

    Při zahájení resuscitace (oživování) je dobré nejprve začít a minutu oživovat a teprve potom volat záchrannou službu. Je to z toho důvodu, že se může podařit jej do té jedné minuty oživit. A pokud se to nepovede, dostal mozek určité množství kyslíku a vydrží o něco déle bez poškození. Mezi tím vyřídíme hovor s dispečinkem.

    Pokud z libovolného důvodu nezahájíme dýchání z plic do plic, je dobré alespoň masírovat srdce. V plicích je určité množství vzduchu a to někdy stačí. Navíc pohybem hrudníku se ho část přeci jenom obměňuje. I jen samotnou nepřímou masáží srdce hodně zvyšujeme pravděpodobnost přežití postiženého. Někdy má člověk jen psychické zábrany dýchat do jiného, ale někdy to opravdu nejde. Například když je postižený popálený v obličeji, má utrženou část dolní čelisti a podobně.

    Kdy se nezahajuje resuscitace?

  • pokud je jasné, že postižený nežije (například utržená hlava, zuhelnatělé tělo…)
  • pokud se jednalo o nevyléčitelně nemocného v konečném stadiu nemoci

    Ve všech ostatních případech je povinností každé občana ČR první pomoc poskytnout. Výmluvy typu „já to neumím“ nejsou argument. Zavolat sanitku může kdokoli a vypnout proud také. Pokud se tak nestane, vystavuje se člověk trestnímu stíhání a postihu v podobě vězení.

    Kdy lze resuscitaci ukončit?

  • jejím kladným výsledkem – postižený začne sám dýchat
  • příjezdem pomoci a předáním postiženého profesionálům
  • příjezdem lékaře, který konstatuje smrt
  • naprostým vyčerpáním zachránců

    Při úrazu proudem se vyskytují i jiné úrazy, ale ty se pak ošetří jako každý jiný podobný úraz. Tento článek měl upozornit na nebezpečí a pomoci při tom nejvážnějším úraze, který může vzniknout. A tím je ohrožení života. Popáleniny, odřeniny a podobná zranění jsou jistě nepříjemná a někdy i vážná, ale není u nich tak veliké nebezpečí z prodlení. U zástavy dechu a srdce je však nebezpečí z prodlení ohromné.

    Moc bych si přála, aby tyto informace nikdo nikdy potřeboval, přesto je dobré je bezpečně znát.

Hodnocení článku: 

Komentáře

Pokud stále ještě nezačal dýchat, nezbývá než zahájit nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z plic do plic.

Ač nejsem lékař ani záchranář, troufám si tvrdit, že zahájit srdeční masáž někomu, komu srdce "funguje", může dotyčného zachraňovaného v případě zdatného "zachránce" i ohrozit na životě.

 

Pokud postižený nedýchá, je potřeba zahájit umělé dýchání, ale ne masáž srdce. Tu je potřeba zahájit teprve v případě, že nezaregistrujeme srdeční činnost (nenahmatáme puls).

 

Prosím autorku a/nebo admina, aby dotyčnou informaci patřičně opravili.

 

David

Máte vlastně pravdu, ale problém je v tom, že kdo neumí puls vyhmatat, tak u této zkoušky může trávit mnoho drahocenného času.

V článku je navíc napsáno, že postižený nedýchá a nemá srdeční akci. Myslím, že normální člověk pochopí, že tlukoucí srdce nebude masírovat.

A pokud nějakou dobu skutečně nedýcháte, tak se srdce stejně zastaví. Jak dlouhá je tato doba je individuální. Dýchání a činnost srdce jsou spojené, ačkoli je každá část řízená z jiného centra. Po zástavě dechu přestane srdce pracovat, po zástavě srdce, přestanete dýchat.

Asi bude lepší větu trochu upravit, udělám to odpoledne, až přijdu z práce.

přesně tak, základní životní funkce jsou na sobě závislé, pokud selže jedna, následně selžou ostatní. Pro neznalce je to PULS, DECH a VĚDOMÍ. Pokud se zastaví dech, tak se nezdržujeme hledáním pulsu, protože se pochvíli také zastaví, pokud není obnoveno dýchání.

Taky nejsem lekar, ale mam skolitele prvni pomoci a opravdu se uci, ze hledani pulzu = cekani na smrt. Je to tak jak pise autorka, neni dech = tep nebude brzo taky. To byste musel ten uraz/udalost primo videt. Nicmene tep se v podstate kontroluje az kdyz jsou zajisteny zaladni zivotni funkce (vedomi, dech, zastavene masivni krvaceni). Do te doby je to jen ztrata casu.

