Oba snímky, o kterých dnes bude řeč, se drží v řádu Gigapixelů a přitom dnes máme běžně k dispozici pouze aparáty zvládající řádově desítky Mpix. Jak je to možné? Díky speciální technice, která umožňuje spojit více snímků v jeden. Podobná aplikace vždy spočítá zkreslení objektivu, polohu i barevný rozdíl každého pole a poté vše spojí do jednoho obřího snímku.
Potěšující je, že v kategorii „360° Cities“ (něco jako „Největší sférická
panoramatická města“) se umístilo foto ryze domácí provenience. Jde o fotografii pořízenou 3. října 2009 z jistého pražského TV vysílače. Jak se dá u jedné z největších fotek na světě očekávat, při zoomování její online veze lze vše přiblížit až na neuvěřitelný detail jednoho okna. Celé panorama vzniklo spojením 600 jednotlivých obrázků, takže výsledný snímek má 192 000 x 96 000 pixelů.
Ne snad, že by 18 Gigapixelů byl špatný výsledek. Ale obdobné panorama Drážďan jej překonává o dalších téměř 8 Gigapixelů. Vše bylo pořízeno digitální zrcadlovkou Canon EOS 5D Mark II s 400 mm objektivem. Aby byly úhlové vzdálenosti mezi jednotlivými snímky co nejpřesnější, byl v tomto případě 
použit robot, jenž postupně nafotil všech 1 665 fotek, což trvalo nemalých 172 minut. Počítač s 48 GB RAM a 16 procesory poté pořízených 102 GB grafických dat spojil po 94 h počítání v jeden dokonalý snímek s rozlišením 297 500 x 87 500 pixelů. Detail je i zde ohromující – trpělivý prohlížeč nalezne třeba dámu aplikující si inzulin či koupací vanu na zahradě...
Na celém procesu spojování snímků je fascinující hned dvojice věcí. Jednak to, že jde rázem z digitálu staršího udělat stále použitelný kus příslušenství, jelikož fotky lze spojovat klidně i z nejstaršího modelu fotícího ještě ve VGA (640 x 480). Věcí druhou pro změnu je, že velikost podobných "sešitých" snímků je omezena pouze trpělivostí a fantazií uživatele - je zcela na něm, zda si vyfotí 2 x 3 pole či 10 x
30 polí.
