Nejprve jsou ve dvou kapitolách uvedeny základní elektromechanické měřicí soustavy – magnetoelektrická a elektrodynamická – a je popsáno jejich využití pro měření odporů, kapacit, indukčností vlastních i vzájemných a výkonu. Kromě metod výchylkových jsou popsány i metody můstkové včetně transformátorových poloautomatických můstků a základní metody rezonanční.
 

Vycházejíce z nedostatků elektromechanických přístrojů jsou ve třetí kapitole popsány principy měřicích zesilovačů, umožňujících konstrukci elektronických měřicích přístrojů, především střídavých voltmetrů. Dále je popsán princip analogových osciloskopů a měření s nimi.
 

Další kapitola je zaměřena na číslicové měřicí přístroje. Nejprve je popsán princip čítače – z něho vychází převodník s dvojí integrací, který v integrované formě představuje jádro většiny číslicových multimetrů. Dále je uveden princip funkce číslicového osciloskopu a rozebrána fáze sběru a zobrazení dat. Fáze přepočtu dat je ilustrována výpočtem mezivrcholové hodnoty a spektra signálu, což umožní číslicové měření spektra. Zároveň je uveden princip činnosti číslicových měřičů kapacity a indukčnosti. Naznačeny jsou též principy měření výkonu a práce.

Na závěr jsou uvedeny další užívané analogově číslicové převodníky a převodníky neelektrických veličin. Konečně je ukázáno i místo signálových procesorů v měřicích přístrojích, jimiž se naměřené hodnoty po převodu do číslicového tvaru zpracovávají.

 

172stránkovou publikaci z autorské dílny Bohumila Brtníka s názvem Elektrická měření pro bakaláře vydalo nakladatelství odborné literatury BEN – technická literatura (zdroj).