Číslo je 155. Volat na číslo 112 je zbytečná ztráta času...

to si děláte srandu, ne? čekám že na toto tvrzení máte nějaký důkaz, výzkum, či něco jiného. prosím uveďte zdroj. děkuji

Nedělám si srandu, tuto informaci jsem dostala z více míst, většinou přátel či školitelů zdravotníků. Možná se něco změnilo a telefon nevezme dispečink hasičů, v tom případě mne vyveďte z omylu. Ale pokud je všechno "při starém" tak dochází ke zbytečnému zdržení.

112 je super, pokud nevíte koho vlastně potřebujete a nebo když by bylo potřeba zavolat hasiče i sanitku najednou, tak je 112 správná volba.

Osobně nemám jiné argumenty, než články v novinách, reportáže v TV a osobní zkušenost a ve všech těchto případech lze polemizovat o věrohodnosti, ale :

  • - Asi před rokem se psalo v novinách, že volání přes 112 prodlužuje kvůli dvojímu přepojování rychlost reakce, protože když "vystresovaný" člověk volá na 112, tak nejprve z něj musi vyždímat spojovatelka o co jde, pak ho přepojí a ždíme to z něj příslušná operátorka. Uznávám ale, že na jedno číslo si podobně "zmatený" člověk vzpomene snáze. Kazdopádně linku 112 provozuje HZS a na lékaře nebo policii je tedy nutné přepojení
  • - Asi před měsícem byla na Nově ale i na ČT1 reportáž, jak se všichni cvoci s falešným voláním obrací na 112 a jak je to přetěžuje a šéf nějakého dispečinku na 112 sám potvrzoval, že pokud si vzpomenete na jednotlivá čísla, je vhodnější tam volat přímo (ne, již si nepamatuji, jestli vystupoval na Nově nebo na ČT1 :) ).
  • - Na podzim jsem volal 155 3x pro svého otce (1x akutní potřeba, 2x převoz) a ve všech případech jsem byl lékařem pohotovosti.

Pokud do někoho, jako do mne, od mala všichni cpali čísla 150, 155 a 158, tak celkem nemá důvod zmatkovat a je určitě rychlejší a smyslupnější volat přímo. V opačném případě je pochopitelně 112 snazší, než lovění přímého čísla v paměti.

nesouhlasim s tim ze by vas operator(ka) HZS prepojovala na nekoho u zdravotniku. jako argument uvedu napr. tentot tyden udelovane ceny poradu TV Nova 112 - kde byla ocenena operatorka linky 112 za pomoc pri zachrane ditete! pokud vim, nikoho nikam nepropojovala. Linku 112 sice provozuji hasici, ale stejne tam jako operator(ka) podle me sedi zdravotnik.
Ze nekdo pretezuje linku zbytecnym volanim to nepovazuju jako argument, protoze takto muze kdokoliv pretezovat i jednotliva cisla.
Dale si dovolim tvrdit ze na klasicka cisla 150,155,158 jiz temer nikdo nevola (mozna jen ti starsi ano), jako argument uvadim - Jen za loňský rok 2008 směřovalo na linku 112 v ČR celkem 3 756 298 volání, kdežto na tradiční „hasičskou“ linku 150 to bylo „jen“ 616 945. (zdroj www.zachranny-kruh.cz).
Dale by me zajimalo jak se na tyto 3 cisla dovolate pokud napr nemate vlozenou SIM do telefonu, jste v zahranici a nemate roaming, mate zablokovany mobil atd. atd.? Pokud se v techto pripadech budete snazit vytacet 155 tak to pujde tezko - vzledem k tomu ze 90% volani je pres mobil...
Nevim tedy proc v tom clanku je tak tvrde utoceno proti 112...
Pokud jsou moje argumenty mylne, budu rad kdyz me je nekdo vyvrati. :)

Pokud mam telefon, je v něm i SIM karta. A pokud není, tak zavolám na 112, od toho tu to číslo je. Zrovna tak, pokud jsem v pohraničí a telefon se mi "chytne" na nějakou cizí síť. Ačkoli pak to nejspíše vezme někdo ze zahraničí, nebo se pletu?

Nepřipadá mi, že bych nějak tvrdě útočila na linku 112.

Podle toho co píšete mi ale vychází lépe zavolat na 150 než na 112, protože je méně zatížená a rychleji se dovolám. Ale to je spíše můj názor.

jak presne funguje prepojovani v zahranici to nevim, ale vzhledem k tomu ze i kdyby se tak stalo, je porad lepsi se domluvit s nekym nez se nedovolat nikam. vzhledem k tomu ze operatori na 112 musi umet myslim min. 3 jazyky tak se s nimi vzdy urcite domluvite.

