Jste zde

Co nahradí ropu v dopravě? A kdy?

Vyčerpání ropy, očekávané během několika málo desetiletí, ohrožuje v první řadě dopravu. Globálně na fosilních zdrojích závisí až z 90 procent a automobilová i letecká prakticky úplně. Na celkové spotřebě energetických zdrojů se přitom doprava podílí jednou čtvrtinou a emisemi dokonce ještě ve větší míře.

Zásadní nástup elektromobilů v silniční dopravě se očekává po roce 2020 a připravují se na něj automobilky i elektrárenské firmy. Že to bude evoluce, nikoli revoluce, je přesvědčen proděkan Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT doc. Ing. Pavel Mindl, CSc., specializující se na automobilovou elektrotechniku a elektroniku. Čisté elektromobily se již nyní mohou uplatnit hlavně při místním provozu ve službách, obchodu a obdobných oborech. Programem Futur/e/motion (www.futuremotion.cz/) se na rozvoji a prosazování elektromobility v tuzemsku významně podílí energetická společnost ČEZ. Běžný řidič, který nechce mít omezený akční rádius, si bude zvykat na hybridní pohony. Spojují výhody elektromotorů, především provoz bez emisí škodlivin a skleníkových plynů, s přednostmi spalovacích motorů, v první řadě existující infrastruktury a vysoké koncentrace energie v palivu.

Mluvit o konci tradičních pohonných jednotek však nechce prorektor pražské Vysoké školy chemicko-technologické Milan Pospíšil. Tvrdí, že jejich vývojový potenciál zdaleka ještě není vyčerpán. Navíc dokáží současné rafinérie zpracovávat i tzv. syntetickou ropu: „Řízenou oxidací se zemní plyn nebo biomasa, případně uhlí zplynuje. Vzniklý syntézní plyn, směs oxidu uhelnatého a vodíku, se vyčistí od síry a dalších nežádoucích příměsí, v Česku v případě uhlí třeba i stop radioaktivity. Tento plyn se pak na vhodném katalyzátoru přemění Fischerovou-Tropschovou syntézou na tzv. syntetickou ropu,“ vysvětluje Pospíšil.
 
 
Použité fotografie: ČEZ

Vodíkové hospodářství vytkl v roce 2003 jako cíl Spojených států tehdejší prezident Bush. Po téměř desetiletí je stejně daleko – neexistuje infrastruktura a řeší se problémy se skladováním. Spalování vodíku vyrobeného elektrolýzou nedává, zejména s ohledem na běžný energetický mix, z ekologického hlediska smysl. A tak perspektivu má spíše využití vodíku pro přenos energie v palivových článcích. „Na průlom ve vodíkové energetice si ještě počkáme. Problémy přechodu na vodíkové hospodářství mají především ekonomický charakter,“ prohlašuje český odborník v oboru palivových článků Zdeněk Porš.

„Mobilita lidí a zboží hraje hlavní roli v životě každého jednotlivce a vytváří zásadní podmínky pro fungování našeho hospodářství. Rámcové podmínky pro mobilitu budoucnosti však provází celá řada nejistot,“ konstatuje nejnovější studie mnichovského Ústavu pro výzkum mobility o perspektivách do roku 2030.
 

Přednosti a nevýhody automobilových pohonů

 

Spalovací motory

+ vyzkoušená a ověřená technologie
+ vybudovaná infrastruktura
+ zdroje nejméně na několik desetiletí
- znečišťování ovzduší, ohrožení zemského klimatu
- relativně nízká účinnost
- ropa a zemní plyn hlavně v neklidných oblastech
 

Elektromotory

+ jednoduchá a čistá technologie
+ vysoká účinnost v provozu
+ tichý chod, nulové emise
- infrastruktura se teprve buduje
- cena a omezená využitelná hmotnost
- ekologické přínosy minimalizuje energetický mix
 

Hybridy

+ minimalizují zápory spalovacích a elektrických motorů
- cena
 

Vodík (spalování, palivové články)

