Projít přes místnost plnou haraburdí (třeba dílnu nebo garáž) a najít kýženou věc, to je pro nás něco absolutně samozřejmého a vlastně nad tím ani nijak zlvášť nepřemýšlíme. Ovšem jak to připadá primitivní nám, o to složitější je vše pro umělou inteligenci. Analyzovat náklony, posuny, vizuální data a oddělit nedůležité údaje od těch kritických a k pohybu nutných se ukázalo být skutečnou výzvou moderních programátorských týmů. A to už ani raději nemluvíme o situacích, kdy se pohybuje předmětů více a náhodně.
Jsou tomu právě tři roky, kdy vědci dali vzniknout Evropou dotovanému výzkumnému konsorciu Decisions in Motion (http://www.decisionsinmotion.org/), které se snaží vnést řád do bádacího chaosu v této oblasti panujícího. Za vzácné spolupráce se tu setkávají vědci studující funkce kognitivní i neuorologické u pokročilých savců, primátů i lidí a poté se počítačoví vědci a robotikové snaží tyto nálezy aplikovat na neurální sítě mobilních robotů.
Vše naznačuje tomu, že se tento přístup vyplatil: Decisions in Motion již postavila a demonstrovala robota, který je schopen procházet se mezi mnoha předměty v přecpané místnosti a to pouze na základě toho, co zjistí (jednoho to svádí říct "uvidí") ze svých dvou kamer. Momentálně se prý pracuje na náhlavním systému, který by pomáhal zrakově postiženým.
Koordinátor projektu, Mark Greenlee se k projektu vyjádřil těmito slovy: "Doposud byly všechny používané algoritmy velmi pomalé a jejich rozhodnutí nespolehlivá dost na to, aby to v praxi nebylo k ničemu. Nicméně náš přístup umožnil toto vše realizovat přímo "za běhu" - rozhodnutí jsou nyní dělána robotem v řádu milisekund a to s použitím běžného hardware."
Výzkumníci z Decisions in Motion využili k získání informací o tom, jak mozky přistupují k vizuálním informacím (a zejména těm týkajícím se pohybu) celou řadu technik. Toto zahrnuje například zjišťování stavů jednotlivých neuronů i skupin neuronů poté, co došlo k reakci na signály k pohybu. Jindy zase byly s pomocí magnetické rezonance sledovány různé mozkové hemisféry a jejich interakce. Ale své do věci řekly i neuropsychologické studie týkající se osob s problémy vizuálního zpracování.
Jednou z nejvíce fascinujících věcí, kterou náš lidský mozek umí a kterou se musí naučit i roboti, je to, že nejenom ihned zaznamená pohybující se předměty v oblasti, ale také obratem zjistí a dá nám vědět, kam se tyto objekty budou pohybovat, takže to můžeme vzít při plánování trasy do úvahy.
