Dr. Werner Becker, Merck KGaA, divize výkonových materiálů, tekuté krystaly

 

Elektronické displeje jako LCD jsou klíčovým rozhraním mezi člověkem a strojem a podléhají nejrůznějším zákonům a vyhláškám po celém světě. V Evropě máme směrnici RoHS s podobnými následovníky v dalších zemích, například Koreji, Japonsku, Číně, Tchaj-wanu atd., jež zakazují nebo omezují použití kadmia, olova, rtuti, chromu (VI) a polybromovaných bifenylů a difenylových éterů. Dalším příkladem je odstavec ve směrnici REACH, který za určitých podmínek klade specifické povinnosti na výrobky obsahující „velice rizikové látky“.

 

Displejů a dalšího elektronického zařízení se týká i působení dobrovolnických iniciativ v odvětví, jako je například „bezhalogenová strategie“ nebo Uživatelská skupina pro vysoce hutné balení (High Density Packaging User Group, HDPUG), což je asociace výrobců dílů a komponent pro telekomunikační a počítačový průmysl. Nebezpečné chlorované a bromované substance jsou zde v souvisejících produktech omezeny a je silně podporováno jejich nahrazení bezpečnější alternativou. Společnost Merck významně podporuje tuto iniciativu a vyzývá všechny své klienty, aby tyto zákony a strategie dodržovali.

 

Slavná „Brundlandtova“ zpráva z roku 1987 o budoucím vývoji správně definuje udržitelnost jako „uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly ohroženy generace budoucí“. Životní cyklus tekutých krystalů je přesvědčivým příkladem udržitelnosti. Vše začíná již ve fázi výzkumu a vývoje, kdy používání „molekulárního modelování“ snižuje počet praktických zkoušek a tím pádem i objem odpadu materiálu. Navíc se společnost Merck již před více než třiceti lety rozhodla nepoužívat tekuté krystaly, které by byly akutně toxické, mutagenní nebo jinak nebezpečné.

 

Podobně tuto strategii implementovali všichni další výrobci. Tudíž všechny komerčně dostupné tekuté krystaly lze považovat za bezpečné. Při masové výrobě tekutých krystalů ve společnosti Merck se používá nejnovější technologie, včetně ekologického spalování, zachycování ředidel a rozpouštědel a energetických úspor dosažených optimalizací produktových toků. Ve výrobních linkách výrobců LCD jsou zpracovávány velké skleněné desky minimálně o ploše 9 metrů čtverečních, což vede ke snížení objemu skleněného odpadu a optimalizaci výtěžnosti. Výrazně byl redukován i odpad tekutých krystalů, a to díky jednorázovému plnění a dalšímu využití nepoužitých krystalů. Ve srovnání s běžnými technologiemi jsou produkty využívající LCD technologie nebo technologie OLED (organické diody) samy o sobě ekologické, spotřebovávají málo energie, jsou lehké, nevyzařují radiaci ani neblikají. Navíc po skončení jejich životního cyklu je v řadě zemí vyžadována recyklace tohoto odpadu. Společnost Merck vyvinula dva recyklační procesy kompatibilní se Směrnicí o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, v nichž se dosahuje téměř 100% úrovně recyklace. Tyto procesy probíhají v metalurgickém průmyslu a ve spalovnách průmyslového odpadu. Odpadní LCD tak nahrazují jiné materiály, zejména sklo, a částečně

přispívají ke generování tepla.

 

 

Snorre Kolseth, Stena Metall Group

 

Technologie LCD, LED a plazma si velice rychle našly místo v evropských domácnostech. Společnost Stena vyvinula a spustila zcela nový proces pro recyklaci plochých obrazovek v provozu společnosti GRIAG Glasrecycling v Německu. „Reakce výrobců, úřadů, médií a dalších jsou velice pozitivní,“ říká Snorre Kolseth, manažer výzkumného a vývojového oddělení společnosti Stena Metall Group. Odhaduje se, že do roku 2015 vzroste potřeba recyklace plochých obrazovek v EU na závratných 750 000 tun ročně. Na trhu chyběly recyklační procesy, které by byly efektivní, ekologické a zároveň snižovaly riziko, že pracovníci rozebírající vyřazené displeje budou vystaveni působení rtuti.

 

„Míra recyklace v našem novém procesu podstatně převyšuje požadavky, které budou stanoveny v novelizované, přísnější Směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních – ta přesně stanovuje, kolik z elektronického odpadu vyprodukovaného v Evropě musí být recyklováno. Náš proces nabízí též významný ekologický přínos a umožňuje nám opustit manuální rozebírání,“ říká Snorre Kolseth. V uzavřeném procesu jsou separovány čisté frakce železa, plastů, desek tištěných spojů i skla s tekutými krystaly. Uzavřený proces je velice důležitý, a to zejména při práci se rtuťovými zářivkami v LCD obrazovkách. „Rtuťové zářivky se při ručním rozebírání snadno rozbijí, což představuje značné riziko pro ty, kteří demontáž provádějí. Náš uzavřený a automatizovaný proces takové riziko eliminuje a vystavení působení rtuti je dvacetkrát nižší, než jsou zákonné požadavky,“ říká Snorre Kolseth.

 

 

 

Společnost Stena se v posledních letech stala předním evropským recyklátorem elektroniky a dnes provozuje 28 závodů v 10 zemích. „Se zpracováním elektrického a elektronického odpadu jsme začali na počátku devadesátých let, dlouho před přijetím Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Recyklace elektroniky dnes představuje hlavně hledání nových způsobů, jak rychle recyklovat velké objemy elektronického odpadu, vyhovět legislativě a nabídnout jasný přínos pro životní prostředí a zdraví,“ říká Snorre Kolseth a dodává: „Kombinací rozsáhlých a inovativních postupů dokážeme z recyklace vytvořit trvale udržitelné podnikání – z pohledu jak finančního, tak ekologického. Jsme součástí největšího švédského rodinného holdingu. To nám dává silné možnosti posunout se vpřed a reagovat na okamžitou změnu v globální výrobě a spotřebě elektroniky a hledat nová řešení – tím je právě nový proces recyklace LCD v Německu.“

 

 

 

 

Elektronický odpad je nejrychleji rostoucí kategorií odpadu v celé EU. Každoročně v odpadu končí přes 9 milionů tun elektroniky. Podle oficiálních údajů z členských států je jen 33 % z tohoto množství zpětně odebráno. „Jinými slovy, čeká nás ještě hodně práce, abychom tento zdroj plně využili. Řešení pro LCD od Steny je dalším krokem tímto směrem.“

 

Časopis se věnuje nejen událostem kolem společnosti ASEKOL, ale i celkové situaci zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení v ČR, jeho aktuálním tématům a problémům. Neopomíná ani jednotlivé regiony. Důraz je kladen zejména na čtivost, zajímavost a aktuálnost obsahu. Časopis Zpětný odběr zvítězil v prestižní soutěži Zlatý středník 2007 v kategorii Nejlepší časopis státní, veřejné a neziskové sféry, kterou každoročně vyhlašuje PR Klub. Své vítězství obhájil také v roce 2009. Vychází 3x ročně v nákladu 6 000 ks.