+ jednoduchá a čistá technologie
+ vysoká účinnost v provozu
+ tichý chod, nulové emise
- infrastruktura se teprve buduje
- energeticky náročná výroba paliva (nosiče energie) a jeho skladování
- ekologické přínosy minimalizuje energetický mix
 

Alternativy (v úvahách)

· nové zdroje energie (obnovitelné, atomové…)
· zásadní změna formy mobility (hromadná přeprava, omezování)
 
Hlavními spotřebiteli primárních energetických zdrojů jsou přitom elektrárny (33 %), doprava (25 %) a průmysl, zemědělství a domácnosti (42 %), zatímco podíl primárních zdrojů na světové spotřebě energie tvoří ropa (35 %), uhlí (30 %), plyn (25 %), atomové jádro (6 %) a voda (4 %); pramen: Masarykova univerzita a VŠCHT
Hodnocení článku: 

Komentáře

Dopručoval bych se občas podívat na seriosní vědecké práce, ne jenom na to co se na nás sype ze všech stran. Jak to je s přirozenou obnovou ropy, uhlí a metanu např., je to velmi zajímavé a poučné. Za současného stavu technologie jsou např. auta na vodík nebo čisté elekto cenově nestravitelné, stejně jako současná politika zelených obnovitelných zdrojů.

Jezdím 30let na elektřinu. Mám vlastní elektrárnu na vlastní střeše. Občas si dobiji i jinde, možností je dostatek. Kdyby se všechna osobní auta nahradila elektromobily, spotřebují za rok cca 5% vyrobené elektřiny. Nákladní doprava tvoří stejný objem. Opravdu s tím nemám problém a kdyby to tak nebylo, asi bych jezdil čmoudy. Naposledy to bylo před 12ti lety.
Dejte se k nám, dozvíte se více. www.elektromobily-os.cz

Trochu počítat umím, ale nemám zkušenosti, ani informace. Prozradil byste zájemci, kolik máte spotřebu kWh/100 km. Pak už si dovedu spočítat, kolik Kč mě stojí 1 km. Dále kolik stojí jedna kWh ve veřejné "dobíjárně", kolik stojí sada baterek a kolik km na jednu sadu najedete.
Zatím můj čmouďák (jak říkáte), žere 5.8 l nafty - tedy (stále se dá koupit litr za 35 Kč) 2.03 Kč/km. Jednou za 15000 tisíc jezdím na servis, který stojí průměrně 4000 - 0.27 Kč/km a auto mě přišlo (nové) na 320 000 Kč (Chevrolet v docela slušné výbavě). Počítám, že najedu 200 000 km - 1,60 Kč/km . Celkem tedy 3.90 Kč/km. Celkem jednoduché počty. Nezapočetl jsem pneumatiky - ty elektromobil "žere" taky. Na kolik Vás vyjde 1 km se započtením několika výměn baterií - do spotřeby prosím započtěte i topení v zimě a klimatizaci v létě.
Ještě otázka: když jedu trasu Cheb-Břeclav (tedy cca 430 km), ujedu ji za 4:25 hod, včetně jednoho tankování (nebylo nezbytně nutné) a přestávky na kafe a vyčůrání. V šest ráno vyjedu, 2-3 hodiny mě trvá servis a do šesti večer jsem doma. Jak dlouho takový "výlet" trvá "elektroletu" ?

