Jste zde

National Semiconductor a zlom ve vývoji snímacích systémů

National Semiconductor představuje dvě nové struktury typu AFE, vhodně podporující nejrůznější snímače i čidla. 24bitový převod s nepřetržitou kalibrací, běžící na pozadí, nebo citlivé vyhodnocení přítomnosti toxických plynů – již od 0,5 nA/ppm? S obvody LMP90100 a LMP91000 není problém! Kromě toho je k dispozici i propracovaná softwarová podpora vývojového procesu.

Pražský veletrh ELECTRON 2011 – nová energie elektrotechniky

V termínu od 12. – 15. dubna 2011 nabídne již tradičně Praha všem odborníkům z řad elektrotechniky, elektroniky a energetiky přehlídku novinek a trendů převážně z oborů elektroinstalační techniky, elektroenergetiky, silnoproudé elektrotechniky, automatizace a regulační techniky, elektronických prvků a systémů a mnoha dalších.

Mediálním partnerem veletrhu ELECTRON 2011 je i náš server hw.cz.

Přesné měření střídavých proudů s převodníky Sigma-Delta

Mikroprocesor MSP430F47193 od Texas Instruments je ideální pro novou generaci digitálních elektroměrů. Jeho součástí jsou tři samostatné, 16bitové analogově-digitální převodníky (SD16) typu Sigma-Delta s diferenciálními vstupy a integrovaným zesilovačem. Jedná se tedy o speciální obvod, určený pro použití v aplikacích jako jsou například zmíněné inteligentní elektroměry. Více v překladu původního německého dokumentu, který napsal Herbert Schwarz.

Bluegiga uvádí na trh technologii Bluetooth Low Energy

Dneškem se velmi přiblížila doba, kdy budou mít lidé možnost neustále a zejména účinně monitorovat svůj tep, krevní tlak či polohu a online přenášet data na Internet. Ano, už nyní je to možné, ale s využitím Bluetooth Low Energy mohou senzory ke své komunikaci jednoduše využívat Váš mobil a ještě se prodlouží výdrž baterií.

EHR 10 – futuristické retro

01.jpg

Sedím na místě spolujezdce, zapínám bezpečnostní pás a se zájmem si prohlížím strohý interiér kokpitu. Řadicí páka, sportovní volant, na palubní desce dva spínače a tři budíky. Nikde nic navíc. Řidič spustí motor, ale sporťák namísto tlumeného řevu uvězněných koní vydá jen sotva slyšitelné předení. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, připadám si přibližně jako ve velmi drahém autíčku na autodromu. Tedy aspoň několik okamžiků. Pak se ze sedadla vedle mě ozve: „Tak jedeme,“ a náhlé zrychlení mě zatlačí do anatomicky tvarované sedačky.

Text: Jiří Holubec / Foto: Michal Matyáš

Než jsem měl možnost se projet v EHR 10, měl jsem k elektromobilům poněkud přezíravý postoj. Považoval jsem je přinejlepším za legračně futuristické výtvory konstruktérských hračičků. Teď ovšem sedím ve hbitém, stříbřitě lesklém kabrioletu jako vystřiženém z dob, kdy ještě automobily stavěli lidé, a ne počítače. Skoro je mi líto, že nemám tvídové sako a kolem krku mi nevlaje bílá kašmírová šála. Než si v hlavě stihnu přepsat své nedůvěřivé názory na motory na elektrický pohon, obkroužíme několikrát tovární pozemek a přistaneme zpátky před dílnou firmy Autoprojekt, kde na nás čeká jeden z jeho tvůrců. Na můj nadšený výraz se tváří trochu pobaveně a trochu s hrdostí. Ostatně – má být na co hrdý.

 

