Z více důvodů nemohu nereagovat na článek pana Douši se sugestivním názvem „Konec feritů v Čechách?“. 

Rozhodnutí bývalé firmy Siemens Matsushita o vstupu do Prametu Šumperk předcházela podrobná analýza možností vybudovat novou výrobu feritů v řadě okolních zemí. Pramet Šumperk byl vybrán právě na základě výsledků této analýzy. Poté, co příslušné rozhodnutí padlo, bylo třeba přikročit k zásadní modernizaci výrobního zázemí, což bylo možné pouze výstavbou nového moderního závodu. Po úplném dokončení záměru zde vznikne hlavní centrum firmy EPCOS pro výrobu feritů v Evropě, kde bude zaměstnáno několikanásobně více pracovníků než v této oblasti zaměstnával Pramet. Označovat tento krok za konec feritů v Čechách je zcela nepochopitelné, pokud jeho cílem není záměrná dezorientace.

Výrok pana Douši, že „firma EPCOS chce ferity v ČR pouze vyrábět, nikoli je prodávat“ je ještě pozoruhodnější, protože záměrem každého výrobce je pochopitelně výrobky rovněž prodat. Snad pan Douša vyslovil tento názor pouze z neznalosti organizace odbytové sítě firmy EPCOS. Ta je totiž záměrně právě v zájmu zákazníků oddělena od výrobních závodů, kterých je velký počet v mnoha zemích světa. 

Firma EPCOS má v sortimentu několik desítek tisíc typů pasivních součástek, které je možné objednat právě prostřednictvím místní pobočky odbytové sítě. Zákazníkovi tím odpadne jinak nepříjemná starost se zjišťováním místa, kde se která konkrétním součástka zrovna vyrábí a nemusí rozesílat objednávky mnoha různými směry. Vždyť jen pro ferity má firma EPCOS čtyři výrobní závody: v České republice, v Německu, ve Francii a v Indii. V těchto závodech se pochopitelně nevyrábí „čtyřikrát totéž“, ale sortiment je rozdělen v zájmu optimalizace výroby tak, že každý závod vyrábí určité typy. Nejedná se tedy o zúžení výroby, jak to nazývá pan Douša, ale naopak o její zefektivnění. A ještě poznámka – jádra se vzduchovou mezerou v sortimentu pochopitelně zůstávají, původ matoucí poznámky o jejich zániku je rovněž záhadný.

Odbytová organizace Siemens sídlí v České republice mnoho let, od roku 1990 pod hlavičkou Siemens, dříve prostřednictvím firmy Efektim. Po vzniku firmy EPCOS zůstaly odbytové útvary pro pasivní součástky mimo Německo začleněny i nadále do místních organizací Siemens.

Nepravdivé jsou rovněž informace o tom, že veškeré objednávky převzala firma DOE. Tato firma působí již řadu let jako distributor nejen feritů, ale celého sortimentu pasivních součástek Siemens/Siemens Matsushita a nyní EPCOS pro menší a střední zákazníky. Velcí zákazníci jsou obsluhováni přímo. Na tomto rozdělení se nic nemění. Firma DOE převzala ve spojitosti s příchodem EPCOSu do Prametu kompletně pouze objednávky na doprodej skladových zásob bývalého sortimentu firmy Pramet.

Pan Douša zmiňuje také hlad po feritových komponentech, který podle něho nastartovaly změny v Prametu. Ve světě je nyní přibližně již jeden a půl roku obrovský nedostatek téměř všech druhů elektronických součástek. Jejich potřeba vzrostla způsobem v minulosti nikdy nevídaným, takže součet kapacit světových výrobců součástek nestačí krýt jejich potřebu. 

Následkem toho jsou téměř všechny druhy součástek na příděly a zákazníky není možné uspokojit v plné míře. Tato situace netěší ani zákazníky, ani výrobce, ale v současné době je to realita, se kterou je třeba počítat. Rozšíření výrobních kapacit je záležitost dlouhodobá a nelze ji provést ze dne na den.

Ukončení výroby některých typů sice může být pro určité konkrétní aplikace nepříjemné, ale to, že se některé výrobky vyrábět přestávají a jiné se do výroby naopak zavádějí je zejména v elektronice věc zcela obvyklá a žádný skutečně zásadní hlad po součástkách vyvolat nemůže. 

Pramet by jen ztěží mohl dále dlouhodobě existovat, protože se potýkal s řadou problémů. V tom s panem Doušou souhlasím. Narozdíl od něho ale musím nazvat novou situaci zcela jinak – ve skutečnosti je to záchrana a začátek moderní epochy feritů v České republice.

 Komentář HW serveru

Musím říci, že já osobně více-méně souhlasím s ing. Klápštěm. Firma jako je například Pramet Šumperk je typickou ukázkou nesmyslnosti tzv. české privatizace. 

Co předvedlo vedení firmy samotné za cca 10 let od transformace ? Jistě, situzace se začala pomalinku zlepšovat, stejně jako se vedení podobných firem neustálým narážením do zdi začalo učit, kudy.. Otázkou je, jestli by pro naše hospodářství nebylo jednodušší nechat si ukázat kudy od cizího kapitálu. Nikdo nepochybuje o tom, že výroba součástek, je dnes celosvětovou záležitostí, proto mne velmi překvapuje, že si někdo může myslet, že na takovémto typu trhu uspěje firma, jakou Pramet byl. 

A pokud vítáme vstup cizího know-how a kapitálu, musíme respektovat že tento kapitál má některé zaběhnuté postupy, které při pohledu zvenčí jistě nejsou nejprůhlednější, ale firma jistě ví, proč to dělá právě tak.  Snažme se proto respektovat tyto změny a zkusme se naučit klady, které nám přinášejí..