Můj zaměstnavatel si vyžádal písemné zprávy ze služebních cest. Zde publikuji jednu z mých zpráv z takové služební cesty. 

Popis průběhu návštěvy:

V pátek 13.8.1999 jsem si s ředitelem uvedené firmy Ing. Bůčkem domluvil schůzku na pondělí a raději hned vyrazil, protože firma se nachází až v městě X (130 km). Víkend jsem tedy strávil již v bližší vzdálenosti městu X, abych byl na místě včas.
 V pondělí 16.8.1999 mne má přítelkyně vzbudila již v 6:45 a připravila mi snídani, abych se svého úkolu zhostil v co nejlepší kondici. Průběh následující hodiny nemohu popsat, protože jsem byl tradičně rozespalý a moc si toho nepamatuji. 

V 8:00 jsem se s ní s přáním příjemně prožitého dne rozloučil před vstupními dveřmi firmy jejího zaměstnavatele a vyrazil svým vozem Peugeot 406 2.1 SVDT SPZ AHO 00 - 07 z Jičína směrem na město X. Protože jsem měl na tuto trasu celou hodinu, jel jsem rychlostí podle předpisů a místo zvuků detektoru policejního radaru jsem mohl vychutnávat správně zvolenou hudbu v autorádiu, která je důležitá pro získání vhodné nálady na obchodní jednání. Idylku jízdy mi však záhy přerušil jeden idiot z Hradce Králové (omlouvám se za to slovo, ale raději bych použil nějaké ještě expresívnější), který mi na křižovatce nedal přednost, i když se původně tvářil, že bude čekat. To jsem však již byl dostatečně probuzený a hbitě zareagoval škubnutím volantu a předešel tak možným obtížím včetně vysvětlování, proč jsem zákazníka
nenavštívil včas. 

Přesto, že se nic nestalo, byl jsem ještě chvíli trochu rozrušený, takže jsem při předjíždění odporně smrdící Avie přejel správnou odbočku do místa určení, kde se nachází vedení firmy. To mne zdrželo, takže dále jsem již předpisy o rychlosti nemohl dodržovat. Díky dostatečně silnému motoru jsem však k zákazníkovi dorazil včas. Sekretářka mne uvedla do zasedací místnosti a šla prověřit ředitelův harmonogram. Vrátila se s omluvou, že předchozí jednání společníků firmy bude trvat trochu déle a uvařila mi kávu s mlékem. Poděkoval jsem a zdvořile ji ujistil, že chápu časovou zaneprázdněnost jejího šéfa a zatím jsem si vyplnil formulář české pojišťovny opravňující k vyzvednutí 7 litrů benzínu a jednoho trička s kresleným vtipem od Jiránka, a to zdarma. Poté, co jsem při kafíčku vyplnil formulář, přišel pan ředitel s omluvou za malé zpoždění. Já jsem mu opět zdvořile odpověděl, že se nic neděje a že tedy můžeme začít jednat. On mi pak představil firmu, řekl, že jsou zcela česká firma, že vyrábějí příslušenství ke spotřební elektronice, dodávají do 600 českých firem a že potřebují dost součástek, což už jsem věděl z jejich předchozích poptávek. Pak už jsme si jen tak  povídali o tom, jak nakupují přímo z Taiwanu a jak konkurenčně nízké ceny potřebují, protože mají dodávat přímo firmám jako je  Siemens nebo Saegem, které je tvrdě tlačí s cenami dolů.

Abych měl lepší představu o jejich výrobě, přišel pan ředitel s nápadem zajet se podívat do výroby. Ještě předtím mne však seznámil s jejich vedoucím prodeje výrobků a domluvil mi s ním schůzku někdy po poledni.Říkal jsem si "Co tam v té výrobě asi budeme tak dlouho dělat?", ale zdálo se mi nezdvořilé nějak protestovat. Za krátkou dobu jsem pochopil, proč až tak pozdě.  Do výroby, která není ve stejné budově, jsme se rozjeli dvěma vozy, každý svým. Pan ředitel měl zeleného Seata Alhambru, sice dodávku, ale asi s dobře nadupaným motorem, takže další jízda připomínala rally. Přes město X jsme ještě projeli celkem v klidu, i když s velmi častým střídáním jízdních pruhů. Jediný problém jsem měl s jedním Trabantem, který se nechtěl nechat objet zprava, ale drobnou lstí jsem jej nakonec zdolal.  Posléze jsme projeli městem X a naše průměrná rychlost se rázem znásobila. Jenže akorát, když jsem předjížděl dlouhý náklaďák, zazvonil telefon. 

Volal mi kolega, že jsme jisté nejmenované firmě již podruhé zajistili integrované obvody v pouzdru SO-14 místo objednaného SO-8 a že se paní, která to má na starosti velmi zlobí  protože "už od naší minulé chyby jim stojí výroba" a že si nechce nechat vysvětlit, že my za to nemůžeme.  Požádal jsem tedy onoho kolegu, aby pověřil dalšího pracovníka, který zná dobře internet i anglický jazyk, aby udělal skutečně maximum pro záchranu dobrého jména naší firmy. (Jak jsem se později dozvěděl, onen pracovník se o to pokusil a následně za to dostal od majitelů příšerně vynadáno a také se dozvěděl, že já nejsem jeho nadřízený, což jsem ani já nevěděl, jelikož jsem mu byl ještě před jeho nástupem představen jako ředitel a nikdy mi nebylo řečeno o našich pracovních vztazích nic jiného...).

Do výroby v „Horní Dolní“ jsme dorazili bez nehody po cca 40 kilometrech. Pan ředitel řekl: "To jsme se projeli, že. Mohli jsme vzít jen jedno auto, ale alespoň se na sebe nebudeme vázat při cestě zpět." Ve výrobě jsem se seznámil s ředitelem výroby panem Novákem, který zpracovává cenové kalkulace. Viděl jsem, že dělají skutečně ve velkém, ale také, že nakupují u některých stejných dodavatelů jako my. Vedoucího vývoje a výroby jsem potěšil knížkou o nabíječkách s mikroprocesorem Microchip, kterou jsem mu přivezl. Sám jsem nečekal, že z toho bude mít takovou radost. Odešel studovat knížku a ani jsem se s ním pořádně nestačil rozloučit. (Později mi e-mailem poděkoval i za informace o přípravcích firmy Kontakt Chemie). Dohodli jsme si s oběma řediteli další postup, informovali mne, že naše cena 29,- Kč za integrovaný obvod se jim zdá vysoká, protože sami nakupují vždy pod 10,- Kč a přátelsky jsme se rozloučili s vidinou možné další spolupráce. Zpátky do města X jsem už jel sám, takže jsem se stačil ještě stavit v
lese, protože už se mi chtělo. Pak jsem si ještě vyslechl vedoucího marketingu této firmy a slíbil mu, že zvážíme spolu s vedoucími poboček možnost zavedení některých jejich výrobků typu náhradních dílů nebo jiného užitečného příslušenství do našeho sortimentu.

Závěr ze služební cesty:
Cesta z města X do Prahy probíhala výborně bez jediného konfliktu s představiteli pořádku a odpoledne jsem dorazil do mateřské pobočky naší firmy. Tam jsem si rozdělil úkoly a začal tlačit naše dodavatele k lepším cenám. Během dvou týdnů se s firmou spojím znovu, abych se dozvěděl, jak celé nabídkové řízení dopadlo.
 

Jména firem i osob byla za účelem zveřejnění změněna !