Všechny zmíněné instrumenty byly dobře známy starověkým civilizacím, ovšem nám již nikoliv, jak zní je tedy celkem logicky již dávno zapomenuto. Podobné historické hudební nástroje mohou být pro lidskou civilizaci ztracené z několika důvodů: Buď nikdo neví, jak se na nástroj správně hrálo, anebo jsou zkrátka příliš náročné na výrobu (není znám správný materiál nebo postup).
Vědci stojící za projektem ASTRA (Ancient instruments Sound/Timbre Reconstruction Application) ale mají naštěstí na věc jiný názor. Za pomoci počítačového modelování a grid-computingu (distribuce náročných výpočtů mezi mnoho obyčejných PC) se rozhodli jejich zvuky zrekonstruovat.
Tým má již za sebou i první úspěchy - podařilo se mu znovu oživit zvuk nástroje známého jako "epigonion". Jak jsme ale naznačili v úvodu, čeká na vědce ještě pěkná řádka dalších výzev. V nejbližší době bychom se tedy měli dočkat zvuku nástrojů salpinx (něco jako trumpeta), barbiton (kytara), auolos (hoboj) a syrinx (panova flétna). Plánuj? se i některé bubny.
Cílem projektu je nechat ve finále zaznít skutečně unikátní orchestr "Lost Sound Orchestra" složený pouze z takovýchto znovuobživlých nástrojů. A pozor, nepůjde o nějaké obyčejné vygenerované zvuky z předem napsaných not na PC: Na všechny nástroje hrají lidé, takže orchestr se chová jako každý jiný - má svoje zkoušky, vystoupení i muzikanty. Kupříkladu na takový barbiton hraje osoba prostřednictvím speciálního adaptéru k elektrické kytaře MIDI, samozřejmě naprogramované patřičně znít.
- Zdroj: zde
Komentáře
Co ti vědci vlastně zrekonstruovali?
Cituji: Buď nikdo neví, jak se na nástroj správně hrálo, anebo jsou zkrátka příliš náročné na výrobu (není znám správný materiál nebo postup).
A teď úvaha:
1. Musím vědět poměrně přesně, jak nástroj vypadal: pokud nevím, jak to vypadalo, nemohu nic rekonstruovat (byl to buben, housle, kytara, píšťala?)
2. Musím vědět, jak to bylo velké: pokud nevím, jak to bylo veliké, nemohu nic rekonstruovat. Housle, viola, violoncello i kontrabas vypadají hoodně podobně, ale každý nástroj hraje jinak
3. Musím vědět, z čeho to bylo vyrobené: bylo to kovové nebo dřevěné nebo z něčeho jiného: píšťala vyrobená z kovu nebo tvrdého nebo měkkého dřeva nebo z kravského rohu, vždy hraje jinak.
Pokud mám uspokojivou na předchozí 3 body, nemusím se zabývat počítačovou simulací, ale v době nanotechnologií a CNC obráběcích center se určitě najde někdo, kdo zvládne vyrobit to, co naši předci s pomocí pazourku.
4. a to je možná nejdůležitější bod. Když už máte v ruce nějaký nástroj, který nikdo neslyšel hrát, jak víte, co a jak se na něj hrálo? Až naši potomci za 1000 let vykopou nějakou trubku, jak mohou vědět, že se na tu trubku dá hrát jazzově (jako Luis Armstrong), popově (jako Rudolf Rokl), dechovkově (jako František Kmoch) nebo prosté Hóóóó-Říííí (jako hasiči).
A pokud si ti výzkumníci jsou tak jistí svou prací (že si troufají tvrdit, že nějaký nástroj hrál tak, jak uvádějí), tak ať podstoupí "test ohněm": dejte jim oskenovat Paganiniho housle a pak ať program vypočítá, co se z nich linulo. Doufám, že jen skutečný znalec pozná, co hrál Mistr Paganini a co zrekonstruoval program šílených vědců... :-)
Co to vlastne zrekonstruovali
To je asi ako farba koze i s flakmi na dinosauroch v roznych velmi presvedcivych dokumentarnych filmoch.
O ich vypovedacej hodnote si myslim svoje. Ale dobre sa na to pozera :-)
Celkem by mě zajímolo jak
Celkem by mě zajímolo jak by dopadl postup rekonstrukce nějakého známého nástroje, třeba obyč. kytary...