K jedné z nejzákladnějších činností konstruktéra patří i schopnost najít (analyzovat) a následně opravit, poruchu v obvodu, či jiném elektrickém zařízení. Podstatnou částí není jen dokonalá znalost teorie součástek, obvodů nebo funkčních bloků, ale dostatečná doba praxe. Po delší době oprav stejné druhu zařízení není problém vytvořit si dokonalou orientační schopnost. Vzhledem k tomu, že není problém v běžné praxi se setkávat s originálními způsoby zapojení (poruchami), je dobré se umět orientovat se profesionálněji. Profesionálněji by mělo znamenat dokonale pochopit základní prvky v klasické elektronice, jejich vzájemnou návaznost, citlivá místa a podobně.

Další z faktorů úspěšnosti opravování je technické vybavení a technická dokumentace, je-li vůbec k dispozici. Technické vybavení by mělo být takové, aby odpovídalo hloubce zkoušení a oprav. Dobře vybavená "laboratoř" by měla vlastnit :

• zdroje s nastavitelným výstupním napětím a ochrannou proudovou regulací
• dvoukanálový osciloskop (parametry dle využití)
• nf a vf generátory
• nf a vf měřiče
• R,L,C měřiče
• univerzální multimetry
• měřiče frekvence, čítače
• logickou sondu, sledovač signálu
• dále pak speciální, pomocná zařízení dle typu zaměření

Opavář televizní techniky

• generátor tv impulsů, obrazu

Zvukař, zvuková technika

• zdroj akustického nf signálu
• měření akustického zkreslení, šumů (psofometry)
• měřiče prostorové akustiky (co je ve skutečnosti slyšet v místnosti)

Počítače, integrované obvody

• osciloskop s pamětí
• generátor obdélníkových, hodinových impulsů
• generátor adresových impulsů

Silnoproud, elektroinstalace

• fázovou zkoušečku
• měřiče zemních odporů

Radiotelekomunikace, vf technika

• speciální vf generátory a měřiče
• měřiče úrovní frekvencí v pásmu (voblery)
• měřiče anténních signálů v určité geologické oblasti
• měřiče parametrů R,L,C,G sdělovacího vedení

Srovnávací metoda CCT

Princip srovnávací metody pro identifikaci poruchy spočívá v postupném porovnávání určitých částí. Tyto části jsou naše funkční bloky, o kterých si myslíme, že jejich činnost je nám známá. Nevýhodou této metody je třeba mít k dispozici dva stejné přípravky. Jeden špatný, ten co se opravuje. A druhý, který je evidentně funkční. Metoda se dá aplikovat i v činnosti (pod napětím), ale musíme si uvědomit možný vliv cizího napětí na vlastní měření. Zde bych doporučoval techniku napěťového proměřování. 
Základním rysem metody CCT (continuity compare technology) je porovnávání určených částí obvodu, které mohou být i samostatné součástky. Jakákoli odlišnost v měření porovnávaných součástek funkčních bloků nemusí hned signalizovat špatnost měřené součástky. Zde je třeba skutečně dobře znát chování a vlastnosti jak součástky měřené, tak i součástek obvodově (kolem) připojených. Možné a nejčastější kombinace jsou právě rozebrány individuálně u jednotlivých součástek nebo funkčních bloků. 
Není-li měřeno v činnosti (oba moduly nejsou pod napětím) můžeme použít techniku odporovou. Ta spočívá v systematickém proměřování pasivních součástek a jejich možnou identifikaci, způsobenou pávě rozdílem mezi moduly. Pasivních součástek proto, protože u aktivních je možné jiné chování pod napětím.

Neobsahují-li moduly příliš složité (nám jednoznačně nejasné) zpětné vazby, můžeme se pokusit imitovat některé možné stavy výstupních hodnot a navzájem je opět porovnávat. A známou technikou "od zadu do předu" nebo obráceně se pokusit blíže identifikovat místo poruchy. Nemusí být ani problém některé části (funkční bloky) nahradit stejným z jiného fungujícího modulu. To nám opět může pomoci najít přibližné místo poruchy. Technika "nahrazení/vyřazení" bývá dosti účinná, obsahuje-li modul více poruch, u kterých by se s běžnými technikami nedosáhlo správného efektu.
 
 

Techniky opravování

Dle možností a způsobů se rozeznává několik technik pro měření, zkoušení a identifikaci poruchy. Samozřejmě, že celková diagnóza je dána součtem více použitých technik. Je důležité zvolit co nejefektivnější metodu a techniku. Možnosti nám nemusí umožnit použít všech známých technik. Důvodem může být třeba nepřetržitý provoz nebo i špatná fyzická dostupnost.
 

Napěťová technika

Tato technika vyžaduje, aby příslušný modul byl připojen na konstantní napájecí napětí. V případě, že si nejsme jisti s funkcí interního zdroje, použijme pro jistotu externí, abychom se vyhnuli případným problémům. Používáme-li metody CCT (porovnávání) používáme stejného jmenovitého napájecího napětí. Při použití jednoho zdroje musíme zajistit, aby se moduly nijak navzájem neovlivňovaly. Měřící svorky voltmetru jsou pak připojovány paralelně k inkriminovaným součástkám. Výhodou je právě paralelní měření napětí, které si nevyžaduje mechanické narušení modulu. Inkriminované součástky jsou jak pasivní, tak aktivní. Nyní si připomeneme některé možné stavy, které můžou nastat.
 

Následovati bude :

ODPORY, REZISTORY, POTENCIOMETRY
KONDENZÁTORY
CÍVKY, TRANSFORMÁTORY a INDUKČNOSTI
DIODY
TRANZISTOR
OPTOČLEN
Technika "od zadu do předu" a "zařazení/vyřazení"