Pouze 24 procent respondentů uvedlo, že používají cloudové aplikace, například on-line e-mail nebo on-line textové procesory. Celosvětový průměr přitom činí o 10 procent více. Navíc velká většina evropských uživatelů osobních počítačů cloud computing nezná: 65 procent uvedlo, že o něčem takovém ‚nikdy neslyšeli‘ nebo že ‚pouze zaslechli ten název‘.
Evropského průzkumu se zúčastnilo téměř 4 000 uživatelů počítačů z devíti zemí Evropské unie. Česká republika do výzkumu, žel, zahrnuta nebyla | ilustrační foto: Petr Kratochvil (2x)
Povědomí o cloudu se v EU značně liší, nejvyšší je v Řecku a Rumunsku
Průzkum dále zjistil, že obeznámenost s cloud computingem se značně liší napříč jednotným evropským trhem: od každého čtvrtého uživatele ve Velké Británii (28 %) a v Řecku (24 %) až po každého desátého v Polsku (9 %) nebo ve Francii (10 %). Je překvapivé, že užívání cloud computingu je nejčastější právě v Řecku a Rumunsku: 39 %. To je podstatně více, než činí evropský i globální průměr. Velmi to také kontrastuje s rozvinutějšími evropskými trhy, kde je penetrace cloud technologií podstatně nižší: Německo (17 %), Belgie (18 %) a Francie (19 %). Takový kontrast nicméně odráží globální trend, kdy méně rozvinuté trhy ‚přeskočily‘ trhy rozvinuté.
V EU 86 procent uživatelů cloud computingu uvedlo, že používají tyto aplikace pro osobní potřebu, a to zejména služby, které jsou k dispozici zdarma. Pouze 29 procent uvedlo, že využívají tyto služby pro podnikání, což mírně zaostává za globálním průměrem 33 procent. Nejpoužívanějšími cloudovými aplikacemi v Evropě jsou přitom e-mail (79 %), on-line textový procesor (36 %) a ukládání fotografií nebo on-line hry (obě 35 %).
Na podzim Evropská komise zveřejní Strategii pro cloud computing pro Evropskou unii. Jde o první krok ve snaze stimulovat penetraci a podpořit růst cloud computingu na jednotném trhu. Státní správě, firmám i spotřebitelům by měl umožnit využívat efektivněji a také levněji špičkový software spolu s IT zdroji.
Provoz na síti houstne – co se stane na internetu za minutu?
60 vteřin na síti
- Globálně se přenesou IP data v objemu 639 800 GB
- Je staženo 47 tisíc aplikací
- Proběhne více než dva miliony vyhledávání na Googlu (před rokem jen 694 455)
- Odešle se na 204 milionů e-mailů (před rokem jen 168 milionů)
- 277 tisíc lidí se přihlásí na svůj účet na Facebooku
- Zobrazí se 6 milionů webových stránek
- Lidé na YouTube nahrají 30 hodin obrazového materiálu a současně je zde zhlédnuto na 1,3 milionu videí
- Na Twitteru se objeví 100 tisíc nových tweetů a současně zde přibude 320 nových uživatelů
- Na Wikipedii je publikováno šest nových článků nebo hesel
- Dojde k zaregistrování 1 300 nových mobilních telefonů
Fáze „internetu věcí“, kdy každé dva dny teď vzniká tolik informací, jako tomu bylo od počátku civilizace do roku 2003, bude klást stále větší důraz na komfortní uživatelskou zkušenost a kreativitu uživatelů, kteří budou chtít obsah nejenom „konzumovat“, ale také sami spoluutvářet.
Podle prognózy dojde v roce 2015 ke zdvojnásobení počtu mobilních zařízení na 15 miliard, na každého obyvatele Země v průměru připadnou dva přístroje s vlastní IP adresou. Vzhledem k tomu, že se zvýší reálný počet uživatelů internetu ze stávajících dvou miliard na tři, dále poroste globální objem datové výměny: do roku 2015 se ztrojnásobí a přesáhne 4,8 zetabytu ročně.
Již nyní přes každého z nás denně projdou data v objemu více než 1 GB. A to není zdaleka vše: za tři roky bude každý uživatel každým dnem generovat více než čtyřnásobek. V důsledku toho se tak ročně až o 50 procent zvýší objem dat, která bude třeba ukládat.
Zdroj: BSA, Intel
