Při hledání vhodného zapojení jsem nejprve narazil na schéma uvedené v [1]. Zapojení sice fungovalo, ale jak můžete vidět na videu níže, nemělo zcela stabilní funkci a bylo obtížné nastavit práh osvětlení při kterém začalo pracovat. Často zůstalo v neurčitém stavu, kdy LED dioda slabě "žhnula" - to mělo pochopitelně negativní vliv na jeho spotřebu.

Toto zapojení má příliš velký odběr v klidovém stavu (osvětlený fotorezistor)

Frekvenci oscilací je možno ovlivnit změnou hodnoty kondenzátoru mezi emitory tranzistorů. Práh osvětlení, při které začne LED blikat je možno nastavit trimrem paralelně připojeným k fotorezistoru. Na místě fotorezistoru lze použít i fototranzistor. LED jsem použil modrou. Samozřejmě je možno použít libovolnou LED pokud přizpůsobíte napájecí napětí a velikost předřadného rezistoru (47R).

Vhodnější zapojení jsem nalezl v [2]. Jedná se o multivibrátor s komplementárními tranzistory - v případě deaktivace okolním osvětlením jsou oba tranzistory uzavřeny a obvodem prochází pouze malý zbytkový proud. Na místě fotorezistoru (prakticky libovolný typ) lze použít pochopitelně i fototranzistor - ten ale musí reagovat i na běžné světlo, neměl by mít IR filtr. S uvedenými součástkami jsem při osvětleném fototranzistoru (na místě R6) naměřil odběr 5,7uA.

Hodnota rezistoru R5 odpovídá střídě blikání zhruba 1:1. Snížením hodnoty R5 na 4k7 lze docílit krátkých záblesků - sníží se tím i střední hodnota odebíraného proudu při provozu. Rezistor R4 je navržen pro modrou nebo bílou LED. Pro ostatní barvy je potřeba jeho hodnotu zvýšit. Funkci obvodu můžete opět shlédnout na krátkém videu.

Multivibrátor s komplementárními tranzistory - v deaktivovaném stavu (osvětlený fotorezistor) odebírá toto zapojení pouze 6uA

Seznam součástek

Použitá literatura 

[1] Dark-activated LED or Lamp Flasher - http://redcircuits.com/Page64.htm

[2] Blikač řízený okolním osvětlením - Hermann Schreiber - 50 praktických zapojení se světelnými diodami, strana 41-42, BEN technická literatura, Praha 1999