Volat na číslo 112 je zbytečná ztráta času... - no tak to me jako tvrdy utok pripada :)) ale jak pisete, je to taky muj nazor...

Určitě je lepší volat než nevolat. Ačkoli já bych se s nikým jiným nedomluvila. Vím, je to moje chyba, ale je to tak. Ačkoli vlastně umím tři jazyky: česky, slovensky a pak ještě ZJ ani jedno však není použitelné pro telefonování s německým operátorem.

Mně to jako tvrdý útok nepřipadá, ale nechci se o tom hádat. Myslím si, že z těchto komentářů je jasné, co kdo myslí.

Pár poznámek ke lince 112.
Operátoři linky 112 musí umět minimálně jeden světový jazyk. Což u nás v praxi znamená přesně 1 jazyk. V Polsku jsme volali na linku 112 a protože neumíme polsky zkoušeli jsme angličtinu. Trvalo asi minutu než sehnali někoho kdo umí anglicky.

Výhody linky 112 spočívají v možnosti nahlášení události, která vyžaduje zásah všech složek (PČR, ZZS, HZS) na jedno místo.
Nevýhoda je v určitém zdržení. To není sice velké, ale pokud potřebujete jenom doktora tak je naprosto zbytečné volat na 112ku, kde sedí hasič(ka). Ta má sice nějaké vzdělání v první pomoci, ale nikdy nebude mít takovou kvalifikaci jako má sestra u ZZS.

Navíc se může stát, že se díky "obsazenosti" nejbližšího centra dovoláte do vzdálených krajů. Např. z Liberce se můžete dovolat až do Prahy. To mě přivádí k největšímu problému 112 a tou je neznalost místa. Pro volajícího je pak mnohem obtížnější vysvětlit kde že to přesně potřebuju tu sanitku (pokud neznám přesnou adresu).

Propojení ZZS s centry 112 stále není funkční (rozhodně né v celé ČR).

Argument "když mám z telefonu vyndanou sim kartu ...." mi přijde naprosto zcestný. Jak často vyndáváte z mobilního telefonu SIMkartu?

Radek

Pár poznámek ke lince 112.
Operátoři linky 112 musí umět minimálně jeden světový jazyk. Což u nás v praxi znamená přesně 1 jazyk. V Polsku jsme volali na linku 112 a protože neumíme polsky zkoušeli jsme angličtinu. Trvalo asi minutu než sehnali někoho kdo umí anglicky.

Výhody linky 112 spočívají v možnosti nahlášení události, která vyžaduje zásah všech složek (PČR, ZZS, HZS) na jedno místo.
Nevýhoda je v určitém zdržení. To není sice velké, ale pokud potřebujete jenom doktora tak je naprosto zbytečné volat na 112ku, kde sedí hasič(ka). Ta má sice nějaké vzdělání v první pomoci, ale nikdy nebude mít takovou kvalifikaci jako má sestra u ZZS.

Navíc se může stát, že se díky "obsazenosti" nejbližšího centra dovoláte do vzdálených krajů. Např. z Liberce se můžete dovolat až do Prahy. To mě přivádí k největšímu problému 112 a tou je neznalost místa. Pro volajícího je pak mnohem obtížnější vysvětlit kde že to přesně potřebuju tu sanitku (pokud neznám přesnou adresu).

Propojení ZZS s centry 112 stále není funkční (rozhodně né v celé ČR).

Argument "když mám z telefonu vyndanou sim kartu ...." mi přijde naprosto zcestný. Jak často vyndáváte z mobilního telefonu SIMkartu?

Radek

Nevim o tom, ze by Cina, Japonsko a ci Iran meli linku 112 :) Ne, ted vazne, argument o Cine ci Japonsku je samozrejme naprosto scestny, ale stejne tak ne ulne presna je Vase argumentace na cislo 112 v cizine. Ano, je to tisnova linka v cele EU a prave kvuli EU se u nas zavadela, ale ne vsude se s ni dovolate. I kdyz souhlasim, ze cech bude mit asi nejvetsi sanci na potrebu tisnoveho volani prave v EU. Jak je to s mobily a volanim na narodni cila nevim a zkouset to nehodlam at se nestanu cislem ve statistice.

