Jste zde

Moderní recyklace brání drancování zdrojů surovin

Česká republika je první z evropských států, který bude mít politiku v oblasti druhotných surovin. Ty je totiž podle odborníků třeba dostat na úroveň (množství) nerostných, neboť těch právě stále ubývá. Hovoříme tak o náhradě primárních zdrojů.
Řekla to Miroslava Tomiková, vedoucí oddělení koordinace environmmentálních a ekonomických strategií MPO na semináři Druhotné suroviny ve stavebnictví, který se uskutečnil v rámci Stavebních veletrhů Brno 2012.
 
Tato situace souvisí s nedostatečnými dodávkami a neúčinným využíváním zdrojů, které EU čekají vzhledem k rostoucímu globálnímu soupeření o suroviny. Význam Evropy jako dodavatele surovin se v tomto směru paradoxně postupně snižuje. Proto přicházejí ke slovu inovace, jež nebyly zatím v oblasti surovin z velké části využívány. Evropská komise v roce 2010 vymezila v rámci stěžejní iniciativy „Unie inovací“ vhodný rámec evropských inovačních partnerství. Iniciativa má být zahájena v případech, kdy bude pro rychlejší a účinnější dosažení společných cílů třeba spojit úsilí veřejných i soukromých subjektů na regionální a nadnárodní úrovni, ale i na úrovni EU v oblasti inovací, výzkumu a vývoje. Partnerství by se mělo zaměřit na neenergetické, nezemědělské suroviny, mimo jiné včetně seznamu kritických surovin EU. Zahrnuje tedy i jiné kovové, průmyslové a stavební nerosty i suroviny, například přírodní kaučuk a dřevo. Řada z těchto materiálů představuje nezbytné vstupy pro vývoj inovačních čistých technologií, které jsou  šetrné vůči životnímu prostředí. Tyto materiály jsou také zásadní pro výrobu klíčových slitin, nových a inovačních výrobků vyžadovaných společností – baterie pro auta na elektrický pohon, fotovoltaické systémy, zařízení pro větrné elektrárny apod. Bude tak možné naplnit cíle v oblasti obnovitelných energií (Evropa má do roku 2020 dosáhnout značného pokroku ve snižování závislosti na dovozu surovin).
 
Envibrno je jeden z mála veletrhů ve střední Evropě, který se zaměřuje na technologie, výrobky a služby, které přispívají k ochraně a obnově čistého životního prostředí | foto: BVV
 
I v situaci, kdy starý kontinent dosáhne výrazného pokroku, zejména v oblasti recyklace odpadu, lze udělat více pro to, aby se zabránilo plýtvání hodnotnými surovinami během všech fází jejich životnosti. Plné uplatnění prvních kroků evropské hierarchie způsobu nakládání s odpady (prevence vzniku odpadu, po níž následuje příprava na opětovné použití a recyklaci) by mohlo zabránit nenapravitelné ztrátě hodnotných zdrojů a vytvořit nové obchodní a pracovní příležitosti EU. „Právě inovace mohou představovat důležitý prostředek pro řešení těchto výzev. Inovace jsou také důležité ve fázi zpracování, kde již existují pokročilá technologická řešení pro účinné nakládání s vodou, spotřebu energie a recyklaci, například v případě klíčových materiálů jako je indium a galium,“ řekla Tomiková. Jen tak bude hrát EU vedoucí roli v zavádění nových technologií šetrných vůči životnímu prostředí a účinných z hlediska zdrojů, a to v Evropě i ve třetích zemích.
 
Obrovský nárůst prodeje moderních komunikačních zařízení, například telefonů a notebooků, které jsou často rychle nahrazeny novými produkty, vytváří velký potenciál hodnotného odpadu. Například jeden současný mobilní telefon obsahuje více než 40 různých surovin, mimo jiné kobalt, galium, platinu a prvky vzácných zemin. Nyní každý občan EU ročně vyprodukuje asi 17 kg odpadu ve formě elektrických a elektronických zařízení, přičemž se očekává, že se do roku 2020 toto číslo zvýší na 24 kg. Například recyklace vzácných prvků a zemin z elektronického zařízení je však v současné době náročná jak z technologického, tak i ekonomického hlediska. Proto je třeba dále podporovat oddělený sběr odpadu, ale i trhy v tom, aby učinily další kroky vpřed. Mělo by se také předcházet nezákonnému vývozu a nevhodnému nakládání s odpady, čímž lze získat výrazný přínos pro životní prostředí.
 
Nové nákladově efektivní techniky recyklace, šetrné vůči životnímu prostředí, a osvědčené postupy v oblasti sběru a zpracování odpadu představují příležitost jak zlepšit recyklaci klíčových surovin. Například nedávno byla vyvinuta speciální lepidla, ve kterých jsou na základě jedinečných chemických identifikátorů zakódovány informace - mohou tudíž přispět k boji proti nezákonnému obchodování s kovovými výrobky a šrotem, ale i proti jejich krádežím. Některé členské státy EU kromě toho výrazně zvýšily sběr odpadu (recyklaci) tím, že zavedly odpovídající ekonomické nástroje včetně programů odpovědnosti výrobce, které podporují oddělený sběr, opětovné použití a recyklaci.
Hodnocení článku: 

Komentáře

Članek o ničem, 90% vycpaná vata, plná povídaní jak z marketingového oddělení nadnárodní společnosti. Zatím se snad nikdo nezamyslel, že místo recyklace by bylo vhodné tvorbě odpadu předcházet. Ale co to autoři článku si honí triko že za 8 let "vyprodukujeme" o 7 kg elektroodpadu na hlavu víc. To je výhra!
Kam mířím tím nevytvářením odpadu ? Mířím daleko a to do země která na na své výrobky jimiž zaplavuje svět lepí nálepku made in P.R.C (že by to něco znamelo?) a nebo častěji made in china. Většina spotřební a domácí elektroniky z těchto končin je zoufalá po stránce kvalitativní, konstrukční často i bezpečnostní. A zároveň tak laciná, že předem vylučuje jakoukoli snahu o opravu i naprostých banalit. Můj názor je: v ceně zařízení spoplatnit jeho předpokládanou životnost / opravitelnost, (recyklační poplatek 3 kč na žehličku to opravdu není) a tím alespoň mírně vyrovnat drancování zdrojů a nelidské pracovní podmínky v daleké Číně.