U těch elektrovehiklů se "nějak" zapomnělo na 2 nejdůležitější maximínusy: Jsou to krátký dojezd a dlouhá doba dobíjení.
Představte si současnou malou benzínku o dvou stojanech: každých 10 minut tam na každém stojanu natankuje jedno auto 40 litrů paliva. Benzínka za hodinu obslouží 12 aut, z nichž každé v pohodě ujede 570 km (při spotřebě 7l/100km).
Nedávno tady proběhla zpráva o úspěšné Škodovce, která s baterií o kapacitě 27 kWh ujede 140 km a ta baterka se nabíjí 2 hodiny. Tohle auto ale musí "tankovat" 2 x tak často aby ujelo stejnou vzdálenost. Tedy v "benzínce" stráví 4 hodiny na ujetí stejného počtu km. Ale za 4 hodiny obslouží klasická benzínka 48 aut (na dvou stáních). Takže budete muset vybudovat parkoviště pro 48 aut (nebo parkovací dům), abyste umožnili automobilistům ujet stejný počet km. A na každé auto potřebujete 15 kW příkonu. To je 0.75 MW příkonu na staničku, která nahradí benzínečku o 2 stáních. Už vidím, jak ČEZ připojuje třeba 10000 takových stanic - to je příkon 7500 MW navíc. Kolik je to Temelínů navíc?

Zcela pochopitelná úvaha.

Považte ovšem toto - jakýkoliv posun k jiné technologii vždy přináší jisté "porodní bolesti" a "dětské nemoci" - jsou to komplikace způsobené odchýlením od zažitého modelu a přizpůsobení se modelu novému. Motivy k přechodu na jinou formu napájení vozidel jsou uvedené výše, tím se nemá význam zabývat znovu.

Troufám si tvrdit, že takováto změna bude žádat řadu změn, hlavně v oblastech:
-energetiky - pokud nahradíme např. benzin elektrickou energií, logicky musí narůst její spotřeba -infrastruktury - někde je potřeba ty "vehikly" dobíjet, ať už doma, v práci, někde jinde
-automob. průmyslu a elektroniky - kdekoliv zaparkuji, může se v ideálním případě auto dobíjet,
to si bude žádat kvalitní řízení nabíjení, výkonnější, odolnější baterie, atd.

Na tohle téma už toho bylo řečeno mnoho, co chci povědět je to, že prostá "konverze" benzínky na recharge stanici stačit nebude.

Je podle mého názoru chybné snažit se "napasovat" novou technologii (rozumějme tím např. elektromobily) na starý koncept čerpacích stanic, kam člověk přijede, když mu palivoměr ukáže nulu.

DS

Ono není ani snadné to dobíjet v garáži přes noc: Když potřebujete nabít 70-100 kWh přes noc, potřebujete příkon 7 - 10 kW, aby to bylo za 10 hod nabité. Na to potřebujete zásuvku 3x16A/400V. Kdo to v garáži má? A víte, kolik za takovou přípojku budete platit ČEZu jen měsíční paušál? A když třeba v zimě vyjedete jen 2x do měsíce (nebo v létě odjedete na 3 týdny na dovolenou), tak se ta levná elektřina pěkně prodraží... Jak "zelektrizujete" takové parkoviště na panelákovém sídlišti, to už si vůbec nedovedu představit (aby nedocházelo k černým odběrům nebo k "čerpání na cizí účet").

Ale ani ty klasické "benzínky" nemůžete opomíjet. Jako servisní technik obráběcích center jezdím po celé Evropě. Vzdálenost 400km tam a 400 km zpátky není nijak vyjímečná. Představa, že bych 100 km před cílem musel hodinu dobíjet a při zpáteční cestě si znovu musel dát 100 km před domovem znovu hodinovou pauzu - to mě tedy dost děsí...
A to jsme zatím mluvili jen o osobácích. Náklaďáky elektrizovat nebudeme? Ale tam se všechny tyto problémy násobí dvaceti.
Elektrická soustava ČR jakž tak stačí na současnou spotřebu. Pokud by se elektrizace dopravy měla uskutečnit, potřebujete natáhnout nová vedení nebo posílit stávající. A jak jen řeknete, že potřebujete postavit pár nových sloupů, okamžitě se vyrojí hejno aktivistů, kteří začnou bojovat proti hyždění naší krásné krajiny. A jako na potvoru, tam kde potřebujete postavit sloup, tam určitě bude poslední a jedinečný výskyt nějakého brouka, žáby, kytky nebo sysla...