Pokud jde o hledání energetických alternativ, tak kromě jiných originálních zdrojů jsou velké naděje upírány zejména k solárním článkům. Nakonec, rostlinám se takto daří sbírat energii slunce již po miliardy let, tak proč se neinspirovat? Je samozřejmé, že každá technologie má svoje pro a proti, což se pochopitelně týká i solárních článků, nicméně je také nezpochybnitelným faktem, že kdyby bylo pouhých 0,3 % celé Sahary pokryto podobnými kolektory energie, stačilo by to k zásobování energií celé Evropy, a to relativně "čistou" cestou. Právě z tohoto důvodu (a jak se brzy dozvíte, i z dalších) se již zhruba za měsíc chystá sněm cca 20 německých firem, které přemýšlí, nakolik je realizace a kompletní zpracování podobného projektu možná.
Za organizací meetingu i projektem samotným stojí společnost Desertec Foundation, která navrhuje postavit v oblasti Severní Afriky solární elektrárny schopné dodat 100 GW energie. Jak se sami můžete přesvědčit z obrázku Severní Afriky, do pouště zasazené červené čtverečky ukazují, jak velkou plochu pouště by bylo třeba pokrýt, aby dodávka energie pokryla příslušnou spotřebu. Nutno doplnit, že Desertec již v úvodu opatrně navrhuje rozdělit projekt na řadu menších buněk umístěných do politicky stabilních oblastí.
Pokud bychom se na tento projekt podívali řečí čisté matematiky, pak je zřejmé, že cca 80x překonává co do velikosti i projekt "PG&E and BrightSource" chystaný do pouště Mojave. Ale zpět do Afriky: Přeměněná energie by se distribuovala prostřednictvím vysokovoltážní sítě přes Středozemní moře do Evropy, kde by přidávala nemalých 15 % z dnes poptávané energie. I ti největší optimisté ale tvrdí, že projekt je a bude zatím ještě nejméně dalších 10-15 let ve stádiu "offline".
Je zajímavé, že i přes právě probíhající ekonomickou krizi jsou společnosti jako Siemens, Deutsche Bank či energetické RWE a E-on (+ dokonce i pojišťovna Munich Re) tímto projektem fascinovány. Všechny ekonomické subjekty zatím shodně potvrdily, že je to jejich způsob boje proti změnám klimatu a energetické krizi, jež by se měla projevit někdy kolem roku 2050. Z tohoto důvodu se rozhodly, že je třeba začít jednat již teď. Mimochodem, ke stavbě rozdělené obří 100 GW elektrárny bude třeba celková investice dosahující nejméně 400 miliard EUR.
Tím ovšem zajímavosti kolem projektu zdaleka nekončí. Ještě hrůznější, nežli krize energetická, je ta vodní, která nastane o cca 25 let dříve. Proto tvůrci projektu doufají, že se jim podaří v Africe zkombinovat solární instalace s odsolovacími (v těch se s využitím "odpadního tepla" vypařená mořská voda opět kondenzuje z páry na pitnou), jež by měly v těchto oblastech zajistit i rozvoj zemědělství a dostatek pitné vody pro lidi, zvířata i pole.
Nicméně, ne všichni vidí tento projekt v růžových barvách. Kupříkladu Herman Scheer (prezident evropské asociace pro obnovitelné energie) se nechal slyšet, že je celý projekt "velmi problematický" s ohledem na písečné bouře, jednání s africkými zeměmi, v plnění termínů atd. atd. Tak či onak jisté je jedno: Neustálé spalování fosilních paliv není s ohledem na pořád rostoucí populaci z dlouhodobého hlediska nijak zvlášť rozumným řešením.
Komentáře
Ti hoši asi viděli Saharu jen na obrazku
Jinak si neumím vysvětlit jak mohli přijít s takovouto utopickou kravovinou, Po prvni písečné bouři budou mít z těch zrcadel krásně přebroušené plechy, které moc světla neodrazí. Dalsi věc je jak jako chtějí tech 100GW dostat do Evropy tj. několik tisic km daleko, i při 1MV vedení to stále je trochu moc amter a ztráty obrovské, přičemž napětí už moc zvyšovat dále nejde neb na to již nejsou vhodné izolanty atd.
Pokud se blíží bouře,
Pokud se blíží bouře, můžou se zrcadla sklopit a spustit dolů, tím se ochrání odrazná plocha.
Tím ale bohužel nezmizí
Tím ale bohužel nezmizí problém s pískem v mechanických částech. Po první bouři budou mít všechny ložiska a písty úplně zaprášené a nevičístí je už vůbec nic. Jsem opravdu zvědavý, jak tyto problémy vyřešili.