Automobil za 150 dní

Na počátku projektu Electric Hot Rod byla soutěž Postav elektromobil vypsaná sdružením Future Age. Zadání znělo vytvořit dvoumístný elektromobil originální konstrukce (tedy ne přestavěné sériově vyráběné auto) s dojezdem minimálně dvě hodiny a rychlostí vyšší než třicet kilometrů v hodině. Na soutěži se sešlo deset týmů a většina z nich se pustila cestou futuristicky laděných designů, které k obecné představě elektromobilu tak nějak patří. Plzeňský tým EHR 10 pojal svůj vůz radikálně odlišně. „Chtěli jsme postavit auto, které na první pohled zaujme,“ vysvětluje mi můj řidič, kterým je Josef Formánek z katedry konstruování strojů Západočeské univerzity. Spolu s týmem svých studentů je zodpovědný za konstrukci podvozku a hlavně motoru automobilu. Jejich dílo bylo nakonec vsazeno do karoserie vycházející z repliky vozu Aero 30. Přejímá z ní výrazně sportovní tvar a splývavou záď, zbytek je ovšem designován přímo na míru projektu. „Elektromobil musel dát šestičlenný tým dohromady za pouhých sto padesát dní, takže bylo výhodné přijmout některé už hotové designové prvky,“ přisvědčuje Vladimír Friml, jehož společnost Autoprojekt se na vývoji EHR 10 podílela stavbou karoserie. „Úpravy ovšem byly nezbytné,“ dodává. „Například proto, že původní karoserie počítala s motorem vepředu, kde jsou nyní uloženy baterie. V podstatě jsme tedy vytvořili unikátní model sportovního automobilu v retro stylu.“

Futuretro – tak by se dala nazvat kombinace ultramoderních technologií ukrytých pod kapotou s designovými a konstrukčními prvky, které odkazují hluboko do minulosti

Dědeček elektromobil

Koncept auta poháněného elektřinou není záležitostí nijak novou. První elektromobil byl navržen už v roce 1835 a dlouhou dobu byl konkurentem vozům se spalovacím motorem. Jeho masovému rozšíření ovšem stálo v cestě mnoho v té době neřešitelných problémů. Především baterie využívající olověné články byly natolik těžké, že jejich přeprava spotřebovávala značnou část energie v nich uskladněné. Svět tedy raději vsadil na fosilní paliva, kterých je na světě nevyčerpatelné množství. Tedy – jak se tehdy lidé domnívali. Je typické, že obnovený zájem o elektromobily a vznik nových prototypů se takřka bez výjimky shoduje s ropnými krizemi a obdobími zvýšeného zájmu o ekologii. Ačkoliv odpůrci elektromotorů často poukazují na fakt, že jejich dobíjení je stále závislé na spalování fosilních paliv v elektrárnách, ekologické parametry EHR 10 hovoří v porovnání s klasickými automobily výrazně v jeho prospěch. „Spalovací motor produkuje při provozu 110 gramů CO2 na sto kilometrů,“ vypočítává Josef Formánek. „Při provozu elektromotoru jsou emise nulové a při započítání dobíjení z elektrické sítě napájené z elektráren se dostaneme na zhruba 50 gramů CO2 na sto kilometrů. Jestliže bychom dokázali odebírat elektřinu ze solárních panelů, dostali bychom se s emisemi opravdu na nulu.“ (emisní údaje zřejmě platí pro 1 km - pozn. red.)

Elektromobily a budoucnost

Je pravděpodobné, že během několika let budeme elektromobilů vídat čím dál více. Koncem letošního září (článek byl napsán v roce 2010 - pozn. red.) představila na autosalonu v Paříži svůj prototyp i Škodovka a sériově vyráběný model by měl vyjet do čtyř let. „Myslím si, že rok 2011 bude přelomový a posune elektromobily do sériové výroby,“ předvídá Josef Formánek při našem loučení. Bude mezi nabídkou autosalonů budoucnosti k nalezení i elektromobil z Plzně? „V podstatě bychom mohli EHR 10 už v dnešním stadiu homologovat a začít přinejmenším kusovou malovýrobu,“ odpovídá inženýr Friml. „Je ovšem otázka, jestli by trh měl o elektrický sportovní automobil zájem. Zatím se nám ozvali dva zájemci, které ale zaujala spíš kombinace retro karoserie a elektromotoru. Dejme ale elektromobilům několik let na vývoj technologií, a vše může být jinak.“

Celý článek vyšel v časopise Zpětný odběr 3/2010.

Časopis se věnuje nejen událostem kolem společnosti ASEKOL, ale i celkové situaci zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení v ČR, jeho aktuálním tématům a problémům. Neopomíná ani jednotlivé regiony. Důraz je kladen zejména na čtivost, zajímavost a aktuálnost obsahu. Časopis Zpětný odběr zvítězil v prestižní soutěži Zlatý středník 2007 v kategorii Nejlepší časopis státní, veřejné a neziskové sféry, kterou každoročně vyhlašuje PR Klub. Své vítězství obhájil také v roce 2009. Vychází 3x ročně v nákladu 6 000 ks.

Download a odkazy:

 

Stránky