OK, Linka 112 mela za rok 2008 3 756 298 volani. Beru, ale podle Vami citovaneho zdroje je take 80% volani falesne (pravda rok 2007 - viz http://www.zachranny-kruh.cz/statisticke_informace/na_tisnove_linky_112_... za 2008 to bylo tusim "jen" 60%, alespon si na to vzpominam z nejake reportaze). Je mi jedno, jestli volam na tu a nebo tu linku, zajima mne jedine jestli se dovolam a pokud je nyni pretizna linka 112 a ostatnim se diky tomu ulevilo, fajn, budu volat tam, kde mam vetsi sance Poud povazujete 616tisic volani jako nikdo, tak zkuste predpokladat, ze stejna cisla volala i na 155 a 158 (a tech na 155 bude asi men a na 158 bude vice, jsem liny hledat realitu) tak je to temer 2miliony volani! Tedy polovina toho co na 112 a pokud odectu falesna volani, vyjde to vice mene na stejno.

Chcete-li nejake jine argumenty pro pouziti linky 155, pak napriklad na adrese http://www.hzsmsk.cz/sklad/kraoo/srpen.pdf je dokument kde se pise: "Pro česky hovořícího občana je ale nejvýhodnější, pokud podle druhu mimořádné události využije některého z národních čísel tísňového volání - 150, 155, 158, 156."

Z toho si mohu dovodit vetu "Volat na linku 112 je zbytecné a je vyhodnějsi volat na 155"

A to prosim pise Hasicsky zachrany sbor. Podobne citace by bylo mozne dohledat i z jinych zdroju. Nechci rikat, ze je 112 k nicemu a souhlasim, ze mit jeden pevny bod ve vesmiru ma sve vyhody. Osobne bych tu větu s telefonním číslem napsal jinak, ale rozhodne ji nepovazuji za srandu.

S dovolenim jeste jedna citace : "Pokud volající v současnosti potřebuje ZZS a volá na tísňové číslo 112, je nutné hovor po zjištění podstatných informací přepojovat na ZZS, kde je volající znovu dotazován na již zjištěné informace, nebo jsou údaje o mimořádné události předávány telefonicky z call centra 112 na operační středisko ZZS. Dochází tak zbytečně ke zpoždění v odbavení volajícího. Pokud by tedy došlo k datovému propojení operačních středisek ZZS s technologií 112, k prodlení v odbavování tísňových hovorů by nedocházelo.". Zdroj http://www.katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=2593

Ano, jsem si vedom data vydani 28.02.2006 a mozna uz k datovemu propojeni doslo, ale z clanku je jasne patrne, ze v pripade kdy potrebujete jen doktora, nebo jen policii, je narodni cislo vyhodnejsi.

Kazdopadne jak jsem jiz napsal pred chvili, smysl linky 112 popirat nechci

nejsem odbornik ale formulaci typu: 30 stlačení ... a 2 vdechy na střídačku - nechápu.
pokud vim tak to maji byt 2 vdechy a 15 stlaceni a je jedno jestli ozivujete sam nabo jste dva. dal se taky masaz ma zacit uderem do stredu hrudniku, pac je sance ze tak zachranovany nabehne sam (neco s fibrilaci srdce). taky je dulezize zacit reuscitovat nejpozdeji do 20s od nalezu postizeneho.

mozna jsem moje poznamky rypave, ale tady jde opravdu o zivot a tak uvadet zkreslene informace (a to ne umyslne, ale byt jen zkreslene ci nepresnou formulaci) je podle me zcela nevhodne.

A čím se moje formulace liší od té vaší? Jedině tím, že uvádím 30 stlačení a ne 15. Těch 30 je nejnovější doporučení, pokud ale budete mačkat 15x a pak dýchat, je to také dobré. Ono je vlastně dobré všechno, co pomůže.

Prekordiální úder může pomoci, ale jen pokud vidíte, jak zástava začala. A to je právě těch asi 20 sekund, někde se uvádí i 30 sekund. Tento úder pomůže při fibrilaci komor, při zástavě většinou nikoli.

Resuscitace má začít tak brzy, jak to jenom je možné, podle toho co píšete bych zase pochopila, že pokud budu vyšetřovat déle než 20sekund, tak už začínat nemám?

Zajímá mne, zda operátor si může zjistit místo odkud volám. Pokud volám odněkud kde to neznám tak asi dost obtížně budu přesně určovat místo kam má přijet sanitka - ono i v městě kde jsem se narodil a celý život žiji než vysvětlím operátorovi že je to kousek od náměstí, musí se jet kolem kostela a druhou ulicí doprava co nevím jak se jmenuje zabere dost času.
Už jsem se na to párkrát ptal a informace co jsem dostal jsou dost nejednoznačné.

Nám doporučovali, že ve většině měst je například na každé pouliční lampě štítek s číslem. Tyto čísla jsou registrovaná a i podle nich může dispečerka určit celkem přesně kde jste. Jistě, že tyto štítky nejsou všude, ale někdy by to mohlo pomoci :)