Jste zde

Rozpoznání gest pomocí radaru

Rozpoznání gest se používá pro bezdotykové ovládání různých zařízení.  Většinou funguje na principu zpracování obrazu z kamery. Google ATAP přichází s projektem Soli, kde se zaměřil na rozpoznání gest pomocí radaru. Soli čip může být vložen do telefonu, počítače, automobilu a využití najde i IoT zařízení internetu věcí. Chip Soli nemá žádné pohyblivé části a spotřebuje málo energie. Není ovlivněn světelnými podmínkami a funguje přes většinu materiálů. Jen si představte ty možnosti ...

O projektu Soli

Projekt Soli je jedním z mnoha projektů Google skupiny ATAP (Advanced Technology and Project).  Jedná se o technologický inkubátor, který vytvořil bývalý ředitel DARPA Regina Dugan. ATAP pracuje na menších projektech a jejím úkolem je vždy dotáhnout projekt od konceptu až do konečného produktu. ATAP spojuje technologii a vědu, vyžaduje určité množství nového výzkumu, a vytváří prodejný produktu během dvou let. Projekt Soli je nová technologie na rozpoznání gest pomocí radaru. Na rozdíl od principů založených na visuálním snímání daného prostoru a následným zpracováním  obrazu.
 

Jak to funguje?

Objekty uvnitř paprsku rozptýlí tuto energii. Následkem tohoto rozptýlení je, že se část paprsků odrazí zpět k radarové anténě. Vlastnosti odraženého signálu, jako je energie, časové zpoždění a frekvenční posun nám dávají bohaté informace o charakteristikách a dynamice objektu, včetně velikosti, tvaru, orientace, vzdálenosti a rychlosti pohybu. Dokonce jsme schopni identifikovat typ materiálu, ze kterého je těleso vyrobeno. Na rozdíl od tradičních radarových čidel, Soli nevyžaduje velkou šířku pásma s vysokým prostorovým rozlišením. Prostorové rozlišení Soli je hrubší, než je nutné pro jemné pohyby prstů. Vyhodnocení gest založeno na principu rozlišení pohybu extrakcí jemných změn přijímaného signálu v průběhu času. Zpracováním těchto časových změn signálu, lze rozlišovat složité pohyby prstů v elektromagnetickém poli. Soli čip pracuje v radarovém spektra 60 GHz na přibližně 10000 snímků za sekundu. To vše se vejde na plochu o velikosti micro SD karty.
 
               
               Chip SOLI od Infineon Technologies                            Surové data ze senzoru čtyř gest od pěti uživatelů
 

Jaké pohyby lze rozpoznat?

Díky touch panelům na mobilních telefonech jsme si na rozpoznání pohybu už zvykli.  Pro dostatečné ovládání aplikace nám stačí několik gest. Nejdůležitější je tlačítko. Když si něco vybereme z menu tak náš výběr musíme něčím potvrdit.  Představte si, že neviditelné tlačítko máte mezi palcem a ukazováčkem - můžete tlačítko stisknout poklepáním prsty k sobě. Další pohyb, který známe z dob analogové techniky je rotační pohyb. Chytnout knoflík a otočit s ním a tím zvýšit hudbu na maximální úroveň.  Popřípadě ovládat hlasitost pomocí slideru. Tzv. swap pohyb, který v mobilní aplikaci měníme obrazovky displeje lze také pomocí Soli senzoru rozpoznat.
 
               
 

Možnosti, které čip Soli otevírá je neskutečně mnoho. Mobilní telefony dostanou další dimenzi ovládání. Vytvoří se nové aplikace pro smartphony. Jelikož radar umí poznat i vlastnosti materiálu, dovedu si představit uplatnění ve zdravotnictví, armádě, policii. Vše bude záležet na přijetí lidí, zda takto budou chtít ovládat danou aplikaci. Pořád je to v rovině virtuální, ale ovládání pomocí reálných tlačítek či posuvníků nic nenahradí. To ukáže budoucnost.

Použité zdroje:

 

Přílohy: 
PřílohaVelikost
PDF icon infineongooglesolifaqenglish.pdf167.49 KB
Hodnocení článku: 

Komentáře

Dobrý den,
máte pravdu, Google projekt představil zhruba před rokem. Infineon oznámil první čip na přelomu roku a skutečně použitelné vývojové prostředí v květnu 2016. 
Stojíme tedy před otázkou: je vhodné se zabývat každou vizí (i letos jich v souvislosti s IoT vzniklo dost) nebo až technologií, které je pro vývoj dostupná a použitelná? 

Podobná je nyní situace okolo Bluetooth 5.0. 15. června bylo oznámeno, že "příští týden bude představen standard". Ještě představen nebyl. S analýzou raději počkáme na konkrétní informace.

Díky,
R. Peška