Raději ITER
Všechny technické problémy i politická rizika zde zmíněné by odpadly, kdyby se konečně pořádně zainvestovalo do ITERu. Ten čeká na realizaci podstatně déle :-(
ITER
To by bylo samozřejmě ideální řešení, bohužel současná politika se zvrhla do populistických alternativních řešení. Jak lidi slyší , že součástí je nějaký reaktor....
ITER je utopie
každý projekt, o kterém se teoreticky mluví více než 15 let a během této doby nedojde k realizace je evidentně utopie.
Izolanty a podobné námitky a jěště ITER
Rozhodně vás nechci naštvat, ale experimenty se stejnosměrným vedením o napětí 1200 kV se dělaly již hodně dávno, desrtec počítá s pouze s 800 kV DC. Kable je možné vyrobit až do toho 1,2milionu voltů - mají v průměru kolem 1 metru.
Co se týče ITERu - za 50 let snah se zatím nic nepodařilo. Já neříkám, že by to nebylo dobré, nicméně spolykalo to bez větších výsledků už tolik peněz, že by se za to pořídit několik projektů Desertec.
fotovoltaické ?
Pokud vím, tak by se nemělo jednat o fotovoltaické řešení ,ale tepelné, které by dávalo smysl. Transport energie by byl určitě velký problém,už kvůli nestabilitě oblasti (politické). Vznikla by další závislost, podobná dnešní závislosti na plynu a ropě.
Ano v tom článku je pár chybek
Jde o solárně termické elektrárny, kde zrcadla ,pravděpodobně budou uspořádana do kruhu, koncentrují sl.záření do jednoho ohniska na věže uprostřed kruhu, ohřívají teplonosné médium a to ve výměnících vyrábí páru pro turbíny. Celý systém mnoha takových elektráren má být spojen do sítě, spoječně s větrníky na atlantickém pobřeží Afriky a rovněž má obsahovat akumulační zásobníky - podrobnosti nezvřejněny, pravděpodobně průtokové baterie, které mají zajistit i několikahodinový provoz elektráren v době mino svit - v noci.
Doprava energie
Neslo by rozkaladat vodu na kyslik a vodik a ten pak distribuovat?
Učinnost celého systému, Honza Z.
Projekt je to moc hezký, ale na papíře funguje včechno :-( Když se podíváte hlouběji na účinnosti zařízení v Mojavské poušti, velmi rychle zjistíte, že jakž takž ucházející účinnost mají komplexy
s výkonem 300 MW (a větší) sestavené z válcových parabolických zrcadel (účinnost ~15%) nebo samostatně naváděné jednotky parabolických zrcadel se Stierlingovým motorem v ohnisku (pracovní médium hélium, účinnost ~ 25 až 30%). Systémy s odraznými zdrcadly uspořádanými v kruhu (např. Solar Tres ve španělsku - omlouvám se nepíše to velké š) mají naději na efektivní využití v místech se slunečním ozářením ~2 kW/m2 (ze Slunce z vesmíru přichází ~ 1,350 kW/m2) což je způsobeno vhodným terénem, který odrazem zvyšuje vstupní výkon až na zmíněné 2 kW/m2.
V článku jsou však zmíněny fotovoltaické panely (účinnost ~15% v případě monokrystalického Si) a ty vyrobí DC. Přeměna na AC je s účinností 92 až 94%, tedy další ztráty. Německo vyrábí solární články ve velkém, včetně solárních panelů. Tenhle průmysl potřebuje odbyt a s klesající koupěschopností obyvatel v době krize je každá záminka dobrá. Jenže čím je větší okolní teplota, tím je účinnost Si fotovoltaiky horší (monokrystal Si má záporný teplotní koeficient -2,1 mV/°C). Lze namítnout, že sytémy s fresnelovými čočkami mají účinnost kolem 27 až 30%, ale musí být na slunce naváděny s přesností zhruba 0,5 °! Tedy přesnou a tím i poměrně nákladnou naváděcí montáží.
A pak samozřejmě nějak vyrobenou energii dopravit do Evropy (viz. výstižný komentář o ditribučním napětí sítě).
Přeměna elektřiny na vodík je opět s nepříliš omračující účinností a v to nejsou započítány náklady na jeho dopravu a rozvoz k potenciálním čerpacím stanicím.
Celé se mi to jeví jako snaha fotovoltaického průmyslu "kde nalézt vhodný odbyt, ať to stojí co chce".
ekonomicky nesmysl
Uvažovaný projekt vyprodukuje 100 GW za 10 bilionů korun.
Dostavba Temelínu, tuším 4 bloky o výkonech cca 500 GW, za 100-200 miliard.
Pravý důvod tohoto projektu je pouze, jak již zde bylo zmíněno, zvýšit odbyt solárních panelů.
Temelín
Nechci nic obhajovat nebo odsuzovat, jen technická: Temelín teď: 2 GW, po dostavbě: 4 GW.